Výrobce vrtulníků krize nesráží, v Evropě mají vyprodáno na deset let dopředu
Pražské předměstí Kbely by již brzy mohlo přijít o unikátní atrakci. Přibližně jednou za tři týdny tam mohou lidé spatřit traktor, kterak za sebou táhne vrtulník z leteckých opraven na vojenské letiště. „Tam ho nastartují a odletí na pět hodin otestovat do některého z vojenských prostorů. To je zhruba veškerá hluková zátěž, kterou státní podnik LOM Praha obtěžuje místní obyvatelstvo,“ poznamenává ředitel firmy Jindřich Ploch při debatě na horké téma: zrušení leteckých opraven ve Kbelích. Firma již připravila plán, podle něhož by nejpozději do roku 2015 přestavěla tři hangáry, které nyní vlastní na blízkém vojenském letišti, tak, aby svou opravárenskou činnost mohla soustředit přímo na místě činu, v dohledu letky armádních helikoptér, jež mají ve Kbelích trvalé sídlo.
Ani letadlo navíc
Přestože letadla ve Kbelích startují a přistávají devadesát let, domnívá se radnice této předměstské části Prahy, že uzavření leteckých opraven ve Kbelích a přestěhování závodu na tamní letiště je pro občany neúnosnou zátěží. „Proti záměru LOM Praha přesunout své provozy na leteckou základnu stojí nejen zástupci místních samospráv, ale i členové občanských sdružení zaměřených na ekologii a především většina občanů dotčených městských částí. Společně pak jistě najdou dostatek síly tomuto záměru zabránit třeba i tím, že se příště sejdou přímo na letišti,“ hrozí starosta Prahy 19 Pavel Žďárský (ODS). V zastupitelstvu má jeho strana včetně starosty deset z patnácti členů. Ti prostřednictvím lokálního časopisu Kbelák požadují, ať ministerstvo obrany „jednoznačně doloží opodstatněnost svých neústupných postojů k přesunu podniku LOM na vojenské letiště ve Kbelích“.
Ministerstvo při svém rozhodování vycházelo z auditu společnosti Deloitte. Na jeho základě schválilo plán, jak se zbavit vysokých nákladů na údržbu a energie ve zhruba třetině nevyužívaných a v důsledku toho i zanedbávaných nemovitostí a pozemků bývalých státních podniků (Letecké opravny Malešice, Letecké opravny Kbely, Vojenský technický ústav letectví, PVO, Aero Letňany) sloučených pod hlavičkou LOM Praha. Rekonstrukce tří hangárů, které beztak LOM Praha na letišti provozuje, by podle plánu umožnila kompletní zrušení továrny ve Kbelích, kdysi v polích, dnes již obkličované občanskou zástavbou. Dalším krokem by bylo podstatné zmenšení podniku v Malešicích, ne-li jeho zrušení. Ročně jen transporty z jednoho objektu do druhého v rámci firmy stojí kolem 35 milionů korun. Úspora dalších provozních nákladů by činila 200 milionů v příštích osmi letech. Přínos pro ministerstvo obrany za prodej pozemků v Praze zatím vyčíslen nebyl. „Hodnota firmy nestojí na budovách, ale na lidech,“ míní její ředitel Jindřich Ploch.
LOM Praha nyní zabírá plochu přes 388 tisíc metrů čtverečních, objekty firmy mají 412 tisíc metrů krychlových. Po dokončení transformace by se LOM Praha rozprostíral na pouhých 85 tisících metrech čtverečních s objekty o objemu 297 tisíc metrů krychlových. Důležité je poznamenat, že na vojenské 24. základně dopravního letectva ve Kbelích v důsledku transformace podniku žádná letadla nepřibudou. Ani jedno.
Naopak Ploch hodlá firmu zmenšit a maximalizovat přidanou hodnotu: „Nechci zvyšovat počet opravovaných letadel, ale chci snižovat náklady na jejich opravy. Jedním z kroků je zmenšení výrobní režie tím, že nebudeme udržovat budovy, které nepotřebujeme. Prodávat se bude 300 tisíc metrů čtverečních pozemků a jediné, co potřebujeme, je schválit celý náš záměr a nekouskovat jej. To by negativně ovlivnilo cenu pozemků, protože chceme, aby je ve výběrovém řízení koupil jeden investor. Pokud se nepodaří prosadit, abychom opustili Malešice, opustíme jen Kbely a v Malešicích zůstaneme pouze ve dvou halách. Ostatní prostory by se mohly pronajmout.“
V každém případě se rekonstrukce hal na letecké základně za zhruba 500 milionů korun a sestěhování firmy do jednoho místa jeví ve světle dopadu na rozpočet ministerstva obrany jako neutrální, tudíž ideální.
Krize se nedostavila
Globální krize se vrtulníkům vyhýbá širokým obloukem. „Spíše bychom potřebovali přijímat nové pracovníky,“ říká šéf firmy. LOM Praha není jen servisem, ale umí například zhotovit letecký simulátor pro bitevník L-159, vyrobit pístový letecký motor, diagnostikovat a vyvíjet další zařízení, která s letadly souvisejí – systémy pro řízení letového provozu nebo bojové informační systémy. Podnik se zabývá i výcvikem vojenských pilotů a pro tento účel má na vojenské základně v Pardubicích 27 letadel všech možných typů včetně proudových L-39. Zaměstnává 950 lidí, z toho dvě třetiny v Praze.
Podle zprávy Evropské unie je kapacita výrobců vrtulníků v Evropě vyprodaná na deset let dopředu. Také konsolidace výrobců vrtulníků v Rusku a jejich sjednocení pod jednu firmu přináší postupné navyšování výroby z loňských 250 na zvažovaných 500 vrtulníků ročně. Stovku exportních ruských helikoptér Mi 171 produkuje továrna v Indii, další stovku ročně fabrika v Číně. Vzhledem k tomu, že podobný americký vrtulník stojí miliardu korun a LOM je schopen nabídnout srovnatelný stroj po adaptaci na světové standardy za třetinovou cenu, nemusí se o svůj byznys obávat. Vzestup výroby vrtulníků řady Mi je pro LOM Praha podstatný údaj, protože je dokáže opravovat a hlavně modernizovat. Například v únoru firma dokončila inovaci posledních tří vrtulníků Mi 24 z celkových 12 bojových a dopravních helikoptér darovaných českou vládou afghánské armádě. Další výnosy očekává od své pobočky v Kábulu, která bude poskytovat servis nejen afghánské letce, ale i transportním vrtulníkům české armády. Ta se do Afghánistánu chystá v polovině roku tři stroje přesunout.
Letecký tuning Další výhodou pro LOM Praha je, že ruských vrtulníků řady Mi už bylo vyrobeno jedenáct tisíc (životnost třicet až čtyřicet let), v Evropě jich je více než dvě stě a certifikovaných opraven není mnoho, ve střední Evropě pouze ta pražská. Stroje nejnovější řady Mi 171 zřejmě bude modernizovat i řada nových uživatelů, protože ruská mašina z hlediska civilního a případně i vojenského leteckého provozu řadu podmínek v základní konfiguraci nesplňuje. Jde o létání za ztížených povětrnostních podmínek nebo v noci. Také kokpit s analogovými přístroji není v civilizovaných zemích akceptovatelný. Po úpravách v Praze ale ruské vrtulníky mohou nejen létat za všech možných podmínek, ale například i komunikovat na úrovni požadavků NATO. Bližší spojení s ruským výrobcem ale šéf firmy Jindřich Ploch odmítá. „Nechceme si vytvářet závislost na jednom partnerovi, ale mohli bychom být technologickým mostem, který inovacemi umožní ruským strojům vzlétnout do světa.“ Jak na to, ukazuje přestavba transportních vrtulníků české armády. Pět se jich dokončuje, dalších jedenáct se ještě musí na alianční standardy upravit, což je pro firmu práce na další tři roky. Tím si vytváří prostor k zajímavým zakázkám, navíc se v oblasti komerce nemusí rozhodovat pod tlakem. Tady ekonomická idylka končí. Kbelská radnice se bouří a doporučuje ministerstvu obrany vystěhovat LOM Praha z města. Argumentuje hlučností, emisemi, leteckými katastrofami a teroristy. Proč si radní udělali terč právě z opravárenské firmy, není zatím jasné. Její letecký provoz činí jedno procento z celkového provozu vojenské základny dopravního letectva. Zda se hraje o politické body, nebo o něco jiného, se teprve ukáže.
Tabulka
Výsledky hospodaření LOM Praha
(v tisících korun)*
rok: 2006/2007/2008
zisk před zdaněním: -54 747/9352/15 600
obrat: 953 380/1 411 797/ 1 398 615
* bez deblokace ruského dluhu
odhad
Pramen: LOM Praha
