Čím více se blížíme k očekávanému vstupu do Evropské unie, tím častěji se hovoří o možnostech čerpání strukturálních fondů. Stačí zasurfovat po internetu a nabudete dojmu, že řada agentur a poradenských firem již dnes nabízí služby zajišťující jejich čerpání. V mlze polopravd a neznalostí se vytvářejí iluze o podstatě fungování těchto fondů jako něčeho, co je z Bruselu předem dáno, a na co si budou moci naše firmy brzy bez problémů „sáhnout“.
Čtyřka.
Strukturální fondy jsou konstruovány jako nástroje vyrovnávání ekonomických a sociálních rozdílů mezi členskými státy Evropské unie. Jde o čtyři fondy, z nichž budou moci po vstupu do unie čerpat nejen obce a města, ale i soukromé firmy nevratné dotace na předem definované investice. Jak ukazuje například zkušenost z předvstupního fondu SAPARD, může jít o poměrně značné finanční prostředky. V případě SAPARD již získaly některé české firmy i nevratné dotace na investice v řádu kolem deseti milionů korun.
Evropský fond regionálního rozvoje (ERDF) má za cíl prosazovat hospodářskou a sociální soudržnost v Evropské unii snižováním rozdílů mezi regiony a sociálními skupinami. Je uskutečňován především podporou malých a středních podniků, prosazováním produktivních investic, zlepšováním infrastruktury a podporou místního rozvoje.
Evropský sociální fond (ESF) je hlavním nástrojem sociální politiky a zaměstnanosti. Poskytuje finanční pomoc systémům odborného školství, přeškolování a tvorby pracovních míst.
Evropský řídící a garanční fond pro zemědělství (EAGGF) je finančním nástrojem pro politiku rozvoje venkova a společné zemědělské politiky.
Finanční nástroj pro rybolov (FIFG) je zaměřen na opatření společné politiky rybolovu.
Kromě nich jsou k dispozici iniciativy na podporu regionů Interreg III (podpora přeshraniční spolupráce), Urban II (podpora městských oblastí nacházejících se v krizi), Leader+ (podpora venkova pomocí místních inovativních projektů) a Equal (odstranění diskriminace na trhu práce), na které však připadá pouze 5,35 procenta rozpočtu na strukturální fondy.
Ke komisi.
Fondy jsou sice obecně k dispozici, ale na základě stanovených pravidel jsou různým způsobem využívány pro různá teritoria Evropské unie rozdělená na základě takzvaných cílů. Pro naši republiku je výhodné, že kromě Prahy spadají všechna naše území do Cíle 1, v jehož rámci budeme mít možnost maximálně využívat všech strukturálních fondů. Jde o obrovské prostředky dosahující téměř 70 procent všech prostředků Evropské unie na strukturální politiku v letech 2000 až 2006.
K metodice čerpání fondů je třeba podotknout, že teprve na základě znalostí programů budou moci naše firmy a další žadatelé předkládat své projekty a ucházet se v jakémsi typu výběrového nebo grantového řízení o přidělení finančních prostředků na své projekty. Čerpání není tedy nárokové a plošné. Projekty musí odpovídat požadavkům příslušných programů a o přidělení dotace bude rozhodovat nějaká komise.
Iluze číslo 1.
Budou strukturální fondy k dispozici ihned po vstupu do Evropské unie? Představitelé Evropské unie ze svého pohledu oprávněně tvrdí, že všechny zdroje strukturálních fondů určených na financování rozvojových projektů komunálních i soukromých budeme moci začít využívat dnem vstupu do Evropské unie. Tento názor je často opakován i v našich sdělovacích prostředcích a zdá se mi, že je chápán jako samozřejmost. Opak je však pravdou. Vůbec nejde o samozřejmost. Z hlediska unie jde pouze o možnost podmíněnou splněním nelehkých formálních předpokladů z naší strany.
Evropská unie velmi přísně dbá na to, aby alokované finanční prostředky byly striktně využívány pouze pro ty účely, na které jsou určeny. Proto požaduje vytvoření organizačních, administrativních a technických předpokladů pro čerpání těchto peněz. Jde zejména o vytvoření platební agentury, která finanční prostředky bude spravovat a jejíž činnost je podmíněna úspěšným dokončením složitého akreditačního procesu. Teprve pak budou moci peníze z fondů unie skutečně plynout do naší země.
