Bývalí komunističtí předáci a jejich rodiny dnes patří k největším vlastníkům půdy.
Enormní zájem o českou zemědělskou půdu či pastviny trvá poměrně krátce. Ještě před deseti patnácti lety pozemky nikdo nechtěl a metr čtvereční se dal koupit za jednu korunu. Dnes stojí korun dvacet.
Až kolem roku 2000 začal příběh řady menších investorů, kteří postupně nashromáždili stovky či tisíce hektarů. Nakupovat se dalo především od Pozemkového fondu (dnes Státní pozemkový úřad), který od roku 1999 prodával převážně půdu v pohraničí, v někdejších Sudetech, po druhé světové válce zabavenou Němcům. Předkupního práva masivně využívali hlavně někdejší komunističtí šéfové zemědělských družstev a státních statků.
Vznikla tak početná skupina vlastníků z řad bývalých komunistických funkcionářů. Jedním z nich je třeba Milan Kincl, syn posledního předlistopadového ministra vnitra Františka Kincla. Skupoval zemědělské podniky a později vstoupil do firem jako Mlékárna Stříbro či potravinářské firmy Alimpex a sám jako fyzická osoba vlastní přes tisíc hektarů půdy.
Čtěte předchozí díly seriálu o pozemkových magnátech v Česku:
Komu patří Česko: nejvíc pozemků v Česku má Radovan Vítek
Komu patří Česko 2: Euro představuje 1000 největších majitelů pozemků
Do party exkomunistů, kteří získali půdu, patří i rodina současného šéfa Agrární komory Miroslava Tomana, který byl dlouhé roky náměstkem ministra zemědělství a v úřednické vládě Jiřího Rusnoka pak i ministrem. Jeho otec Miroslav byl ministrem zemědělství ve Štrougalově vládě v 80. letech.
Specifikem Česka je rovněž, že velcí zemědělští podnikatelé (jichž je méně než dva tisíce) obhospodařují celých 71 procent půdy. Proti tomu je 2,4 milionu majitelů pozemků.
Velké téma o vlastnících české půdy najdete v aktuálním vydání týdeníku Euro, které vyšlo 20. března. V elektronické verzi ke stažení na www.alza.cz/euro.
