Stát bude od září příštího roku platit školy zřejmě podle počtu odučených hodin na základě vzdělávacích programů, nikoli pouze podle počtu žáků jako nyní. Reformu financování obecních a krajských škol přinese novela, kterou dnes schválila hlasy 130 ze 167 přítomných poslanců Sněmovna. Do předlohy, která míří k posouzení senátorům, navíc dolní komora vložila úpravu ochrany učitelů a spolupráce středních odborných škol a učilišť s podniky. Takzvanou pamlskovou vyhlášku dolní komora nezrušila.
Změna financování se bude týkat mateřských, základních, středních a vyšších odborných škol, konzervatoří a školních družin, které zřizují kraje nebo obce. Financování soukromých a církevních škol zůstane stejné.
Nyní se podle ministerstva školství výše platby za žáka v konkrétním oboru nebo typu školy liší podle regionů. Krajské úřady totiž přerozdělují peníze z ministerstva školám a každý k tomu přistupuje jinak. Nově ministerstvo určí, kolik peněz dostane konkrétní škola, financování by se tedy mělo sjednotit. Ministerstvo odhadlo náklady na financování změny pro první rok na 2,5 až pět miliard korun.
Nový systém přinese podle ministryně Kateřiny Valachové (ČSSD) spravedlnost a zmírnění administrativy. Opoziční pravice ale říká, že by měl být jednodušší. „S cíli můžeme souhlasit. Metoda není správná a přinese pravý opak,“ řekl předseda poslanců ODS Zbyněk Stanjura. Stát by měl podle něho dávat na každého žáka stejnou částku. Valachová namítla, že by to vedlo k zániku takzvaných malotřídek.
Postavení kantorů
K ochraně učitelů by měly přispět vymezení jejich postavení a povinnost ředitele zahájit řízení o případném vyloučení žáka ze školy, pokud se dopustí opakovaných hrubých fyzických nebo slovních útoků. Diskuse o postavení a ochraně učitelů se v poslední době objevovaly opakovaně, naposledy v souvislosti s případem šikanované učitelky Střední průmyslové školy Na Třebešíně v Praze.
Vedle povinnosti zahájit kroky směřující k vyloučení žáka by ředitelé museli hlásit veškerá závažná provinění orgánu sociálně-právní ochrany dětí a státnímu zastupitelství. Mohlo by se to využívat u dětí na základní škole, kde není možné vyloučení.
Sněmovna schválila na návrh Ivany Dobešové (ANO) i právo zaměstnavatelů podílet se na tvorbě vzdělávacích programů odborných škol. Studenti by zase měli chodit do firem na praxe a stáže a odborníci z praxe by se účastnili výuky i závěrečných zkoušek.
Rozhodnutí o bufetech
Poslankyně Jitka Chalánková (TOP 09) neuspěla s návrhem, aby o možném prodeji potravin ve školách rozhodovaly školské rady. Její úprava by v případě schválení zrušila pamlskovou vyhlášku ministerstva školství, která vede podle kritiků k zavírání školních bufetů. Většina přítomných členů dolní komory výboru nepodpořila ani úpravu Marty Semelové (KSČM), podle níž by církevní školy financovali jejich zřizovatelé, nikoli také stát.
Dolní komora se nepřiklonila ani k návrhu Niny Novákové (TOP 09), jež by zakotvila obecné cíle vzdělávání. Mělo mezi ně patřit pochopení a osvojení evropských kulturních hodnot a tradic humanismu, které vycházejí z antického a židovsko-křesťanského duchovního odkazu. Úprava vyvolala v dolní komoře poměrně rozsáhlou debatu o kořenech evropské civilizace, multikulturalismu i sekularismu.
Předloha taky například zruší nutný souhlas ministerstva nebo krajského úřadu k navýšení peněz pro školy kvůli využívání asistenta pedagoga. Podpůrná opatření budou nově poskytována nárokově. Novela upraví taky financování českých škol v zahraničí.
Čtěte dále:
