Tímto článkem zahajujeme seriál o obchodních překážkách vstupu na zajímavé trhy. V prvním díle se zaměříme na bariéry obchodu s Ruskem a Indií. Představíme také evropskou iniciativu MAS, která se snaží takové překážky hledat a odstranit.
Autor: Shutterstock
Podmínkou úspěchu na zahraničním trhu je dokonalá znalost exportních překážek a správná strategie pro jejich odstranění. K tomuto účelu funguje na úrovni Evropské unie takzvaná strategie pro přístup na trh (Market Access Strategy – MAS). Nejedná se o nástroj nový, MAS vznikla již dávno před krizí, jenže v té době si její význam málokdo plně uvědomoval.
Prvním impulzem pro intenzivnější implementaci MAS byla obnovená Lisabonská strategie a její důraz na vnější konkurenceschopnost a malé a střední podniky. V roce 2007 tak byly nastaveny mechanizmy spolupráce Evropské komise, členských států Unie a podnikatelské sféry, a byla spuštěna internetová databáze přístupu na trh.
Poznejte deset největších překážek
|KDE HLEDAT INFORMACE?|
|Více informací o strategii a databázi přístupu na trh najdete na stránkách www.mpo.cz v sekci zahraniční obchod, dotazy můžete zaslat na e-mail prekazky.obchodu@mpo.cz. Důležité podklady lze nalézt také v evropské databázi pro přístup na trh MADB na internetové adrese http://madb.europa.eu.|
Členské státy, včetně České republiky, si od MAS slibovaly vytvoření nových exportních příležitostí, a to zejména pro malé a střední podniky. Zmíněná databáze nejenže poskytuje informace o podmínkách vstupu na trhy mimo Unii, ale dává i možnost řešit konkrétní situace, s nimiž se vývozce na třetím trhu setkal. Význam této bezplatné služby je evidentní, a to opět především z hlediska malých a středních podniků.
Nový rozměr získala MAS v souvislosti s finanční krizí. Z těchto důvodů se Česká republika za předsednictví Radě EU zasadila o spuštění projektu klíčových bariér na třetích trzích – TOP10. Projekt spočívá ve zmapování obchodních překážek na strategických vývozních trzích a výběru deseti největších bariér – proto TOP10.
Projekt překážky podrobně popisuje a navrhuje „společnou kuchařku“ pro jejich překonání. Priorit nemusí být vždy deset, nemělo by jich ale být více. Cílem je neplýtvat silami a omezenými prostředky tam, kde chybějí nástroje a neúspěch je téměř jistý, nebo kde situace závisí na řadě dalších faktorů; jako příklad lze uvést vázaná cla, která jsou předmětem jednání ve WTO.
Projekt začal s dynamickými trhy
|CO NABÍZÍ EVROPSKÁ DATABÁZE PRO PŘÍSTUP NA TRH MADB?|
|* Aplikované celní sazby (Applied Tariffs): vyhledávání podle číselného HS kódu produktu nebo podle popisu zboží, a to ve vztahu k vybrané zemi; podrobné poznámky související s uplatňovaným tarifem. * Průvodce dovozními formalitami pro exportéry (Exporters Guide to Import Formalities): vyhledávání podle číselného HS kódu produktu nebo podle popisu zboží, a to ve vztahu k vybrané zemi; veškeré informace o formulářích, certifikátech, povinných náležitostech obchodních faktur a dalších dokumentech nezbytných při dovozu do vybrané země. * Statistiky (Statistical Database): souhrnný přehled obchodních toků mezi Evropskou unií a nečlenskými zeměmi EU umožňující vyhledávání podle zemí i směru obchodu. * Sanitární a fytosanitární opatření (SPS Database): odkaz na samostatnou databázi opatření přijatých třetími zeměmi. * Překážky obchodu (Trade Barriers Database): přehled a podrobný popis překážek v členění podle zemí, podle odvětví nebo podle skupin uplatňovaných opatření. * Registr stížností (Complaint Register): umožňuje uživateli podat podnět nebo stížnost na překážku obchodu, která mu brání v přístupu na trh. Každý jednotlivý podnět je prošetřen Evropskou komisí, která komunikuje se stěžovatelem ohledně dalšího postupu. Databáze MADB je vedena v anglickém jazyce. Stížnosti mohou být podávány v českém jazyce prostřednictvím ministerstva průmyslu a obchodu, které kontakt i komunikaci podniku s Komisí zprostředkuje. Ministerstvo průmyslu a obchodu můžete kontaktovat na e-mailové adrese prekazky.obchodu@mpo.cz.|
České předsednictví zvolilo pro zahájení TOP10 trhy BRIC, tedy Brazílie, Ruska, Indie a Číny, které jsou také prioritními zeměmi pro export České republiky. Seznamy prioritních překážek pro BRIC byly dokončeny loni v září, přičemž práce na jejich odstranění probíhá průběžně.
