Dlouho očekávané omezení nekalé praxe finančních poradců je konečně tady
V Česku se dle nejnovějších čísel České národní banky pohybuje více než 130 tisíc finančních poradců. Číslo samozřejmě neodpovídá tak docela realitě, registr centrální banky zahrnuje také osoby, které už dávno nejsou aktivní, umožňuje nám ale udělat si obrázek o tom, jak moc oblíbené povolání finanční poradenství je.
Aby také ne. Obvolávání klientů, nabízení smluv podomním prodejem a získávání nových poradců podle klasického pyramidového schématu, to všechno nyní může teoreticky dělat kdokoli. Praxe už je ale o dost složitější.
Maturanti se smlouvami Právě proto docházelo k častým excesům, na čemž se shodnou i největší hráči na trhu. V desetitisícových zástupech finančních poradců byla početná množina těch, kteří své práci příliš nerozuměli. Finančně poradenské společnosti zaměstnávaly mladé, často i nezletilé studenty. Poradci nabízeli nevýhodné smlouvy, z kterých měli vysoké provize.
I když dnes už jsou na mnohem kultivovanějším trhu tyto praktiky mnohem méně časté než před několika lety, teprve teď by jim měla být učiněna definitivní přítrž. Ve sněmovně se totiž projednává zákonná úprava, po které se volalo už více než deset let. Novela zákona o pojišťovacích zprostředkovatelích je nyní v rozpočtovém výboru a poté ji čeká druhé čtení. Vzhledem k tomu, že v koalici na ní panuje shoda, se očekává hladké schválení. Začít platit by mohla ještě letos.
„Novela zákona o finančních zprostředkovatelích je téma už dlouho a to, co se v ní nyní odehrává, je tlak na zvyšování transparentnosti.
Určitě se tu posiluje ochrana spotřebitele, a to je naprosto v pořádku,“ říká Jiří Klaban, člen představenstva finančně poradenské společnosti Kapitol.
Podobný postoj mají i ostatní velké společnosti, které zaměstnávají davy poradců a zprostředkovatelů. Při zpětném pohledu se to může zdát překvapivé. Zpřísnění podmínek se totiž ještě nedávno velmi tvrdě bránily. Z toho vyplývá důvod, proč se na zákon vlastně čeká tak dlouho. Expertní skupina ministerstva financí na něm začala pracovat už v roce 2009 a výsledkem byly dvě verze odmítnuté legislativní radou vlády. Teprve napotřetí se podařilo zákon protlačit do sněmovny, a to poněkud překvapivě za spolupráce finančně poradenských firem. „Na návrhu novely zákona jsme se podíleli připomínkami prostřednictvím asociací, i když se k nám dostal až v paragrafovaném znění,“ potvrdila Viola Baštýřová ze společnosti Partners.
Co bude tedy v zákoně nového? Když vám na dveře zaklepe finanční poradce a v ruce bude mávat smlouvou na životní pojištění, můžete si být v budoucnu jistí, že má alespoň maturitu. Bez té totiž podle nových podmínek nemůže praxi vůbec vykonávat. Stejně tak za sebou bude mít zkoušky akreditované ČNB. Určitá část poradců sice již musela podobným testem projít, šlo však o naprosto formální proces, kterým úspěšně prošla drtivá většina uchazečů bez ohledu na prověření jejich znalostí.
Rozhlasový archiv Zřejmě také skončí pyramidový způsob nabírání nových zaměstnanců, na kterém byly některé velké společnosti svým způsobem založené. Poradce již nebude smět být odměňován za počet nových oveček, které přivede. Přitom například společnosti OVB nebo Partners měly na tomto schématu postavený kariérní postup. Pokud jste přivedli nové poradce a ti byli úspěšní, postoupili jste o žebříček výš. Ne tak s novým zákonem. Nemělo by se tedy stávat, že čerstvý maturant začne pracovat jako finanční poradce a jako první pojistí a zaměstná celou svou rodinu.
„Na novele ovšem existují i rozporuplné věci,“ brzdí nadšení Jiří Šindelář, ředitel Unie společností finančního zprostředkování a poradenství. Byť novelu vítá, před některými jejími prvky zároveň varuje. „Třeba posílení informačních povinností - není rozsah informací vůči běžnému klientovi až absurdně velký? Bude mu to stát za zvýšené administrativní náklady, které pojišťovny promítnou do ceny produktů?“ ptá se Šindelář. Naráží na další nové pravidlo, proti kterému se poradenské společnosti poměrně tvrdě vymezují. Podle navržené novely musí totiž společnost zaznamenávat a uchovávat veškerou komunikaci s klientem. To znamená nejen skladovat smlouvy a e-maily, ale také nahrávat veškeré schůzky a archivovat záznamy z nich.
