Zapomeňte na fronty na úřadech. Po letech odkladů se v Česku konečně rozběhne systém základních registrů. Ten má zaručit, že namísto občanů a živnostníků budou mezi jednotlivými úřady obíhat data, nikoliv lidé s žádostmi a formuláři. I když jde o změnu veskrze pozitivní, zahrnuje nový systém také některé hrozby a zatím i pořádnou dávku úřednické absurdity.
Foto: Profimedia.cz
Z letitých slibů, že lidé už nebudou muset obíhat úřady a místo nich si potřebné informace díky počítačům seženou samotní úředníci, se konečně stává realita. Koncem listopadu začne testování všech systémů, které umožní elektronizaci státní správy a zkrátí nebo úplně zruší fronty na úřadech. Zatím se vše bude zkoušet na takzvaných robotizovaných datech, která nebudou pocházet od občanů či firem. „Pilotní provoz bude trvat do konce března příštího roku. Už 1. dubna 2012 se do systému začnou nalévat ostrá data a odstartuje tak zkušební provoz,“ potvrdil šéf Správy základních registrů Robert Korselt.
Ostrý start čtyř nových registrů, které budou obsahovat informace o občanech, firmách, nemovitostech a právech a povinnostech úředníků, je plánován na 1. červenec příštího roku. Podle původních předpokladů ale měl celý systém fungovat už rok. Ani toto zpoždění ovšem nepovede k poklidnému rozjezdu. Každý úřad bude muset mít takzvanou spisovou službu sledující oběh dokumentů. Přestože spisové služby mají fungovat v době startu registrů, tedy v červenci příštího roku, některé úřady zatím ještě ani nevypsaly potřebná výběrová řízení. Podle odborníků tak lze na jaře příštího roku očekávat „divoké tendry“, kdy se budou poslední opozdilci mezi úřady snažit systém rozběhnout během několika týdnů.
Registry by měly lidem i firmám významně zjednodušit život. Informace v nich se budou aktualizovat automaticky, když se změní alespoň v jednom z nich. Pokud se například vdá žena, která podniká jako živnostník a zároveň vlastní nemovitost, hned po svatbě zanese matrika údaje o změně jejího jména do registru obyvatel. Její nové jméno se pak automaticky objeví jak v registru, který obsahuje evidenci podnikatelů, tak v registru nemovitostí. Elektronické údaje budou mít stejnou platnost jako současné písemné a úředně orazítkované dokumenty.
Jenže i po 1. červenci příštího roku musejí podle odborníků občané a živnostníci počítat s tím, že na některých úřadech budou muset dál předkládat papírové, úředně ověřené výpisy. „Dokud se vzniku základních registrů nepřizpůsobí všechny další informační systémy, které k datům uloženým v registrech mají přistupovat, zásadní změny nelze očekávat. Ty změny budou postupné, takže i po 1. červenci 2012 se občané a podnikatelé bohužel ještě nějakou dobu budou setkávat s požadavky na předložení výpisu z některých rejstříků či evidencí,“ upozorňuje Dalibor Veřmiřovský z nevládní organizace eStat.cz propagující elektronizaci státní správy.
Rodná čísla zůstanou
Občanské iniciativy varují, že za pohodlí zaplatí lidé vysokou cenu. Ztratí kontrolu nad tím, co všechno o nich úřady vědí a ke komu se citlivé údaje dostanou. „Z hlediska ochrany soukromí bude co řešit. U takovéto koncentrované masy informací samozřejmě existují obavy ze zneužití,“ řekla Profitu Kateřina Hlatká z občanského sdružení Iuridicum Remedium, které se zabývá ochranou lidských práv.
Jako jeden z problémů celého projektu označují odborníci, že v novém systému budou stále uváděna rodná čísla. Ta přitom každému prozradí věk a pohlaví konkrétního člověka. Rodná čísla mají přitom figurovat i v nových, elektronických občanských průkazech. Ministerstvo vnitra však argumentuje, že přístup k rodnému číslu bude více omezený než v současnosti. „V základních registrech budou data o dané osobě vztažena k bezvýznamovému identifikátoru. Tak bude zaručeno, že nikdo, ani správci registrů bez příslušného oprávnění, nebude moci údaje zneužít. A nebude možné získat o obyvateli informace prakticky z každého informačního systému veřejné správy pouze se znalostí rodného čísla,“ vysvětluje ministr vnitra Jan Kubice.
Podle zákona z roku 2010 se budou rodná čísla používat do roku 2025. Z toho nejsou nadšeni ani „otcové-zakladatelé“ tuzemského e-governmentu ze sdružení eStat.cz, které pomáhalo elektronizaci státní správy v Česku nastartovat. „Rodná čísla jsou v dnešní době relikt. Koncept identifikace, který má být zaveden společně s novými občanskými průkazy, neodpovídá dostatečně potřebám moderní veřejné správy a kvalitní ochraně osobních údajů,“ říká Dalibor Veřmiřovský z eStat.cz.
Jinak je ale podle něj připravovaný systém proti zneužití údajů odolnější než současná praxe. Odhalení případného zneužití bude snazší než v současném stavu, kdy jsou data veřejné správy distribuována tak, že dnes přesně nikdo neví, kdo má co a v jaké kvalitě pod kontrolou a jak jsou tato data zabezpečena proti zneužití. Každý pracovník obecních či státních úřadů bude mít kvůli přístupu do registrů své vlastní přihlašovací údaje. Na jejich základě se dostane jen k těm údajům, které potřebuje pro vykonávání své agendy. Právě tím se autoři systému snaží výrazně omezit zneužití osobních dat.
Systém umožňuje, aby si každý na CzechPointu požádal o výpis údajů o tom, kdo, kdy a na základě jakého oprávnění přistupoval k údajům vztahujícím se k jeho osobě. Veřmiřovský ale tvrdí, že podobný výpis by měl každý dostávat jednou ročně automaticky. Lidé také nemají možnost omezit, ke kterým datům chtějí úřadům umožnit přístup. Stát se stále chová tak, že data uložená v jeho databázích, jsou jeho, nikoliv osob, k nimž se uložená data vztahují. Bylo by na místě, aby stát změnil filozofii jak přistupovat k osobním údajům v registrech uložených.
Opožděná premiéra
Pokud by šlo vše podle původních představ, fungovaly by základní registry v pilotním provozu již od 1. července 2010. Naostro měly být spuštěny k 1. červenci 2011. Kvůli pomalé přípravě úřadů i nedostatku peněz se však celý projekt zpozdil. Zpoždění způsobil také pád Topolánkovy vlády, pro niž byla elektronizace státní správy prioritou.
Ostrý start základních registrů by měl být vrcholem dosavadního zavádění elektronizace do státní správy. Ovšem i ty části, které již fungují několik let, se zatím nezbavily některých absurdit. Když v roce 2005 média upozornila na to, že vláda posílá dokumenty v elektronické podobě na jednotlivá ministerstva, ale zároveň od Strakovy akademie vyrážejí limuzíny převážející tytéž dokumenty stejným adresátům v papírové podobě, vypadalo to jako dětské nemoci začínajícího systému. Jenže řada nedostatků přetrvává v systému elektronické komunikace dodnes. Mezi ty největší patří, že i dokumenty, které po celou dobu své životnosti existují jen v elektronické podobě, musejí úředníci před jejich zničením vytisknout. Platný skartační řád totiž nezná jinou formu zničení oficiálního dokumentu, než právě skartaci jeho vytištěné verze. „Dnes na to není jiný systém,“ potvrdil Profitu náměstek ministra vnitra Ondřej Veselský (celý rozhovor si můžete přečíst zde).
I tato absurdita by však měla v červenci příštího roku skončit. Začne totiž fungovat Národní digitální archiv. „Novela zákona o archivnictví, která to umožní, by měla jít na konci listopadu do vlády,“ doplnil Veselský. Změna by měla mimo jiné umožnit i elektronickou skartaci dokumentů.
Elektronizace státní správy ovšem tištění dokumentů nejspíš úplně neodbourá. „Roli hraje několik faktorů. Někde nechtějí nic měnit – zvyklosti, systém ani předpisy. Tato situace by se měla radikálně zlepšit po 1. červenci 2012, kdy končí přechodná ustanovení pro vedení spisových služeb a vstupují v platnost i nové povinnosti pro širší spektrum organizací. Existují také úřady, kde je problém ve špatných informačních systémech,“ říká Antonín Drahovzal, ředitel pro významné zákazníky společnosti Software602.
Nekvalitní a špatně fungující systémy spisové služby, které sledují a řídí oběh dokumentů po úřadu, vedou k tomu, že v mnoha organizacích zaměstnanci stále pracují raději s vytištěnými dokumenty než s jejich elektronickou verzí. I v této oblasti se však postupně věci mění k lepšímu a úřady avizují, že chtějí s dokumenty v elektronické podobě pracovat více než dosud. Pomalý nástup elektronických dokumentů podle Drahovzala způsobuje také nedostatek peněz ve veřejné sféře na nákup nových technologií i nedůvěra, kterou má velká část lidí stále k dokumentům v elektronické podobě.
Výhoda, nebo povinnost?
Konzervativní přístup ke komunikaci zatím zastávají nejenom úředníci, ale také velká část firem a živnostníků. Přestože všichni mohou podávat daňové přiznání elektronicky, dělá to zatím jen minimum z nich. „Počty elektronických podání pro daňovou správu neustále stoupají. V současné době je takto podáváno zhruba pět až šest procent daňových přiznání,“ říká Jaroslava Musilová, mluvčí Generálního finančního ředitelství.
