Nyní se tato zažitá praxe bude muset změnit, protože podle soudního dvora nejsou příslušné české paragrafy v souladu s evropským právem. Může za to letitý spor pražské rodinné firmy A-Pack, která se zabývá kompletací zboží a výrobou obalů, s Odvolacím finančním ředitelstvím. V minulosti A-Pack mimo jiné pracoval pro kdysi velkou farmaceutickou společnost Delpharmea Nutraceuticals, ta však na podzim roku 2009 „spadla“ do insolvence a za odebrané zboží nezaplatila. Za svoji práci tedy A-Pack zaplaceno nedostal, zhruba půlmilionovou DPH však odvedl.
Jednatel společnosti A-Pack Roman Jakovec týdeníku Euro před časem řekl, že nechtěl být trestán dvakrát za nesolventnost svého obchodního partnera, a na jaře 2011 proto požádal Finanční správu aspoň o vrácení DPH: „Když přišel konec nadějí, že bychom mohli dostat vydělané peníze, řekl jsem si, že nevidím důvod, proč bychom měli platit ,daň z ničeho‘, jak jsem si to sám pro sebe pojmenoval.“
Mělo by Česko zrušit daň „z ničeho“?
K čemu je dobrá „Evropa“
Vrátit daň zaplacenou „z ničeho“ odmítl nejdřív Finanční úřad pro Prahu 9 a po něm i Odvolací finanční ředitelství. Žalobu pak zamítl i Městský soud v Praze, a to pokaždé se stejnou argumentací - český zákon o DPH výslovně zakazuje opravu výše daně v případě, že dlužník zkrachoval a přestal být plátcem DPH. Proč bylo toto ustanovení do českého právního řádu vloženo, je přitom vcelku jasné. „Důvodem je skutečnost, že dlužník v postavení neplátce už státu nemůže vrátit původně uplatněný odpočet,“ stojí v komentáři k zákonu o DPH. Jinak řečeno, když nelze odpočet DPH dostat z dlužníka, nevrátíme věřiteli nic.
Naprostá většina daňových změn v Česku byla zbytečná, nedotažená nebo vyloženě škodlivá. Čtěte více v eseji:
Daňové reformy jsou permanentně mimo mísu
Do případu se pak ale loni v lednu vložil Nejvyšší správní soud. Dospěl k názoru, že takto formulovaná česká úprava odporuje příslušné evropské směrnici, jednání přerušil a položil Soudnímu dvoru EU předběžnou otázku, aby autoritativně rozhodl, že to tak skutečně je. A soudní dvůr mu dal před necelým měsícem za pravdu. Nejvyšší správní soud nyní řízení obnoví a vynese rozsudek. Lze přitom předpokládat, že věc vrátí finančnímu úřadu a ten bude muset o žádosti firmy A-Pack rozhodnout znovu; tentokrát však podle evropských „not“.
Kolik to bude stát?
Firma A-Pack má tak slušnou šanci domoci se aspoň zbůhdarma odvedené DPH. Ovšem prosperitu jí to už nejspíš nevrátí, protože nesplacené dluhy a nevrácená DPH ji stáhly ke dnu a obchody se ani zdaleka netočí tak jako dřív.
Firmu to sice nevratně poškodilo, ovšem z hlediska eráru jde pořád „jen“ o půl milionu korun. Firem v podobné situaci však může být mnohem víc. Přesná statistika - zdá se - neexistuje a odhady se liší. Podle Odvolacího finančního ředitelství o velký problém nejde. „Z hlediska dopadu do státního rozpočtu se nemůžeme vyjádřit, neboť tyto údaje nám nejsou známy, nicméně z hlediska počtu obdobných případů se jedná spíše o marginální množství,“ tvrdí jeho mluvčí Veronika Šimčíková.
Naopak Hospodářská komora, respektive ředitel jejího legislativního odboru a někdejší náměstek ministra financí Ladislav Minčič, dopad evropského rozsudku za marginální rozhodně nepovažuje:„Máme za to, že podobné situace nejsou v Česku výjimkou. Orientačně - a jen velmi, velmi hrubě - lze předpokládat, že judikát může tematicky ukazovat na revizi daňových povinností v řádu stamilionů a spíše i jednotek miliard korun u firem, podobně dotčených jako společnost A-Pack.“
Podstatné ale podle Minčiče je hlavně samotné vyznění rozsudku. „Judikát soudního dvora ukazuje, že členské země nesmějí bez náležité ekonomicky a finančně opodstatněné argumentace přenášet v dodavatelsko-odběratelském řetězci riziko z nevýběru daně od dlužníka (odběratele) na relativně pohodlné uspokojení rozpočtového zájmu státu prostřednictvím výběru DPH od věřitele (dodavatele).“ Nelze než souhlasit.
Dále čtěte:
Přelomový rozsudek: Nejvyšší správní soud zkrotil finanční správu
