Kam s nimi? Jsou znečištěné, páchnou a kvalitní surovinu nepřipomínají ani při pohledu z rychlíku. Komunální a zemědělské plasty končily dlouhá léta na skládkách a ve spalovnách, kde se buď rozkládají desítky až stovky let, nebo se mění v toxický kouř. Jedno z možných řešení tohoto problému leží v Nelahozevsi. Právě tam firma ETW jako první v Česku začala před pěti lety vyrábět z odpadních plastů regranulát.
Tato technologie už dříve zaujala investiční společnost SFG holding Michala Dědka, který ve zmíněné firmě během loňského roku zakoupil čtvrtinový podíl. A podle všeho to bylo správné rozhodnutí, jelikož nyní se z něj skupina rozhodla udělat podíl většinový – do firmy investovala dalších 30 milionů korun. Celkově tak Dědek a spol. vlastní již 54 procent ETW.
Nově získané finance využije nelahozeveský podnik na rozšiřování výroby a nákup nového technologického vybavení. Slibuje si od něj, že bude moci produkovat materiál pro výrobce strečové a smršťovací fólie s alespoň 50procentním podílem recyklátu.
„K navýšení investice nás motivoval fakt, že ETW se nebývale daří a že tímto know-how disponuje pouze minimum dalších firem ve světě. Do konce února by měly být podepsány významné kontrakty s předními světovými výrobci potravin a rozjede se dodávka fólií k balení jejich zboží,“ vysvětluje své rozhodnutí andělský investor Michal Dědek, jenž v minulosti finančně podpořil například i výrobce potravin ze cvrččího proteinu SENS, specialistu na krabičkovou dietu NutritionPro či platformu se stavebními materiály Buildiro.
Základ cirkularity
Podíl 54 procent ve společnosti odpovídá celkové investici 42 milionů korun. Zbývajících 46 procent drží zakladatelé společnosti – bratři Tomáš a Petr Loudové, kteří mají shodně po 15 procentech, a vůbec první investor ETW, jimž je americká firma Trumont.
Petr Louda vysvětluje, že společně se svým sourozencem se o téma znečištěných plastů, které do té doby představovaly jen odpad, začali zajímat již v roce 2017. Nechtěli se smířit s tak ukázkovým poškozováním životního prostředí a usilovně hledali řešení. „Nyní víme, jakým způsobem tyto materiály mechanicky a zároveň technologicky přeměnit na vysoce kvalitní suroviny vhodné pro desítky aplikací napříč odvětvími. Původně igelitový obal se tak po recyklaci může nově stát nádrží na vodu, lahvičkou či znovu obalem,“ popisuje.
„Svět potřebuje řešení, která tento koloběh přinesou ve velkém měřítku, a proto je pro nás další navyšování kapacit nezbytné,“ dodává Tomáš. O podrobnosti ohledně toho, jak z jednorázových plastů udělat znovu kompletní produkty, se sice příliš dělit nemůže, prozrazuje však, že společně vymysleli a postavili, velmi zjednodušeně řečeno, recyklačního robota, kterého by nyní chtěli rozšířit do celého světa.
Půl tuny na hlavu
Sami Češi stihli za předloňský rok vyprodukovat 38,5 milionu tun odpadu, tedy 536 kilo na hlavu. Plasty tvoří asi 30 procent z tohoto množství. Ale protože zhruba tři čtvrtiny obyvatel každoročně ve statistice uvedou, že odpad třídí (a na třídicích linkách se dlouhodobě drží míra dotřídění pro materiálovou recyklaci nad 96 procenty), končí na skládkách jen desetina odpadu. Šestaosmdesát procent se dále využije materiálově a čtyři energeticky. Konkrétně z plastu u nás pak ročně vzniká bezmála půl milionu tun druhotných surovin.
Dalších 140 tisíc tun odpadu pochází ze zemědělství a lesnictví - v tomto případě se jedná nejčastěji o fólie z palet či velkých balení PET lahví, které ale bývají znečištěné prachem, pískem či papírem, což je odsuzuje k cestě do spalovny. V ETW si s nimi však poradí speciální filtrační technologie, která špinavé folie vyčistí až šestkrát za sebou. To vše proto, aby z nich mohli podnikatelé vyrobit regranulát a následně třeba i nové nákupní tašky.
Ve světě je každopádně situace úplně odlišná – celkově na planetě ročně vzniká až 430 milionů tun plastu a dvě miliardy tun veškerého odpadu. Recyklovat se z toho podaří zhruba pětinu. Pokud by se tedy robotům podařilo rozšířit i mimo Česko, budou mít rozhodně plné ,ruce‘ práce.
Americký sen se splnil, ale jinak
Sami bratři se od svého původního oboru dost citelně posunuli – jsou to totiž vášniví sportovci. Před založením startupu se profesionálně věnovali americkému fotbalu, v němž získali několik českých titulů, a dokonce reprezentovali Česko na mistrovství Evropy. Oba stále nastupují za tým Prague Lions, ačkoli kariéru v profesionálním sportu jim překazila zranění. Titul získali i v německé lize amerického fotbalu GFL.
Byla to přitom právě štace u našich západních sousedů, během níž se ona myšlenka na založení firmy bojující se všudypřítomnými plasty zrodila. Seznámili se zde totiž s jistým Griffinem Nealem, bývalým hráčem americké ligy NFL a majitelem společnosti Trumont.
Jelikož tato firma, kterou založil Nealův dědeček R. D. Offutt, patří mezi největší pěstitele brambor v USA a největší distributory zemědělské techniky John Deere na světě, umožnila oběma fotbalistům zahlédnout, kolik jednorázových plastů se v zemědělství používá. A protože se Trumont věnuje vedle výše zmíněného i investicím do inovativních společností, stala se společnost posléze prvním podporovatelem českého projektu.
