Italským premiérem patrně bude 54letý Giuseppe Conte, relativně neznámý profesor správního práva bez zkušeností s politikou. Společného kandidáta potvrdili po setkání s prezidentem Sergiem Mattarellou šéfové protestního Hnutí pěti hvězd (M5S) a protiimigrační a euroskeptické Ligy. Conteho případný nástup do funkce a tím vlastně i kontroverzní koaliční smlouva, která vyvolala obavy evropských partnerů a institucí, jsou nyní podmíněny souhlasem hlavy státu.
Zatím není jasné, zda Mattarella nominaci schválí, některé italské deníky spekulují, že si v čele vládě přeje významnější osobnost. Zdroj blízký hlavě státu uvedl, že Mattarella potřebuje čas, aby si promyslel, zda nominaci politického nováčka potvrdí. Prezident si k dalším konzultacím na úterý pozval předsedu Poslanecké sněmovny Roberta Fica a předsedkyni senátu Elisabettu Casellatiovou.
K rýsující se vládní koalici přesto dnes Lize, svému evropskému spojenci, popřála šéfka francouzské nacionalistické Národní fronty Marine Le Penová. S Matteem Salvinim, který Ligu vede, se má v Itálii tento týden setkat Steve Bannon, bývalý hlavní strategický poradce amerického prezidenta Donalda Trumpa, informovala agentura Bloomberg.
O 31letém šéfovi M5S Luigim di Maiovi média píší jako o budoucím ministru práce a sociálního zabezpečení, 45letý Salvini patrně povede vnitro. Conteho navrhlo podle deníku La Repubblica M5S.
Znepokojení evropských partnerů a institucí vyvolal po zveřejnění koaličního programu zejména odklon od úsporných opatření EU. Příčí se jim podle agentury Reuters klíčové body programů obou stran: Liga chce zavést přímou daň, M5S si přeje prosadit základní nepodmíněný příjem 780 eur (bezmála 20 tisíc korun). Podle odhadů by italská státní pokladna po zavedení těchto dvou změn a zrušení penzijní reformy přišla o 112 miliard eur (2,86 bilionu korun).
Volby v Itálii: pryč s dluhy a ponožkami v sandálech
Komentátor listu Financial Times Wolfgang Münchau zase upozorňuje na zřízení paralelního vládního orgánu, jehož rolí by bylo rozhodovat spory koaličních stran. Italská ústava na nic takového nepamatuje, a tak by role výboru byla neformální. Podle listu Huffington Post Italia by jeho ustavení vedlo ke konfliktům mezi jednotlivými státními institucemi, a možná dokonce i k ústavní krizi. Münchau v této souvislosti připomíná podkopávání italské ústavy fašisty ve 30. letech minulého století.
Koaliční smlouva volá také po deportacích migrantů bez dokumentů, kterých je v Itálii zhruba půl milionu. Protiimigrační Liga do společného programu patrně prosadila i zbudování více vězení a zvýšení počtu vězeňské stráže či policistů.
Tiskové agentury a média dále připomínají, že Liga a M5S jsou proti sankcím uvaleným na Rusko, které považují jednak za obchodního partnera a také za strategického spojence při řešení krizí v Libyi, Sýrii a Jemenu.
Obavy z koaliční smlouvy M5S a Ligy, zejména z navrhované finanční a sociální politiky, vyjádřilo mimo jiné několik vysokých představitelů Evropské komise či francouzský ministr financí Bruno Le Maire; jejich skepsi potvrdily i ratingové agentury Fitch Ratings i DBRS. Ewald Nowotny, člen Rady guvernérů Evropské centrální banky, dnes uvedl, že doufá, že kroky nové italské vlády budou moudřejší než to, co se dočetl v novinách.
Manfred Weber, předseda největší politické skupiny v Evropském parlamentu, Evropské lidové strany (EPP), v níž jsou i Juncker a Merkelová, dnes uvedl, že Liga a M5S „si hrají s ohněm“, protože Itálie je velmi zadlužená a „iracionální či populistické kroky by mohly způsobit novou krizi eurozóny“.
Čtěte také: