Čtenáři článku Konec inkasa v Čechách (EURO 39/2008) mohli nabýt dojmu, že po transponování směrnice o platebních službách na vnitřním trhu do českého právního řádu bude moci kdokoli strhávat z účtu bez souhlasu majitele formou inkasa libovolnou částku. Přičemž majitel účtu si může zpětně na bance vyžádat vrácení – služba tedy bude rizikovější a dražší. Uvedené informace jsou zavádějící.
Směrnice o platebních službách umožňuje jak systém inkasa, který doposud v ČR v oblasti korunových plateb funguje, tak jiné. Vše záleží na dohodě uživatele a poskytovatele platební služby (klienta a banky). Bankám tedy v tomto směru „Brusel“ používání jednoho nebo druhého systému nepředepisuje. To byl zásadní požadavek, který ČR při projednávání směrnice v rámci struktur EU vznesla – a úspěšně. Brusel také nepředepisuje používání způsobu vyjádření souhlasu „ex post“. Směrnice o platebních službách vyžaduje, aby ke každé platební transakci dal plátce souhlas. A to způsobem, na kterém se banka s klientem dohodnou.
Některé problémy, jež banky v článku zmiňují, do určité míry existují. Nezpůsobila je však směrnice, ale „SEPA rule book“ – pravidla dohodnutá pro některé platby v eurech českými bankami a z jiných států EU v rámci takzvané Evropské platební rady, soukromé evropské zájmové bankovní asociace. Ani zde však neplatí problémy vylíčené v článku beze zbytku. A české banky se společně například se slovenskými, italskými a finskými snaží tato pravidla doplnit. Aby umožňovala vnést do oblasti eurových inkas alespoň některá podstatná pravidla, která v ČR dosud platí pro inkasa v české měně. Mají v tomto směru plnou podporu ČNB, ministerstva financí i Evropské komise. Do dohody samotné však nikdo kromě bank zasahovat nemůže.
Pavlína Bolfová
Ředitelka samostatného odboru komunikace ČNB
