Podle nedávno zveřejněného výzkumu ovlivňuje naši váhu i to, co jedla matka, ještě když nás nosila v břiše. Co by tedy těhotné měly jíst, pokud chtějí zdravé a štíhlé děti?
Foto: Profimedia.cz
O tom, že těhotenství je tak trochu zvláštní období, ví každá žena, která ho prožila. Proto se mu také říká „jiný stav“. Na jednu stranu ho provází těšení se na miminko, na druhou je spojeno s řadou obav – z porodu, z toho, zda se dítě narodí zdravé, z toho, jak se to v rozšířené sestavě bude všechno zvládat. Kromě těchto psychických starostí provází nastávající matku také nepříjemnosti fyzické.
Zázračný zázvor
Na začátku těhotenství trpí až tři čtvrtiny žen větší či menší nevolností. Pokud je to váš případ, většinou se svým jídelníčkem příliš nenaděláte. Tělo si prostě samo určí, co je ochotné přijmout, a co ne. Těhotné ženy bývají mnohem citlivější na vůně a pachy a pokud některé jídlo nemůžete ani cítit, nemá smysl snažit se ho sníst, i kdyby bylo sebezdravější. Podle lékařských výzkumů má těhotenská nevolnost své opodstatnění – chrání totiž matku i plod před jídlem, které by potenciálně mohlo být škodlivé.
Na tlumení ranní nevolnosti se doporučuje posnídat malé množství nějakých rychle se uvolňujících sacharidů – třeba hrst sušeného ovoce, sušenku nebo kousek suchého chleba ještě předtím, než vstanete z postele. Zvýšíte tak hladinu krevního cukru, jehož nedostatek přispívá ke vzniku nevolnosti. To platí i v průběhu dne, z hladu se vám v těhotenství udělá mnohem hůř než normálně, váš žaludek by nikdy neměl zůstat úplně prázdný.
Jako další účinný tlumič pocitu na zvracení bývá doporučován zázvor – pokud vám jeho chuť a vůně nevadí, zkuste si připravit zázvorový čaj, kupte si zázvorovou marmeládu, sušenky nebo speciální závorová lízátka, která prodávají v lékárnách.
Mečouny nebrat
Jestli už máte nepříjemné období nevolností šťastně za sebou a můžete opět normálně jíst, je čas začít svůj jídelníček přizpůsobovat ku prospěchu vašeho dítěte. Pro jeho vývoj jsou zvlášť důležité omega-3 nenasycené kyseliny, jód, železo, vápník a kyselina listová. To všechno najdete v těhotenských vitamínech, ale pokud jejich přísun dokážete zajistit přirozenou cestou, uděláte pro své miminko víc.
Omega-3 nenasycené kyseliny a jód jsou důležité pro rozvoj mozku a zraku dítěte. Lékařské studie prokázaly, že děti, jejichž matky měly v těhotenství dostatečný přísun omega-3 mastných kyselin, dosáhly později vyššího skóre v IQ testech. Omega-3 mastné kyseliny slouží navíc jako prevence předčasného porodu a předcházejí alergiím a astmatu u dětí. Nejvíce těchto prospěšných kyselin (i jódu) v sobě mají mořské ryby, ale bohužel často obsahují také rtuť, která je pro plod naopak toxická. Platí pravidlo, že čím větší/starší ryba a čím výše v potravním řetězci, tím více rtuti v jejím těle – těhotné by se tedy měly vyhýbat velkým makrelám, mečounům a žralokům a dopřávat si spíš ryby menší – lososa, tresku nebo sardinky.
Kyselina z listů
Další důležitou látkou v těhotenství je kyselina listová. Je to vlastně druh vitamínu B, který napomáhá dělení buněk, podporuje růst plodu a rozvoj tkání, hlavně nervové soustavy. Je prokázáno, že dostatek kyseliny listové během těhotenství snižuje výskyt vrozených vad nervového systému. Její nedostatek naopak brání otěhotnění – ženy, které jí mají málo, bývají anemické a mají potíže s početím. Jak už z názvu vyplývá, nejvíc kyseliny listové najdete v listové zelenině, tedy salátu, špenátu, brokolici, růžičkové kapustě. Je ale obsažena také v kvasnicích.
Nastávající matky by navíc měly zvýšit příjem železa a vápníku. Železo chrání před anémií a nejvíce ho najdete v hovězím mase. Vápník je pak třeba pro vývoj kostí plodu a pokud ho matka nemá dostatek, dítě ho odčerpává z jejích kostí. Nejvíc využitelného vápníku našemu tělu přináší mléko a výrobky z něj, přičemž nejzdravější jsou ty zakysané.
