Od příštího roku přijdou spořitelny a zemské banky o státní záruky
Kdo by očekával, že k nejbonitnějším bankám v Německu bude patřit některá z místních velkobank, bude zklamán. Nejvyšší ratingy mají v Německu zemské banky (Landesbanken). Příkladem může být Landesbank Baden-Württemberg s ratingem AAA. Není to výše ratingu u těchto finančních institucí vůbec neobvyklá, i nejhůře hospodařící zemské banky dosahují hodnocení ve výši minimálně AA. Kam se hrabe německá jednička Deutsche Bank s AA- nebo dvojka trhu HypoVereinsbank (HVB) s jedním áčkem.
Za cokoliv a navždy.
Tento stav, jakkoliv neočekávaný, je důsledkem neomezených záruk státu za podnikání zemských bank a spořitelen. Záruky, související s vlastnickými podíly zemských vlád a místních samospráv v těchto finančních institucích, nejsou omezeny ani co do výše, ani co do doby trvání. To vedlo k výrazné deformaci podmínek pro podnikání v německém bankovnictví. „Garance učinily půjčování těmto finančním institucím méně rizikovým než komerčním bankám. Proto mohou například nabízet úvěry s nižšími úrokovými mírami než banky bez státních záruk. Navíc nemusely brát přílišný ohled na rizika,“ vysvětluje analytička České spořitelny (ČS) Emila Zampieri. „Hlavním motivem jejich podnikání není zisk, a to dále stěžuje pozici komerčních bank,“ dodává Dušan Hladný z české dcery HVB (HVB CZ). Jednou z rolí, která se od zemských bank očekává, je například podpora regionálního rozvoje.
Přehuštěno.
Místní samosprávy nechtějí banky a spořitelny prodávat. „Za to Německo platí daň v podobě nadbytečných kapacit, fragmentovaného bankovního trhu a nízké ziskovosti,“ tvrdí Christian Becker-Hussong z oddělení vztahů k investorům mnichovské centrály HVB a čísla mu dávají za pravdu. Spolková republika má celkem 2 232 bank, což je absolutně nejvíce v celé eurozóně. Srovnáme-li množství bank na základě počtu obyvatel jednotlivých zemí, pak jich je v Německu zhruba dvakrát tolik než v dalších velkých evropských ekonomikách, Francii a Itálii. Čtyři největší německé banky, Deutsche Bank, HypoVereinsbank, Commerzbank a Dresdner Bank, spravují pouhých šestnáct procent celkových aktiv. Pro srovnání v Česku má pět největších bank podíl asi 64,5 procenta na celkových aktivech a v Nizozemsku a Finsku to je až 80 procent. Celkový podíl komerčních bank přitom v Německu není větší než 28 procent. Zbytek aktiv na trhu obhospodařují družstevní banky s dvanácti procenty, hypoteční banky se čtrnácti procenty a spořitelny a zemské banky s celkem 37 procenty celkových aktiv.
Kdo půjde z kola ven?
Snadné časy však pro zemské banky a spořitelny skončily – platnost garancí skončí na základě dohody mezi Evropskou komisí a spolkovou vládou v červenci příštího roku. „Zemským bankám výrazně poklesnou ratingy, což povede naopak k nárůstu nákladů na refinancování jejich operací. Landesbanky proto budou muset věnovat rizikovosti svých půjček větší pozornost než dosud,“ popisuje další vývoj sektoru Oliver Wolfrum ze Svazu německých bank. Potvrzují to i rozpětí předběžných ratingů zemských bank zveřejněné ratingovou agenturou Standar&Poor’s loni na podzim. Ty by se měly pohybovat mezi A+ až BBB, což je výrazně méně než dřívější hodnocení. „Spořitelny jsou silně propojeny se zemskými bankami, takže se jim problémy jejich vlastníků nevyhnou. Navíc sílící tlak na stabilizaci místních rozpočtů může vést k prodejům jednotlivých spořitelen samosprávami,“ dodává Wolfrum. „Konec garancí zvýší tlak na značnou konsolidaci v celém německém bankovním sektoru a někteří menší konkurenti pravděpodobně skončí,“ domnívá se Zampieri z ČS. Zemské banky a spořitelny si rizika uvědomují a začínají se připravovat. Objevily se první, do té doby nevídané, fúze. Například se spojily menší LB Hamburg a LB Schleswig-Holstein. Také některé místní samosprávy projevily vůli zbavit se svých podílů ve spořitelnách. Příkladem je pobaltský Stralsund, který pro svou městskou spořitelnu dokonce našel kupce za padesát milionů euro. To však narazilo na odpor zemské vlády, která urychleně přijala nový zákon o spořitelnách a ten prodej znemožnil.
Konec v nedohlednu.
Není ale pravidla, aby z něj nebylo výjimky. Zemské banky si mohou garance zachovat, pokud se přemění v rozvojové instituty, jež se nebudou věnovat komerčním činnostem. Ovšem ani tato změna, probíhající většinou formou rozdělení zemské banky na komerční a nekomerční část, není bez problémů. Příkladem je nedávno schválený zákon o restrukturalizaci Landesbank Nordrhein-Westfallen (LB NRW), který neomezuje činnost části banky na území dané spolkové země. To vyvolalo protesty nejen v Německu, ale i v zahraničí - irská banka Depfa dokoce hrozí stížností v Bruselu. Její zástupci tvrdí, že LB NRW podle nynějšího zákona může půjčovat i třeba v Itálii.
Červenec příštího roku nemusí být přelomový i z dalšího důvodu. Snížené ratingy budou totiž platit jen pro financování nových závazků. Na staré bude totiž platit přechodné období, po které se na ně budou vztahovat státní záruky v původním rozsahu. U některých instrumentů, například u obligací, tomu tak bude až do roku 2015.
Země počet bank počet obyvatel počet bank na jeden milion obyvatel
Německo 2232 82 27,2
Francie 952 60 15,9
Rakousko 812 8 101,5
Itálie 808 57 14,2
Nizozemsko 491 16 30,7
Finsko 365 5 73,0
Španělsko 349 43 8,1
Portugalsko 198 10 19,8
Lucembursko 176 0,5 352,0
Belgie 109 10 10,9
Irsko 83 4 20,8
Řecko 61 11 5,5
Česko* 36 (81) 10 3,6 (8,1)
Poznámka:* = v závorce včetně družstevních záložen
Zdroj: ECB, GCI, ČS, HVB CZ
Jak je velká velká bankovní pětka?
Země Podíl na celkových bankovních aktivech (%)
Nizozemsko 82
Finsko 80
Belgie 78
Řecko 66
Portugalsko 60
Španělsko 53
Francie 47
Irsko 45
Rakousko 43
Lucembursko 35
Itálie 28
Německo 16
Česko 64
Zdroj: ECB, ČS, HVB CZ
