Jak sjednávat pracovní poměry se starobními důchodci na přelomu let 2009 a 2010? Pozor, pravidla platná pro jejich zaměstnávání se počínaje lednem příštího roku změní.
Autor: Artklee
Řada starobních důchodců je aktivní a zůstává výdělečně činná. V praxi ale panují pochybnosti o tom, jak nově sjednávat nebo prodlužovat pracovní poměry s nimi. Výkladové problémy vznikají v souvislosti se zaměstnanci, kteří již v souběhu se starobním důchodem pobírají příjem z výdělečné činnosti.
To znamená s těmi, kteří mají uzavřen pracovní poměr na dobu určitou v délce maximálně jednoho roku, přičemž tato doba uplyne v roce 2010, a jejich zaměstnavatel nadále počítá s jejich zaměstnáváním.
Poměr na dobu neurčitou
Ke změně právní úpravy dojde počínaje 1. lednem 2010, a to v tom smyslu, že podmínkou nároku na výplatu starobního důchodu při současném výkonu pracovněprávního vztahu již nebude sjednání pracovního poměru na dobu nejvýše jednoho roku. Tedy tak, jak je tomu podle dosavadní právní úpravy.
Poživatelé starobních důchodů budou moci mít sjednán pracovněprávní vztah i na dobu neurčitou. Pro výdělečnou činnost vykonávanou v pracovněprávním vztahu tedy již nebudou platit žádná časová omezení. Na výdělečně činné poživatele starobního důchodu se současně začnou (namísto dosud platných speciálních pravidel) vztahovat obecná pravidla o sjednávání pracovního poměru na dobu určitou.
Trvání pracovního poměru mezi týmiž účastníky (tedy tímtéž zaměstnavatelem a tímtéž zaměstnancem) je podle zákoníku práce možné sjednat celkem na dobu nejvýše dvou let ode dne vzniku tohoto pracovního poměru. To platí i pro každý další pracovní poměr na dobu určitou sjednaný v uvedené době mezi týmiž účastníky. Jestliže od skončení předchozího pracovního poměru na dobu určitou uplynula doba alespoň šesti měsíců, k předchozímu pracovnímu poměru na dobu určitou mezi týmiž účastníky se nepřihlíží. Další sjednání pracovního poměru na dobu určitou mezi týmiž účastníky je tedy po vyčerpání povolené doby dvou let trvání pracovního poměru dovoleno až po uplynutí doby šesti měsíců od skončení předchozího pracovního poměru.
Jak mají postupovat zaměstnavatelé, mají-li zájem na dlouhodobějším nepřerušovaném zaměstnávání starobních důchodců na takzvaný plný (respektive více než poloviční) pracovní úvazek? I s pracujícími důchodci budou nuceni sjednávat pracovní poměry za standardních podmínek, to znamená na dobu určitou (nejvýše dvou let) a posléze na dobu neurčitou.
| LEGISLATIVA |
| Valné hromady v tisku Novela obchodního zákoníku, která v současné době čeká na podpis prezidenta, má mimo jiné upustit od požadavku na povinné uveřejňování oznámení o konání valné hromady v tisku. Účinnost zákona je plánována od prvního dne druhého kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení (tedy zveřejnění ve Sbírce zákonů ČR). Nadále má být ponecháno na společnostech, aby samy zvolily vhodný způsob uveřejnění. To by mělo vést k významným úsporám na straně společností konajících valnou hromadu. Novela má rovněž zavést možnost upravit hlasování akcionářů s využitím elektronických prostředků nebo kores pondenční hlasování. Tím by měla umožnit snadnější výkon akcionářských práv v kótovaných společnostech. Nákup nemovitostí cizinci Novela devizového zákona, která ve sněmovně už prošla prvním čtením, by měla potvrdit možnost nabývat nemovitosti v Česku (kromě zemědělské půdy) zahraničními osobami. Bude-li zákon schválen, měl by být účinný již dnem svého vyhlášení ve Sbírce zákonů ČR. Nezbytnost této legislativní úpravy je dána skutečností, že dne 1. května 2009 České republice uplynula lhůta stanovená pro zachování přechodného období u nabývání objektů vedlejšího bydlení. S ohledem na to by bylo v rozporu s právem ES pokračovat v regulaci přístupu zahraničních osob k tuzemským nemovitostem kromě zemědělských pozemků. Nabývání zemědělských pozemků zahraničními osobami bude nadále omezeno, a to nejdéle do května 2011. Advokátní kancelář Kinstellar |
Budou přitom muset počítat se všemi nevýhodami spojenými s rozvázáním pracovního poměru se zaměstnancem.