Na druhou stranu, z minulosti známe mnoho případů, kdy poradci ve vidině tučné provize radili spíše ve svůj prospěch než ve prospěch klienta. Jak zabránit tomu, že vám někdo slíbí životní pojištění s jistým výdělkem, a vy druhý rok po uzavření smlouvy zjistíte, že veškeré vaše dosavadní platby jen pokrývaly provizi poradce? Zákon se tu snaží podobnému nešvaru, který nebyl ani zdaleka výjimečný, předejít. Mimo jiné tím, že poradce musí svým klientům nyní povinně poskytnout informace o způsobu svého odměňování. Jestli se o to snaží až příliš tvrdě a náklady budou větší než užitek, se teprve uvidí.
Bruselská směrnice Ovšem největší obavy z novely jsou spojeny s tím, že na půdě evropského parlamentu v současnosti vzniká nová směrnice, která má pravidla finančního poradenství sjednotit v celé Evropské unii. V době globalizovaného finančního trhu a propojování velkých pojistných skupin to není až tak nelogické. Potíž je, že zatím není příliš jasné, co bude evropská směrnice obsahovat.
„Fakt, že návrh přibližně o půl roku předbíhá tuto evropskou směrnici, považujeme za procedurálně velmi nešťastný. Při prudkých diskusích v Evropském parlamentu opravdu nikdo nemůže vážně tvrdit, že už ví, co všechno bude obsahovat. Směrnice si tak vyžádá další novelu,“ varuje Šindelář.
Každá podobná úprava přitom bude pro finančně poradenské společnosti znamenat nové náklady. Šindelář předpokládá, že současná novela si vyžádá stovky milionů korun.
„Na trhu, kde se celková roční ziskovost pohybuje v řádu stovek milionů korun, to nejsou malá čísla. A pokud hrozí, že v horizontu jednoho roku přijde další změna, celé odvětví je z toho značně nervózní,“ popisuje Šindelář situaci.
Ovšem žehrání nad příliš velkými náklady musíme střízlivým okem trochu brzdit. Ta nejtvrdší opatření se totiž do zákona i přes původní záměr ministerstva financí nakonec nedostala.
Vysoké provize zůstávají Řeč je o regulaci provizí jednotlivých poradců. Na první pohled to sice zní jako téměř kacířská myšlenka, která nemá s volným trhem příliš mnoho společného, ovšem pohled na odměňování poradců říká něco trochu jiného.
V oblasti životního pojištění se provize vyšplhá často i na úroveň 200 procent z ročního předepsaného pojistného. Přeloženo do lidské řeči: pokud platíte měsíčně na životní pojištění tisíc korun, dostane poradce z vaší smlouvy 24 tisíc. Ty ale platíte vy sám, ne pojišťovna. U ostatních produktů jako hypotéky nebo stavební spoření nejsou provize tak nekřesťansky vysoké (ostatně proto je poradci tolik nevnucují), ale i tam se dokážou dostat vysoko. Především proto chtělo ministerstvo financí podobné zvyklosti alespoň trochu omezit.
„Ač je otázka regulace provizí kontroverzní, dle některých odborných názorů by tato regulace mohla zabránit nekalým praktikám přepojišťování a neúměrného zatěžování klientů náklady na úhradu provizí,“ uznává Baštýřová z Partners. Poradenské společnosti se ale na původní návrh vrhly jako kobylky a podobné omezení rozcupovaly.
„Nevím o nikom, kdo by chtěl provize doopravdy regulovat. Tedy samozřejmě kromě ministerstva financí, dokud tento předpis samo nevypustilo. Pro nás šlo samozřejmě o jeden ze zásadních negativních bodů původního návrhu,“ popisuje postoj většiny poradenských společností Šindelář.
Důležité nicméně je, že po mnoha letech se konečně jasně definuje praxe finančních poradců. Neregulovanost trhu, na kterém se pohybuje tolik lidí a peněz, byla ostatně tak trochu reliktem 90. let minulého století. Zvláštnost finančních poradců je totiž v tom, že na první pohled pracují a nabízejí své rady zdarma. Proto se také jejich služby tak rozšířily a poté inklinovaly k neférovým, v některých případech až nekalým praktikám.
136 tisíc finančních poradců registruje v České republice ČNB
O autorovi| Tomáš Plhoň, plhon@mf.cz
