Co přesně se v rámci zmíněného cvičení odehrálo, zůstává předmětem dalšího vyšetřování. Dosavadní informace nicméně naznačují, že se podpůrná loď Konárak až příliš přiblížila jednomu ze cvičných cílů, které měla za úkol rozmístit po moři, načež ji zasáhla protilodní střela s plochou dráhou letu, kterou vypálila fregata Džamaran.
A zatímco původní zprávy hovořily pouze o jednom mrtvém, záhy se ukázalo, že počet obětí je daleko vyšší. Íránské ozbrojené síly totiž následně na svých internetových stránkách přiznaly hned 19 mrtvých námořníků a dalších 15 zraněných, přičemž některé zdroje dokonce uvádějí až 40 obětí.
Ať už je ale skutečný počet zemřelých jakýkoliv, nic to nemění na tom, že se jedná o jeden z nejvážnějších a nejbizarnějších incidentů, jaký íránské námořnictvo v poslední době pamatuje. A vědí to i armádní představitelé USA, kteří navzdory aktuálně velmi napjatým vztahům mezi oběma zeměmi vyjádřili svoji „upřímnou soustrast íránskému lidu nad touto tragickou ztrátou,“ jak ocitoval kapitána Billa Urbana, mluvčího amerického centrálního velitelství, zpravodajský server ABC News.
Ten však zároveň vyjádřil rozhořčení nad tím, že se Teherán rozhodl zorganizovat tyto rozsáhlé vojenské manévry tak blízko Hormuzskému průlivu, jenž spojuje Perský a Ománský záliv a kudy proudí 20 procent veškerých světových zásob ropy.
„I když jsme znepokojeni tím, že se tato nepříjemnost odehrála v tak velké blízkosti vytížené mezinárodní obchodní cestě a navíc v době, kdy se celý region soustředí na boj s nemocí covid-19, je tato zbytečná ztráta životů politováníhodná,“ dodal Urban.
Trumpův plán zatím nevychází
Vztahy mezi Íránem a USA jsou napjaté dlouhodobě. Celá
roztržka započala už zhruba před dvěma roky, když se administrativa amerického
prezidenta Donalda Trump rozhodla jednostranně vypovědět takzvanou jadernou
dohodu, kterou s Teheránem za účasti několika dalších zemí uzavřel jeho
předchůdce v Bílém době Barrack Obama.
Následně Trump na tuto blízkovýchodní zemi uvalil rozsáhlé hospodářské sankce, v důsledku nichž se Íránem vyvážená ropa stala na světových trzích neprodejnou a pomocí kterých chtěl jeho hlavní politické představitele přinutit k tomu, aby podepsali novou, širší dohodu, jež se kromě samotného jaderného programu měla týkat i některých raketových zkoušek a přítomnosti tamních vojsk v sousedním Iráku či nedalekém Jemenu s Libanonem.
Solejmáního smrt a sestřelené dopravní letadlo
Vše pak vygradovalo na přelomu tohoto roku poté, co americké ozbrojené síly podnikly raketový útok na letiště v iráckém Bagdádu, jehož cílem bylo odstranění vůdce íránských elitních vojenských jednotek Kuds generála Kásima Sulejmáního. V rámci odvety následně Írán zaútočil raketami na americkou základnu v sousedním Iráku, kde zranil několik příslušníků armády USA. Ve stejný den ovšem z obavy, že Američané podnikli protiútok, omylem sestřelil i ukrajinské civilní letadlo, které startovalo z letiště v Teheránu a na jehož palubě se tou dobou nacházelo 176 lidí, z nichž většinu tvořili sami Íránci. Neštěstí tehdy nepřežil nikdo.
Měl by Donald Trump zrušit sankce proti Íránu?
O prozatím poslední pozdvižení v rámci napjatých vztahů mezi Teheránem a Washingtonem se postarali prezident Trump a šéf íránských revolučních gard Hosejn Salámí poté, co si koncem dubna vyměnili skrze světová média výhrůžky, podle kterých slíbili vydat příkaz ke zničení plavidel toho druhého, pokud se posádky jejich lodí budou cítit ohroženy.
Zdroj: www.abcnews.go.com, www.centcom.mil
ČLÁNKY DO MAILU