Spotřeba uhlí ve světě již třetím rokem klesá. Podle údajů v nové energetické ročence koncernu BP loni klesla spotřeba o 1,4 procenta po snížení o 2,7 procenta o rok dříve. K velmi rychlému odklonu od nejméně ekologického paliva dochází v Británii a Spojených státech, ale za bodem zlomu je spotřeba nejspíš už i v Číně.
Uhlí je prvním fosilním palivem, jehož spotřeba pravděpodobně dosáhla vrcholu a dále bude mít sestupnou tendenci. Dříve dominantní zdroj pro výrobu elektřiny a tepla ztrácí na oblibě hlavně kvůli nepříznivým ekologickým dopadům. Zatímco emise jemného prachu či oxidů dusíku a síry škodí na lokální úrovni, oxid uhličitý je „hlavním podezřelým“ v případě globálních změn klimatu.
Velmi razantně se od spalování uhlí odvrátila Velká Británie, která (hlavně díky vysoké uhlíkové dani) dokázala srazit spotřebu během tří let o 70 procent. Spojené státy americké zaznamenaly během let 2015 a 2016 snížení spotřeby o 21 procent. Obě země nahrazují uhlí v energetice hlavně zemním plynem, v menší míře též solární a větrnou energií.
Přečtěte si o nesnadné změně energetické koncepce v Německu:
Přenosová síť v Německu byla krok od zhroucení. Problémy trvají
Hlavní dopad na globální statistiky však má změna přístupu Číny, která spotřebovává polovinu uhlí na světě. Podle statistik BP dosáhla maxima spotřeby v roce 2013. od té doby každoročně klesá o jedno až dvě procenta. Další rozvíjející se ekonomiky – hlavně tedy Indie, Indonésie a Vietnam – však svou spotřebu dále navyšují.
Co se týká celosvětové těžby uhlí, ta podle BP dosáhla vrcholu v roce 2013 na úrovni 8,27 miliardy tun. V loňském roce již byla o deset procent nižší, konkrétně 7,46 miliardy tun.
Bod zlomu s otazníkem
Má již uhlí svůj vrchol slávy za sebou a sledujeme jeho postupný odchod ze scény? Mezi prvními přišli s tímto tvrzením analytici banky Goldman Sachs v září 2015. Upozornili na fakt, že soukromý sektor zastavil investice do nových uhelných dolů. O převzetí stávajících dolů se prý zajímají už jen „finanční supi“ zaměřující se na krachující podniky.
O dosažení „uhelném zlomu“ hovoří také v únoru zveřejněná studie autorů z Královské univerzity v Londýně. Ti jdou ve svých předpovědích ještě dále a očekávají, že okolo 2020 dosáhne bodu zlomu i spotřeba ropy. Svůj optimismus opírají o klesající cenu solárních panelů a baterií pro elektromobily.
Ale ne všichni jsou stejného názoru. Například výše zmíněný koncern BP ve svém Energetickém výhledu hovoří o brzkém nárůstu k růstové trajektorii, který potáhne hlavně zvyšující se spotřeba v Indii. Vrcholu má globální spotřeba uhlí dosáhnout okolo roku 2025, až poté ji vystřídá dlouhodobý pokles.
Na jiný scénář vsadila Mezinárodní energetická agentura, která ještě loni hovořila o dlouhodobém růstu zájmu o uhlí. Ve své poslední prognóze uvádí, že se spotřeba stabilizuje na současné úrovni a do roku 2040 nebude výrazněji stoupat, ale ani klesat.
O trendech v energetice dále čtěte:
