Nejpozději v lednu by Iva Brožová měla vyhlásit volbu nové samosprávy soudců
Třikrát a dost, chtělo by se použít otřepaný lidovecký slogan při sledování dalšího sporu na Nejvyšším soudu v Brně. Po rezignaci tří z pěti členů tamní soudcovské rady (EURO 42/2007) je už totiž jasné, že náhradníci vzniklou mezeru nezaplní a že brzy bude muset dojít k úplně novým volbám soudcovské samosprávy. Během pětiletého předsednictví Ivy Brožové na Nejvyšším soudu tak po dvou revoltách (první se odehrála v roce 2004) vznikne v pořadí už třetí rada, přičemž žádná z předchozích se nedočkala konce řádného pětiletého funkčního období.
Příčina: nástup soudce Šabaty.
Ačkoli soudci Zdeněk Des, Ludvík David a Kateřina Hornochová v jednovětých rezignačních dopisech neuvedli žádné důvody svého odstoupení a neberou už dva týdny telefony, řada jejich kolegů, s nimiž týdeník EURO hovořil, se shoduje v názoru, že šlo - podobně jako v roce 2004 - o protest proti personální politice Brožové. Konkrétně proti tomu, že se této někdejší soudkyni Městského (1975-90) i Krajského soudu v Brně (1990-92) podařilo instalovat do pozice člena civilního kolegia Nejvyššího soudu dlouholetého soudce brněnského Krajského soudu Petra Šabatu (nezaměňovat se známým brněnským politikem). O osobních důvodech svědčí i fakt, že končící trojice působí právě v občanskoprávním kolegiu, zatímco zbylí radní Jan Bláha a Karel Hasch jsou z kolegia trestního. Šabata si ale přidělení k Nejvyššímu soudu vysloužil dvěma stážemi, po nichž s jeho nástupem vyslovila souhlas dokonce i nyní rozpadlá soudcovská rada. Od 1. října proto začal soudit. Ať už tedy stojí v pozadí odporu vůči novému soudci specifické vztahy uvnitř brněnské právnické komunity nebo jiné, věcnější důvody, formálně bylo Šabatovo přijetí v pořádku. Jestliže v roce 2004 podali čtyři z pěti členů soudcovské rady demisi na protest proti tomu, že Brožová ignorovala personální doporučení rady a brala na soud například soudce, kteří předtím neabsolvovali obvyklou stáž, tentokrát jde o reakci spíš podivnou, téměř menšinovou. Rada vlastně padla jen za cenu toho, že se k menšině dvou odcházejících přidal třetí, který však předtím musel v tajném hlasování zvednout ruku pro Šabatu. Za nefér přístup to považuje i místopředseda Nejvyššího soudu Pavel Kučera, který se Brožové v této věci zastává.
Do Vánoc času dost.
Nové dusno ve vrcholné soudní instituci však těžko může vést k výměně často kritizovaného vedení nebo ke změně tamní atmosféry, přestože se do manažerských schopností Brožové různými výroky znovu „obul“ i ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil. Po zrušení pasáže v zákonu o soudech a soudcích Ústavním soudem během sporu předsedkyně s prezidentem Václavem Klausem je totiž Brožová (stejně jako její zástupce Pavel Kučera) prakticky neodvolatelná. Funkční období by jí mělo vypršet s věkem až v roce 2021. Co tedy bude dál? Přes veškeré rezignace bude soudcovská rada normálně fungovat v pěti lidech až do konce října. „Končící trojici zaniká mandát až koncem měsíce, kdy odstoupili,“ řekl týdeníku EURO šéf rady Jan Bláha. Teprve 1. listopadu tedy mohou nastoupit náhradníci, kteří jsou ale jen dva, protože třetí v minulosti z Nejvyššího soudu odešel. „Rada pak bude mít jen čtyři členy. Podle zákona skončí její funkční období uplynutím dvou kalendářních měsíců následujících po měsíci, v němž tento stav nastal,“ líčí Bláha další scénář. Teprve na Nový rok 2008 tedy bude Nejvyšší soud de facto bez soudcovské rady.
Záleží na Brožové.
Zorganizování volby nové rady dává legislativa plně do rukou předsedkyně Brožové. „Samozřejmě bude nutné na vzniklou situaci nějak reagovat, ale nechci spekulovat, kdy a jak,“ říká Bláha. Sama Brožová tvrdí, že radní neodešli na protest proti její osobě, ale čistě z osobních důvodů. Přesto může mít kvůli chronickým tahanicím potíže s ustavením nové samosprávy. „Nás nebrala vážně, protože v okamžiku, kdy jsme měli odlišný názor, což bylo čím dál častěji, nás jen vyslechla a nebrala v potaz,“ vzpomínala letos v březnu pro týdeník EURO na své působení v soudcovské radě do roku 2004 soudkyně Danuše Novotná. Riziko, že se uvedený typ konfliktů mezi soudci a předsedkyní může opakovat, je přitom velké.
