Zavedení evropské směrnice MiFID rozšíří v Česku regulaci investičního poradenství
V současné době vrcholí legislativní proces transpozice směrnice Evropského parlamentu a Evropské rady 2004/39/ES o trzích s finančními nástroji. Je známá pod zkratkou MiFID (Markets in Financial Instruments Directive) a nahrazuje směrnici 93/22/EHS o investičních službách v oblasti cenných papírů (ISD).
Směrnice MiFID byla vydána v intencích Lamfalussyho procesu. A je tedy směrnicí rámcovou, na kterou navazuje prováděcí úprava. Konkrétně jde o nařízení Evropské komise č. 2006/1287/ES a její směrnici č. 2006/73/ES.
Členské státy Evropské unie měly povinnost transponovat příslušné předpisy do 31. ledna 2007. Česká republika však završila proces transpozice až k 1. červenci 2008, ke kterému byla stanovena účinnost této novelizace zákona o podnikání na kapitálovém trhu (ZPKT). Transpozice těchto předpisů přináší do fungování kapitálového trhu v ČR nejzásadnější změny za posledních deset let.
Nové pojetí
Směrnice MiFID významně zasáhne do českých právních předpisů v oblasti podnikání na kapitálovém trhu, zejména pak do samotného zákona č. 256/2004 Sb. o podnikání na kapitálovém trhu. Oproti původní úpravě přichází MiFID s novým pojetím finančních nástrojů a investičních služeb. Nově upravuje kategorizaci zákazníků a rozsáhle řeší pravidla nejlepšího provedení jejich pokynů. MiFID také vymezuje alternativní tržní platformy a rozšiřuje pojetí opatření k transparentnosti trhu.
Novela ZPKT, začleňující do naší legislativy evropskou směrnici MiFID, přináší významné změny i v oblasti investičního poradenství. A dotýká se činnosti subjektů, které dosud investiční služby poskytovaly. V současné době působí dle dostupných informací na českém trhu zhruba dvanáct tisíc investičních zprostředkovatelů. Kolik jich však bude na českém trhu poskytovat investiční poradenství po účinnosti zmíněné novely? A kdo bude nově poskytovat investiční poradenství?
Hlavní změna
Nejzásadnější změnou v této oblasti, která zasáhne české subjekty, je rozdílná koncepce investičních služeb a instrumentů oproti ISD. Nově bylo mezi hlavní investiční služby vloženo poradenství, které proto budou moci poskytovat pouze určené subjekty.
Dosud bylo možné vykonávat investiční poradenství jako volnou živnost - na základě příslušného živnostenského oprávnění. To se však přijetím novely změní - investiční poradenství bude vyňato z působnosti živnostenského zákona. Tato změna s sebou přináší pro dosavadní poskytovatele investičního poradenství i povinnost vyhovět nově stanoveným podmínkám pro poskytování této služby, aby v ní mohli i po účinnosti této novelizace ZPKT pokračovat.
Investiční poradenství bude moci poskytovat jen obchodník s cennými papíry s příslušnou licencí od ČNB či investiční zprostředkovatel a jeho takzvaní vázaní zástupci s nezbytnou odborností, a to za podmínek stanovených v ZPKT. Dosavadní kategorie investičních zprostředkovatelů „druhé úrovně“ přijetím této novely zaniká a nahrazují ji vázaní zástupci.
Nový subjekt
Novela zavádí institut takzvaného vázaného zástupce (tied agent). Jde o fyzickou či právnickou osobu, která na plnou a bezpodmínečnou odpovědnost pouze pro jednoho obchodníka s cennými papíry nebo investičního zprostředkovatele (je dána jeho exkluzivita), na jehož účet jedná, propaguje investice nebo doplňkové služby u zákazníků a přijímá a předává jejich pokyny nebo příkazy v souvislosti s investičními službami nebo nástroji. A umisťuje investiční nástroje nebo poskytuje poradenství zákazníkům ohledně nich a služeb. Vázaný zástupce však nesmí přijímat peněžní prostředky nebo investiční nástroje zákazníků.
