Konec byznysu se státem. Novela „Lex Babiš“ míří na Hrad

Firmy ministra financí a předsedy hnutí ANO Andreje Babiše se brzy nebudou moci ucházet o nenárokové dotace, veřejné zakázky a investiční pobídky. Vyplývá to z novely o střetu zájmů, kterou potvrdila Sněmovna v senátní verzi. Budoucí členové vlády a mnoho dalších funkcionářů navíc nebudou moci podle předlohy provozovat některá média. Restrikce zjevně míří na Babiše, jenž vlastní vydavatelství a rozhlasovou i televizní stanici.

Pokud novelu přezdívanou „lex Babiš“ stvrdí prezident Miloš Zeman, případně ji nechá bez podpisu, omezení by mohla být účinná někdy na přelomu letošního a příštího roku. V případě, že ji vetuje, a poslanci ji opětovně potvrdí, účinnost se o něco posune. V senátním znění je účinnost těchto ustanovení vázána na termín vydání zákona ve sbírce, nastane po 15 dnech.

Novelu Sněmovna potvrdila hlasy 125 ze 174 přítomných poslanců. Proti bylo 42 poslanců z řad ANO a nezařazených včetně členů hnutí Svoboda a přímá demokracie Tomia Okamury.

Podle ANO je zákon protiústavní

Tento zákon je z našeho pohledu protiústavní, v rozporu s Listinou základních práv a svobod a v rozporu s pravidly společné zemědělské politiky Evropské unie,“ řekl předseda poslanců ANO Jaroslav Faltýnek. Šéf TOP 09 Miroslav Kalousek a končící ministr pro legislativu Jiří Dienstbier (ČSSD) se pozastavili nad tím, zda Faltýnek mluvil z funkce ve Sněmovně, nebo jako člen představenstva Babišovy skupiny Agrofert. Babiš se z dnešního jednání dolní komory omluvil z pracovních důvodů. ANO uvažuje o tom, že se obrátí na Ústavní soud.

K veřejným zakázkám, nenárokovým dotacím a investičním pobídkám nebudou mít podle předlohy přístup společnosti, v nichž členové kabinetu drží nejméně čtvrtinový podíl. Babiš vlastní skupinu Agrofert stoprocentně. Omezení by se ale mohlo vztahovat i na fond Hartenberg, který investuje Babišovy peníze do zdravotnictví.

Zákon o médiích Babiše nezasáhne...

Zákon také zakáže členům vlády provozovat rozhlasové a televizní vysílání a vydávat periodický tisk. Účinnost tohoto omezení sice bude stejná jako u zakázek, dotací a pobídek, bude se ale týkat až nově jmenovaných členů kabinetu. Pod Agrofert spadá mediální dům Mafra, Babiš má i rozhlasovou stanici Impuls a hudební televizi Óčko.

Úprava ohledně médií předpokládá, že člen vlády by musel nejpozději do dvou měsíců od nástupu do kabinetu ukončit provozování televize a rozhlasu nebo vydávání periodického tisku, případně společnost opustit. Pokud by z firmy neodešel, ztratil by v ní hlasovací práva. Restrikce se má týkat taky například budoucích poslanců, senátorů, některých krajských a obecních politiků i dalších veřejných funkcionářů.

Zeman se prý k novele vyjádří, až přijde ten správný čas

Pan prezident svou vůli ve věci “lex Babiš” veřejně oznámí v pravý čas, ne dříve. Seznámí se samozřejmě podrobně se schválenou verzí.

— Jiří Ovčáček (@PREZIDENTmluvci) 29. listopadu 2016

Senátní verze novely odročuje z ledna na září účinnost dalších nových částí zákona. Předpokládají mimo jiné to, že politici budou dávat majetková přiznání i při vstupu do politiky. Rozšíří se okruh funkcionářů, kteří budou pod normu spadat, například o soudce a státní zástupce. Soudcovská oznámení, která bude podle novely shromažďovat Nejvyšší soud, nebudou veřejná.

Ostatní funkcionáři budou podle předlohy podávat přiznání do centrálního registru, který povede ministerstvo spravedlnosti. Dienstbier uvedl, že registr musí vzniknout výběrovým řízením a dřív než od září by se zavést nestihl. Jednotný registr by měl podle vlády zlepšit veřejnou i úřední kontrolu přiznání. Předloha zvyšuje například i sankce za porušení zákona.

O aktivitách podnikatele a ministra financí České republiky Andreje Babiše čtěte více:

Babišovy firmy prý získaly za deset let zakázky za 35 miliard

Poslední boj o EET

Rolničky pro Andreje