Přechod na nová pravidla
Pokud byl pracovní poměr s poživatelem starobního důchodu uzavřen na dobu určitou před 31. prosincem 2009 (ještě podle současně platných pravidel maximálně na dobu jednoho roku), skončí tento pracovní poměr uplynutím sjednané doby.
Bude-li po 31. prosinci 2009 (tedy od 1. ledna 2010) uzavřen nový pracovní poměr na dobu určitou, lze takový pracovní poměr uzavřít celkem na dobu nejvýše dvou let ode dne vzniku tohoto pracovního poměru. To platí i pro každý další pracovní poměr na dobu určitou sjednaný v uvedené době mezi týmiž účastníky. Jestliže od skončení předchozího pracovního poměru na dobu určitou uplyne doba alespoň šesti měsíců, k předchozímu pracovnímu poměru na dobu určitou mezi týmiž účastníky s
e nebude přihlížet.
Dojde-li však na základě dodatku k pracovní smlouvě od ledna 2010 k prodloužení pracovního poměru na dobu určitou, který byl s poživatelem starobního důchodu uzavřen ještě v roce 2009, započte se do celkové doby dvou let trvání pracovního poměru uzavřeného na dobu určitou i doba trvání pracovního poměru v roce 2009. Dalším možným přístupem je započítávat jen dobu trvání pracovního poměru po prosinci 2009, tedy tu, která uběhne od ledna 2010 do dne předcházejícího dni účinnosti dodatku ke smlouvě, jímž se pracovní poměr prodlouží.
Jak počítat dva roky
Klíčová otázka tedy zní: Odkdy počítat maximálně přípustnou dobu dvou let prodloužení pracovního poměru? Možné odpovědi jsou tři, pro názornost si je vysvětlíme na příkladech. Dejme tomu, že zaměstnavatel sjedná se zaměstnancem, poživatelem starobního důchodu, pracovní poměr na dobu určitou, a to od 1. 9. 2009 do 31. 8. 2010. V srpnu tedy pracovní poměr skončí. Trvá-li zájem na dalším zaměstnávání pracovníka (a to v režimu na dobu určitou), má zaměstnavatel dvě možnosti. Se zaměstnancem může sjednat nový pracovní poměr (novou pracovní smlouvu), a to až na dva roky, tedy od 1. 9. 2010, maximálně však do 31. 8. 2012.
Zaměstnavatel ale může se zaměstnancem rovněž sjednat pouze dodatek k pracovní smlouvě, jímž prodlouží dosavadní pracovní poměr (tedy ten, který měl podle původního znění smlouvy skončit v srpnu 2010. Udělá to tak, aby délka pracovního poměru činila v součtu nejvýše dva roky. Dojde tedy k prodloužení pracovního poměru maximálně ještě na dobu jednoho roku – od 1. 9. 2010 do 31. 8. 2011. Eventuálně může pracovní poměr prodloužit tak, aby dva roky činila jeho délka počítaná od ledna 2010. Pak tedy dojde k jeho prodloužení na dobu 16 měsíců (od září 2010 do konce prosince 2011).
Existuje ale ještě třetí možnost, jak vykládat změněná pravidla. Dobu dvou let trvání pracovního poměru uzavřeného na dobu určitou lze při přechodu na novou právní úpravu počítat nikoliv od ledna 2010, nebo dokonce od doby před lednem 2010, ale až od prvního prodloužení pracovního poměru následujícího po 31. prosinci 2009. A to i u prodloužení realizovaného uzavřením dodatku k původní pracovní smlouvě – tedy nejenom v případě uzavření nové pracovní smlouvy.
Podle posledního výkladu by mohlo dojít k prodloužení pracovního poměru na dobu dvou let od 1. 9. 2010 do 31. 8. 2012. Nicméně z důvodu právní opatrnosti a s přihlédnutím k dosavadní právní praxi je optimální postupovat v duchu prvního příkladu. Pro zaměstnavatele je takový způsob nejbezpečnější.