Zároveň jsou monitorovány výsledky, respektive reakce třetích stran na zvolený postup a argumentaci, abychom měli jistotu, že zvolená strategie je správná. V případě Ruska tak již například víme, že Achillovou patou je nedostatek konkrétních důkazů. Překážky na tomto trhu totiž do značné míry spočívají v nedodržování právního rámce. Situaci komplikuje i to, že Rusko není ve Světové obchodní organizaci. Z povahy problému je tedy jasné, že úspěch jednání s ruskou stranou záleží na schopnosti zdokumentovat potíže, s nimiž se evropské podniky setkávají. Podniky by se tedy neměly nechat zastrašit hrozbou odvetných akcí, jinak skončíme v začarovaném kruhu.
Tolik tedy krátký úvod k aktivitám MAS a k projektu TOP10. V prvním díle seriálu o bariérách se nyní podíváme na trhy Ruska a Indie. Jaké jsou největší překážky při obchodním vstupu do těchto východních zemí?
V Rusku panuje právní nejistota
V Rusku jsou vysoká dovozní cla nebo relativně malá vymahatelnost práva. Projekt TOP10 identifikoval následující překážky:
Vydávání víz a pracovních povolení – nedostatečné roční kvóty pro zahraniční pracovníky, zdlouhavý a netransparentní schvalovací proces při získávání pracovních povolení, přísně omezené pracovní cesty zaměstnanců zahraničních firem.
Celní záležitosti – přetížení na hranicích, pomalé celní procedury, celní odhady, odbavení a garance, nutnost vyhotovovat exportní deklarace.
Sanitární a fytosanitární opatření – netransparentní, diskriminační, nepřiměřené kontroly a schvalovací procedury (nové technické směrnice pro mléko a mražená masa), nerespektování mezinárodních pravidel.
Nárůst dovozních cel – v rámci ruského vládního protikrizového plánu byla od začátku roku 2009 zvýšena dovozní cla na celou řadu výrobků, včetně automobilů, zemědělských produktů, kombajnů a většiny ocelářských výrobků.
Technické překážky obchodu, osvědčení a prohlášení o shodě – obtížné a nepřiměřené technické směrnice založené na certifikacích a prohlášeních o shodě, dopad na nejrůznější odvětví a výrobky.
Právní jistota a zákony – protichůdné a nadbytečné právní předpisy, jejich svévolné vymáhání, netransparentní investiční prostředí, byrokracie.
Silniční daně – evropští dopravci čelí diskriminačnímu přístupu.
Vracení DPH – evropští podnikatelé čelí dlouhým lhůtám pro vrácení DPH a často se musejí obracet k soudu.
Ochrana duševních práv – problémy se softwarovým pirátstvím a nedostatečná ochrana duševních práv ruskými úřady.
Sibiřské přelety – dohoda z roku 2006 o odstranění plateb nebyla ruskými úřady implementována, proces se oddaluje spolu s přístupem Ruska k WTO.
Exportní cla na suroviny – na řadu výrobků od zemědělských, přes hlavní komodity (kovy) až po přírodní zdroje včetně energií a dřeva.
Zemědělské produkty – dovozní překážky tvoří nepřiměřené požadavky na pesticidy, antibiotická rezidua a mikrobiologické nálezy v zemědělských produktech a rostlinách.