S tímto procesem už ostatně máme v naší republice zkušenost. Pracovníci Agentury Sapard, kteří podstoupili proces akreditace, mohou vyprávět. Příprava a akreditace platební agentury pro tento předstrukturální fond trvala více než rok! Otázka je, zda již dnes státní správa dost intenzivně pracuje na akreditaci zřejmě tří platebních agentur. Bez tohoto předpokladu sice budeme mít možnost čerpat strukturální fondy, ale prakticky to nebude realizovatelné.
Iluze číslo 2.
Jsou nám fondy dány Evropskou unií zvenčí a s nimi i pravidla jejich čerpání? I tato otázka bývá mnohdy nejasná. Je pravdou, že existují výše zmíněné fondy a že je dáno jejich obecné zaměření. Pro jejich praktické čerpání to však zdaleka nestačí. Evropská unie vyžaduje od státních orgánů podrobné plánovací dokumenty. Jde o takzvaný Národní rozvojový plán a Sektorové operační programy. Předpokladem čerpání strukturálních fondů Evropské unie je však nejen vypracování příslušných Sektorových operačních programů vztahujících se na strukturální fond, ale také jejich odsouhlasení příslušnými orgány unie. I ten, kdo o administrativě Bruselu nic neví, si jistě umí představit, jak takový proces bude časově náročný. Navíc by vypracování těchto programů nemělo být pouze otázkou úzkého okruhu státních úředníků – měly by se na tom podílet i podnikatelské svazy a Hospodářská komora.
Důležitost těchto dokumentů je pro čerpání strukturálních fondů klíčová. Jakým způsobem a jak kvalitně budou Sektorové operační programy zpracovány, takovým způsobem budou nastaveny praktické podmínky pro čerpání fondů v České republice. Podmínky nám tudíž nejsou předem dány, ale sami si je vytváříme. Jak kvalitní budou, takovou šanci budou mít české podniky na čerpání peněz z fondů.
Iluze číslo 3.
Třetí iluze spočívá v předpokladu, že anonymní bruselští úředníci budou jen složitě a bez znalostí našich poměrů posuzovat předkládané projekty. Tento názor je hluboce zakořeněný a asi vyplývá z dlouhého působení programu Phare. Situace strukturálních fondů je ale zcela odlišná. Peníze si na základě výše zmíněných předpokladů budeme rozdělovat v naší republice sami. Projekty se budou vytvářet na základě zaměření, která vyplývají z našich potřeb, a obsahových a metodických záměrů, vytvořených našimi orgány. Projekty se budou předkládat v češtině a rozhodovat o nich budou české orgány. Evropská unie bude jenom celý systém monitorovat a kontrolovat.
Znamená to ale, že pro každý z fondů musí vzniknout samostatný administrativní aparát. Ten bude zajišťovat vyhlašování podmínek a termínů pro podávání žádostí, jejich příjem a hodnocení i kontrolu vyplácení peněz. Existence aparátu je další podmínkou pro čerpání strukturálních fondů. Bez vzniku těchto národních agentur opět nemohou být strukturální fondy čerpány.
Nejvyšší čas.
Částka ze strukturálních fondů, k níž vznikne právo čerpání našim firmám, obcím a městům se vstupem do Evropské unie, je obrovská. Může dosáhnout až čtyř procent hrubého domácího produktu. Možnost čerpat strukturální fondy od samého vstupu nyní závisí na práci naší státní administrativy, ale také na aktivitě Hospodářské komory a profesních svazů, které nejlépe znají potřeby a slabá místa podnikatelů. Zkušenosti s předstrukturálními fondy ukazují, že zvládnout tuto přípravnou fázi vůbec není jednoduché, a je otázkou, zda se to do vstupu do Evropské unie podaří.
Je čas začít si pokládat nepříjemné otázky: Jsme nachystáni na to, abychom se šance na čerpání strukturálních fondů chopili? Vytvoří náš stát takové podmínky, abychom od samého začátku mohli plně využívat všech výhod Evropské unie? Budou včas vytvořeny formální a administrativní podmínky pro to, aby bylo možné v předstihu připravit projekty? Nebudeme si po vstupu do unie lámat hlavu, jak se mohlo stát, že jsme zaspali?