Opatrně přistupují firmy také k datovým schránkám. Podle odborníků se zatím nenaučily využívat jejich největších výhod. „Poštovní datová zpráva je levnější a rychlejší než doporučený dopis, nemluvě o tom, že datová zpráva je ekvivalentem dopisu na doručenku. Ale je důležité si uvědomit, že úspora za papír a poštovné představují jen menší část výhod. Významnější přínos je v možnosti automatického zpracování zásilek. Na straně odesilatele schvalovací kolečko a uložení odeslaného dokumentu do archivu včetně doručenky, na straně příjemce automatické třídění a přidělení k vyřízení,“ upozornil Antonín Drahovzal ze Software602.
Zatím se zdá, že poštovní datové zprávy jsou zajímavější pro toho, kdo zásilky dostává, než pro toho, kdo je odesílá. Pro ten účel již byly vyvinuty takzvané formuláře určené pro datové schránky, které mohou vypadat třeba tak, že podnik vystaví tiskopis na své webové stránce a požádá partnery, aby ho používali pro vytváření objednávek nebo faktur. Vyplněním formuláře vzniká datová zpráva, která je automaticky odeslána. Příjemce pak dostává data ve formátu, který si sám určí, a totožnost odesilatele je ověřena průchodem datovou schránkou.
Čtyři nové registry Registr obyvatel (ROB) – spravuje ministerstvo vnitra Zahrnuje základní údaje o občanech a cizincích s povolením k pobytu. Obsahuje jméno a příjmení, datum a místo narození i úmrtí a státní občanství. Jsou tu také čísla elektronicky čitelných dokladů (občanských průkazů a pasů), odkaz na adresu bydliště v registru adres a nemovitostí. Registr práv a povinností (RPP) – spravuje ministerstvo vnitra Obsahuje údaje o tom, které orgány veřejné moci mají na co právo včetně oprávnění k přístupu k jednotlivým údajům, informace o změnách provedených v těchto údajích a podobně. Slouží jako garance bezpečné správy dat občanů a subjektů vedených v jednotlivých registrech. Registr osob (ROS) – spravuje Český statistický úřad Obsahuje údaje o právnických osobách, podnikajících fyzických osobách, orgánech veřejné moci o nekomerčních subjektech, jako jsou občanská sdružení a církve, včetně čísla (nikoli jména) osoby, která je vlastníkem, jednatelem či statutárním orgánem, místa sídla firmy, odkazu na registr adres a nemovitostí, datum zahájení či ukončení činnosti, právní stav či IČO. Registr územní identifikace, adres a nemovitostí (RUIAN) – spravuje katastrální úřad Vede údaje o základních územních a správních prvcích. Jde v podstatě o „překlopený“ katastr nemovitostí. Obsahuje čísla parcel, adresy a názvy katastrů, ulic, obcí, měst, krajů, čísla popisná i orientační, typy stavebních objektů, data jejich dokončení atd. Z průzkumů, které provedla Česka pošta provozující systém datových schránek, plyne, že obliba datových schránek i přes občasné kritické hlasy exponenciálně roste. Dokazuje to i vzrůstající počet zpráv, které směřují od soukromých subjektů k orgánům veřejné moci. „Po počátečních rozpacích, nebo dá se říci šoku, uživatelů můžeme nyní konstatovat, že se s fenoménem datových schránek postupně sžívají a odhalují jejich nesporné výhody, jako jsou úspora nákladů, rychlost, pohodlnost, spolehlivost a bezpečnost,“ tvrdí Branislav Rovný, výkonný ředitel České pošty pro eGovernment. Evropský šampion**
I když to tak na první pohled nevypadá, Česko patří v zavádění e-governmentu mezi evropské šampiony. Pomohly k tomu právě datové schránky. Českým řešením se inspirovaly i datové schránky v Německu či na Slovensku. Velmi dobře se osvědčily také CzechPointy, které umožnují veřejnosti i firmám získat na úřadech a poštách řadu důležitých výpisů a potvrzení. Právě o zkušenosti s tímto systémem je velký zájem i v zahraničí.
Česko se navíc od 29. listopadu dočká jeho dalšího rozšíření. Změna zákona umožní zřídit kontaktní místa CzechPointu také v bankách. Mimo oblast státních a dalších veřejných úřadů jsou právě banky jednou z institucí, pro kterou si firmy i jednotlivci musejí při žádostech o půjčky či hypotéky opatřovat ověřené kopie řady dokumentů. Nově tak lidé nebudou muset z banky odcházet na úřad, ale vyřídí vše na jednom místě.