Železniční tarify – rozlišuje se mezi domácími a mezinárodními destinacemi a domácí tranzitní nákladní přepravou.
|CO SI PŘEDSTAVIT POD POJMEM OBCHODNÍ PŘEKÁŽKY?|
|* Celní překážky * Obtížné celní postupy při dovozu, vývozu a tranzitu a rovněž nerovná nebo diskriminační daňová pravidla a postupy. * Technické předpisy, normy a postupy posuzování shody, které nejsou v souladu s pravidly WTO. * Zneužívání sanitárních a fytosanitárních opatření, tedy opatření, která nejsou v rámci stávajících pravidel WTO opodstatněná zdravotními a bezpečnostními důvody. * Omezení přístupu k surovinám, jako například omezení vývozu v podobě vývozní daně či dvojích cen. * Nedostatečná ochrana práv duševního vlastnictví, včetně zeměpisných označení původu, a nedostatky v jejich řádném používání a prosazování. * Překážky obchodu se službami a překážky přímým zahraničním investicím, jako například neoprávněné limity na podíl zahraničních vlastníků, povinnost zakládání společných podniků či diskriminační zacházení. * Restriktivní pravidla a postupy pro účast na veřejných zakázkách, které brání společnostem z EU reálně se ucházet ve třetích zemích o veřejnou zakázku. * Zneužívání nástrojů na ochranu obchodu nebo jejich používání v rozporu s pravidly WTO ze strany třetích zemí (zejména neodůvodněná ochranná a antidumpingová opatření). * Nespravedlivé nebo diskriminační používání státních podpor a dalších subvencí ve třetích zemích. |
Některé překážky vstupu na ruský trh se ale už podařilo odstranit. V roce 2008 Rusko ohlásilo záměr zvýšit vývozní cla na kovový šrot s platností od ledna 2009. Podle přijatého harmonogramu mělo být rovněž zvýšeno vývozní clo na dřevo. EU se koordinovaným úsilím podařilo realizaci záměrů prozatím zabránit, u dřeva byl nově stanoveným termínem leden 2010. Bylo tak dosaženo alespoň částečného úspěchu.
Indie požaduje drahé certifikace**
Miliardový a rychle se rozvíjející indický trh je pro vývozce lákavým soustem, firmy dodávající zdravotnické potřeby nebo potravinářští vývozci ale musejí počít s dovozními překážkami.
Cla na víno a alkohol – interní daňová diskriminace v některých státech.
Povinná certifikace BIS na ocelářské výrobky – nadbytečný, těžkopádný a nákladný certifikační proces.
Dovozní opatření na kuřecí a vepřové maso – byla uplatňována v souvislosti s ptačí chřipkou od roku 2004, a to i vůči zemím s nízkým rizikem.
Nové standardy na radiální pneumatiky – tyto výrobky by do budoucna měly podléhat povinné certifikaci.
Veterinární potvrzení omezující dovoz vepřového a hovězího masa a dalších produktů – Indie požaduje veterinární potvrzení jdoucí nad rámec mezinárodně uznávaných standardů.
Dovozní licence a poplatky na různé produkty – horizontální opatření, nově se týká i pneumatik a některých výrobků z oceli, vydávání licencí nepodléhá pevným pravidlům.
Zdravotnické pomůcky – netransparentní legislativa způsobuje problémy při dovozu a prodeji.
Poštovní a distribuční služby – omezení přeshraničního poskytování těchto služeb.
Dovozní požadavky na zeleninu – dovoz některých druhů zeleniny podléhá testování na přítomnost škůdců, které představuje administrativní překážku dovozu.
I obchod s Indií již ovšem zaznamenal jedno ulehčení. V listopadu 2008 rozhodla asijská země o zavedení nových postupů při dovozu kůží a kožešin. Dovoz podléhal od března loňského roku předložení certifikátů prokazujících zdravotní nezávadnost a kvalitu, které šly nad rámec běžných sanitárních standardů a obchodních praktik. Evropské unii se díky včasné akci podařilo docílit revize požadavků a jejich uvedení do souladu s mezinárodními pravidly pouhé tři měsíce po jejich zavedení do praxe.
V dalším díle seriálu v příštím čísle se podíváme na exportní bariéry při vstupu na další bouřlivě se vyvíjející trhy – do Brazílie a Číny.