Je v podstatě obchodním zástupcem (pověřencem) obchodníka s cennými papíry nebo investičního zprostředkovatele pro stanovené činnosti. A musí kromě základních předpokladů disponovat i přiměřenými znalostmi a zkušenostmi k výkonu činnosti vázaného zástupce (ty nejsou dosud blíže stanoveny). Nicméně vázanost tohoto zástupce na jednoho obchodníka s cennými papíry nebo na investičního zprostředkovatele nevylučuje, aby předával pokyny více osobám.
V této souvislosti je však třeba upozornit, že vázaný zástupce se liší od „českého“ investičního zprostředkovatele (IZ). Ten nemá na rozdíl od vázaného zástupce možnost poskytovat služby přeshraničně.
Přechodná doba
Novela ruší institut investičního zprostředkovatele druhé úrovně. Současní investiční zprostředkovatelé této kategorie však mají dle přechodných ustanovení novely možnost být zapsáni jako vázaní zástupci do seznamu, pokud ČNB obdrží ve lhůtě devíti měsíců od nabytí její účinnosti příslušnou žádost o jejich zápis do veřejného seznamu. Za pravdivost a úplnost podkladů podaných s žádostí odpovídá ČNB obchodník s cennými papíry nebo investiční zprostředkovatel.
Zápisem do seznamu vázaných zástupců zaniká investičnímu zprostředkovateli druhé úrovně registrace udělená dle dosavadních právních předpisů. Subjekty se proto po účinnosti novely mohou stát investičními zprostředkovateli (první úroveň) nebo vázanými zástupci či obchodníky s cennými papíry, popřípadě z investičního poradenství úplně odejít.
Kromě toho je však investiční zprostředkovatel povinen nejpozději do pěti měsíců od nabytí účinnosti novely uvést své poměry do souladu s novou právní úpravou. Do té doby má dodržovat pravidla činnosti a hospodaření dle nové právní úpravy přiměřeně.
Odpovědnost poskytovatelů
V této souvislosti je třeba zmínit změny, které novela přináší v systému odpovědnosti poskytovatelů investičního poradenství. V současné době mohou dva investiční zprostředkovatelé (jeden jako IZ první úrovně a obchodní zástupce coby IZ druhé úrovně) spolupracovat, přičemž oba v podstatě odpovídají sami za sebe. Novela však přináší významnou změnu. Obchodní zástupci jako IZ druhé úrovně budou moci mít pouze postavení vázaných zástupců. A za jejich činnost bude IZ plně zodpovědný. Tedy i za případné chybné rady v rámci investičního poradenství, pokud je bude IZ prostřednictvím vázaných zástupců poskytovat. Praktické důsledky budou tyto změny například mít, jestliže vázaný zástupce chybně sepíše s klientem podklady pro provedení investice. V tom případě se klient může obrátit se svým nárokem přímo na investičního zprostředkovatele.
Obchodníci s cennými papíry a investiční zprostředkovatelé, kteří budou k činnosti využívat služeb vázaných zástupců, mají dle novely vytvořit mimo jiné i systém jejich kontroly. Jsou to totiž oni, kdo zodpovídá za jejich činnost a dozoruje ji.
Pro úplnost je třeba dodat, že centrála v rámci odpovědnosti za své vázané zástupce bude plně odpovídat také za to, že splňují veškeré podmínky, aby mohli kvalifikovaně nabízet klientům investiční nástroje.
Podstatně rozsáhlejší než dosud je také úprava režimu pro jednání se zákazníky. MiFID zavádí takzvanou kategorizaci zákazníků na profesionální a neprofesionální. A je také významně zpřísněna oblast pravidel jednání s klienty. Zejména co se týká rozsahu a formy informací povinně poskytovaných klientovi a dle potřeby investičního dotazníku.
V ČR tedy končí období, kdy mohl investiční poradenství poskytovat kdokoli jen na živnostenský list. Právní úprava v souvislosti s transpozicí směrnice MiFID vyhoví požadavkům na rozšíření regulace v oblasti investičního poradenství a zpřísní podmínky pro poskytování této služby i na českém trhu.
