Váhající Budapešť nakonec dokázala zrušit vojnu dřív než Praha
O profesionální armádě a zrušení povinné vojenské služby začali ve střední Evropě jako první vážně hovořit čeští politici. Češi také jako první - době, kdy ostatní státy visegrádské čtyřky takový postup zásadně odmítaly - s profesionalizací opravdu začali. O své prvenství ale nakonec přijdou: Maďaři propustí své poslední záklaďáky z kasáren již 4. listopadu, tedy o šest týdnů a tři dny dříve než v Česku.
Diskriminace poctivců.
Rušit vojnu chtěla v Česku nejprve pravice. Někteří lídři ODS hovořili již v průběhu 90. let o tom, že státu stejně nic jiného nezbude, protože ubývají mladí muži schopní a ochotní do armády nastoupit. A že se z vojenské služby prakticky stává diskriminační nástroj znevýhodňující úzkou skupinu těch, kteří se uniformě nedokážou nejrůznějšími legálními či nelegálními způsoby vyhnout.
Podstatnou roli samozřejmě sehrál i poměrně reálný předpoklad, že zrušení vojny přinese politické straně, která ho prosadí, nové a vděčné voliče. Z pozdějších armádních propočtů navíc vyplynulo, že profesionální armáda nebude dražší než armáda založená na záklaďácích. V prvním roce sice obranný rozpočet přijde o nějakých devět set milionů korun, v dalších třech letech ale miliardu a sedm set milionů ušetří.
Politickou smetanu za zrušení vojny nakonec neslízla ODS, ale sociální demokracie. Někdejší premiér Miloš Zeman si na jaře 2001 osobně vybral za nového ministra obrany bývalého vojáka z povolání Jaroslava Tvrdíka a dal mu zásadní úkol: co nejrychleji profesionalizovat. Tvrdík úkol splnil jen částečně, rezignoval a jeho práci musel dokončit nestraník Miroslav Kostelka. Nešlo to ale hladce.
Nepatrný náskok.
Pár týdnů před nástupem Tvrdíka tehdejší náčelník armádního generálního štábu Jiří Šedivý uvedl, že počítá s plně profesionální armádou po roce 2010. Atmosféra ve střední Evropě byla jiná než dnes, ostatní státy Visegrádu tehdy o profesionalizaci ozbrojených sil vůbec neuvažovaly. Trvaly naopak na tom, že vojna je pro mladé muže i pro stát všeobecně prospěšná.
Vojáci ale už tenkrát tušili, že přechod na profesionální model bude rychlejší, než si politici vůbec dokážou představit. Svou roli sehrál i tlak NATO. Generální tajemník Aliance George Robertson v březnu 2001 na adresu tří nováčků v organizaci prohlásil: „Musíte ještě hodně adaptovat, upravovat, přijmout nejedno těžké rozhodnutí. Jednotky musejí být mobilnější, lépe vybavené… Je třeba uvažovat o profesionalizaci armád.“ Navíc většina starých členů NATO už základní vojenskou službu zrušila a má plně profesionální armádu. Z politických a historických důvodů se proti profesionalizaci staví jen dva státy: Německo a Norsko.
„Náš náskok ve střední Evropě je opravdu nepatrný. Poláci nebo Maďaři nás mohou kdykoli předhonit,“ řekl tehdy jeden z kolegů generála Šedivého. Měl pravdu. První profesionální armádu ze zemí Visegrádu budou mít Maďaři.
Profíků je dost.
„Poslední voják základní služby opustí armádu počátkem příštího měsíce,“ řekl týdeníku EURO vedoucí personální sekce maďarského ministerstva obrany Lajos Erdélyi. „V budoucnosti budeme povolávat pouze v případě nějakého konfliktu,“ dodal. Na to, že by se mezi Maďary nenašlo dostatek zájemců o práci v profesionální armádě, si rozhodně nestěžuje. „Zájemců máme dost. Hlavní roli nehraje ani tak nezaměstnanost, jako to, že místo v armádě dává lidem jistotu,“ uvedl Erdélyi.
Ani česká armáda nemá s rekrutací nových profesionálů žádné potíže. Letos již přijala 2633 osob, do konce roku ještě musí podle plánu zaměstnat 664 lidí. V evidenci Agentury pro nábor a profesionalizaci ozbrojených sil přitom bylo k 1. říjnu evidováno více než devatenáct tisíc uchazečů o práci v armádě. „Lze konstatovat, že úkol profesionalizace armády pro rok 2004 bude splněn,“ sdělil týdeníku EURO Jan Pejšek z tiskové služby ministerstva obrany.
Na politiky se nečeká
.
U našich východních a severních sousedů pokračuje reforma armád pomaleji. Na Slovensku chtějí zavést profesionální armádu – a tedy i propustit záklaďáky z kasáren – až v roce 2006. „Tedy jestli k tomu bude dostatečná politická vůle. Zatím je to jen náš předpoklad,“ řekl týdeníku EURO slovenský armádní šéfpersonalista Pavol Zajac. V lednu příštího roku by měl na Slovensku začít platit zákon o profesionálních ozbrojených silách a v roce 2006, pokud bude schválen potřebnou většinou zákonodárců, i nový branný zákon, který už nebude s povinnou vojenskou službou počítat.
Obdobná situace jako na Slovensku je i v Polsku. Ani tam totiž ještě nepadlo definitivní politické rozhodnutí. „Přechod na model plně profesionální armády je čistě politické rozhodnutí. Naši politici ještě takové rozhodnutí nepřijali,“ uvedl ředitel personální sekce polského ministerstva obrany Krzystof Kaliszewski. Polská armáda ale na politiky nečeká. „Neustále zvyšujeme množství profesionálních jednotek. V nejbližších letech se chceme dostat z padesáti procent profesionálů v armádě na pětasedmdesát,“ dodal Kaliszewski.
