Zdá se, že úsilí středoevropských autorit zastavit další propad regionálních měn, které vyvrcholilo nedávnou společnou slovní intervencí centrálních bankéřů, začíná slavit úspěchy.
Přesto tyto autoritynepolevují. Guvernér polské centrální banky Slawomir Skrzypek se nechalslyšet, že banka by mohla dokonce intervenovat na devizovém trhu napodporu oslabujícího zlotého. Je to sice v realitě málo pravděpodobné,ale postrašit zlobivé hráče na devizovém trhu občas stačí. Českýministr financí Miroslav Kalousek se zase vyjádřil v tom smyslu, ževláda zvažuje všechny možné nástroje, jak pomoci podhodnocené koruně.Je to z větší části jen proklamace, protože kurz měny ovlivňujecentrální banka, ne vláda – ta jej může jen popostrčit (ne)šikovnýmvyjádřením; ale nad tím většina investorů ani nepřemýšlí. A konečněMaďarsko přispělo svou malou trochou do mlýna „aspoň“ tím, že dálenesnížilo klíčové úrokové sazby – čímž se také snažilo forint podpořit.Toto „přemlouvání“ hráčů, že se jim již nevyplatí středoevropské měnydále prodávat, by mohlo během týdne až měsíce korunu k euru opětvýrazněji posílit. Tedy za předpokladu, že ještě mezitím nebude sníženrating Česka, čemuž dáváme asi dvacetiprocentní pravděpodobnost.Epizoda prudkého oslabování koruny by tak tedy mohla pomalu končit.
Momentální vývoj kurzu koruny je hezkým příkladem, jak cenami či kurzyobčas nehýbou fundamenty, ale jen davová psychóza. Jiným příkladem zestejného soudku jsou ceny nemovitostí. Například průzkum CERGE potvrdilto, co realitní kanceláře cítí již dávno: drtivá většina společnostivěří, že ceny tuzemských realit jsou nadhodnoceny. A musí protoklesnout. Ponechme stranou, zda z fundamentálního hlediska to je činení pravda. Samotný fakt, že většina lidí, která plánuje do jednohoroku koupit nemovitost, věří v pokles cen, vede k odkladu této koupě navýhodnější dobu. A tento odklad snižuje poptávku po nemovitostecha v konečném důsledku vede
ke skutečnému poklesu cen.
Může se nám zdát, že po letech, kdy nebyl výjimkou dvouciferný růst, jeto obrat o 180 stupňů. Ale stůjme nohama na zemi. V USA jižv posledních třech měsících loňského roku ceny nemovitostí ve 20sledovaných velkoměstech meziročně klesaly o 18,2 procenta, v některýchoblastech ale propad překročil i 30 procent. A pokles stále pokračuje. Také Velká Británie čelí doslova pádu cen. Česká republika byv tomto kontextu možná měla hovořit spíš o stagnaci nebo jen o velmimalém poklesu. Vývoj cen realit je ale velmi dobře korelováns hospodářským cyklem. Lze čekat, že již konec tohoto roku přinesezastavení poklesu cen tuzemských nemovitostí, protože také pro konectohoto roku předpokládáme obnovení hospodářského růstu.
