USEDLOST CIBULKA V Praze 5-Košířích stojí uprostřed rozsáhlého anglického parku starobylá usedlost Cibulka. Dříve romantické zákoutí je však dnes spíše noční můrou místní radnice i okolních obyvatel. Budova se rozpadá a v parku přebývají bezdomovci.
Přes původní záměr na hotelovou přestavbu areál nadále chátrá.
USEDLOST CIBULKA V Praze 5-Košířích stojí uprostřed rozsáhlého anglického parku starobylá usedlost Cibulka. Dříve romantické zákoutí je však dnes spíše noční můrou místní radnice i okolních obyvatel. Budova se rozpadá a v parku přebývají bezdomovci.
Střechu na několika místech provizorně zakrývá dehtový papír. Věžička s odtrženým bedněním, zazděná okna v přízemí a na bráně velký kovový zámek - to je dnešní podoba kdysi známé košířské usedlosti Cibulka. Areál je sice provizorně oplocen, to však nijak nabrání místním bezdomovcům, aby nocovali v několika přilehlých pavilonech.
O mnoho lépe na tom není ani okolní park. Umělá jeskyně, zvaná Dantovo peklo, je dnes v žalostném stavu a sochu bohyně Diany už nezdobí plastiky psů, které zničili vandalové. Jedinou téměř nepoškozenou stavbou tak zůstává rozhledna připomínající hradní věž.
ROMANTICKÁ PŘESTAVBA
Cibulka má ovšem za sebou i lepší časy. V 16. století se v tomto místě rozkládaly velké vinice, jejichž majitelem byl staroměstský měšťan Blažej Cibulka. Nejspíše on si zde nechal postavit jednoduché stavení, kterému dal své jméno. O sto let později, v roce 1681, získal Cibulku profesor pražské univerzity Johann Georg von Funcke. Založil zde ovocnou zahradu a celý objekt přestavěl do podoby hospodářského dvora.
V roce 1817 koupil areál bývalý pasovský biskup hrabě Leopold Linhart Thun-Hohenstein a začal s jeho nákladnou přestavbou v romantickém stylu. Dal opravit hlavní budovu, která po doplnění o nízkou věžičku s cibulovitou bání dostala podobu malého zámečku. V zahradě vznikly drobné účelové stavby ve tvaru romantických hrádků a ochuzeni nezůstali ani hraběcí psi. Pro ty dal biskup Thun vybudovat unikátní zděné boudy.
ČEKÁNÍ NA ZÁZRAK
Kouzelný park však v této podobě vydržel jen několik desetiletí. Roku 1826 biskup Thun-Hohenstein zemřel. A protože jeho dědicové neměli o stavbu ani park zájem, začala Cibulka rychle chátrat. Počátkem 20. století patřila usedlost statkáři Hyrossovi, který však využíval pouze okolní pozemky. Na naléhání veřejnosti proto roku 1922 zakoupila areál pražská obec a v následujícím desetiletí provedla dílčí opravy. Hlavní budova byla poté využívána k bytovým účelům, ostatní objekty sloužily jako sklady a dílny.
Od roku 1983 byla Cibulka v péči České spořitelny a v roce 1991 ji získala pražská společnost Autoturist s úmyslem přestavět usedlost na hotel. Po čase však zahraniční investor, který měl projekt financovat, od svého záměru ustoupil a památka nadále chátrala. Tři roky se zde konaly rockové koncerty a výstavy začínajících umělců, pro přílišný hluk a porušování hygienických norem byly ale v roce 1998 zastaveny.
Autoturist rekonstrukci budov přislíbil, založil za tímto účelem dokonce samostatnou společnost Cibulka, pro nedostatek peněz však zůstalo pouze u slov. Na současném stavu nemůže nic změnit ani místní radnice, protože budova údajně ještě není v tak havarijním stavu, aby byla šance na její vyvlastnění. Jednatel společnosti Cibulka Ladislav Kotýnek se k celé situaci nechce vyjadřovat. Nezbývá tedy než čekat, jestli se nenajdou peníze na záchranu této památky, protože jinak se kdysi známá usedlost zřejmě již definitivně rozpadne.
Usedlost ve 20. letech minulého století
Kdysi byly ozdobou regionu, teď jsou místní ostudou. Příčiny současného stavu chátrajících pokladů jsou různé, jedno však mají společné: ještě není pozdě na jejich záchranu. Města, obce či jiní vlastníci je často nabízejí za symbolickou korunu tomu, kdo dokáže obnovit zašlou slávu těchto objektů. Právě takové investiční příležitosti vám chceme představit v novém seriálu Profitu.
