Menšinoví akcionáři odmítli sanovat ztráty
Vláda Stanislava Grosse (ČSSD) schválila na uzavřeném jednání v září 2004 prodej majetkového podílu 69 procent v asistenční službě ABA za 67 milionů korun největšímu konkurentovi ÚAMK. Kabinet odmítl 86 milionů korun od Independent Power CZ, která byla podezřelá ze spojení s Antonínem Charouzem, neakceptovala 70 milionů od firmy SUZOP, ani 73 milionů od dalších akcionářů ABA - Autoklubu ČR (deset procent) a ACT Investmentu (17,8 procenta).
Přes nesouhlas ministra financí Bohuslava Sobotky (ČSSD) i členů dozorčí rady zastupujících stát Miloslava Vlčka (dnes předsedy Poslanecké sněmovny za ČSSD) a Vladimíra Doležala (ODS) hlasovala vláda pro přímý prodej nejnižší nabídce. ÚAMK se v kupní smlouvě zavázal, že prosperující firmu, jež měla na účtech kolem 90 milionů korun, nevytuneluje, udrží v ní zaměstnanost a prosperitu. Výsledek je po třech letech takový, že ABA vykázala za rok 2007 ztrátu 54 milionů korun a prohrála rozhodčí řízení s ÚAMK o 27 milionů.
SAMI SOBĚ
Rozhodčí řízení se týkalo dopisu bývalého generálního ředitele ABA Petra Bolda zaslaného německé asistenční službě ADAC se žádostí o spolupráci. Bold v listu údajně poškodil dobré jméno ÚAMK. „ADAC nám sdělil, že jestliže se poškozující informace konkurence o ÚAMK nezakládají na pravdě, očekávají od nás, že učiníme příslušné právní kroky,“ vysvětluje důvod rozhodčího řízení nynější předseda představenstva a generální ředitel ABA Josef Přibyl.
Žalobcem byl prezident ÚAMK Oldřich Vaníček, stranou žalovanou Vaníčkem ovládaná ABA. Obě strany se bez problémů shodly na osobě rozhodce, a ten uložil společnosti ABA uhradit ÚAMK újmu 27 milionů korun. Na valné hromadě pak bylo navrženo tuto pohledávku kapitalizovat. „Menšinoví akcionáři se mohou tohoto navýšení základního jmění zúčastnit,“ sdělil týdeníku EURO Přibyl.
Minoritní podílníci se však proti tomu ohradili s tím, že odmítají sanovat hospodářský propad ABA. „Navyšování základního kapitálu z naší strany rozhodně nepřipadá v úvahu, protože to by znamenalo poskytnout další hotovost, kterou někdo ze společnosti vyvede,“ sdělil týdeníku EURO prezident Autoklubu ČR Roman Ječmínek.
Výsledkem hlasování na valné hromadě bylo navýšení základního jmění, z čehož plyne rozředění majetkového podílu menšinových akcionářů. Nizozemské ACT klesne podíl přibližně na 15,3 procenta, Autoklub ČR bude mít asi 7,7 procenta.
KDe JE PRAVDa?
„Mimořádně zajímavé je, že především (tehdejší ministr spravedlnosti - pozn.red.) Pavel Němec obhajoval nižší nabízenou cenu od ÚAMK výborným podnikatelským záměrem. Tento záměr přivedl společnost ABA během tří let do hluboké ztráty a výrazně poškodil minoritní akcionáře. Jako zástupce Autoklubu jsem přesvědčen, že rozhodnutí o prodeji podílu ve společnosti ABA bylo někým výrazně ovlivněno,“ říká Ječmínek.
Současné vedení společnosti ABA však považuje kritiku ze strany menšinových akcionářů za neopodstatněnou. „Není pravdou, že ve společnosti byly desítky milionů disponibilních prostředků a že tuto částku nový většinový akcionář odčerpal,“ tvrdí Přibyl. Tyto peníze prý byly za prodané dálniční známky a patřily státu. Společnost se také ohradila proti tomu, že by na tom bylo její hospodaření špatně. „ABA skončila loňský rok s kladným provozním výsledkem a celkový hospodářský výsledek, který byl nakonec záporný, je zaviněn jednak nutností tvorby opravných položek na nedobytné pohledávky, vytvořené ještě bývalými akcionáři před vstupem ÚAMK do společnosti, jednak rozhodnutím rozhodce ve sporu mezi bývalým vedením ABA a společností ÚAMK,“ upřesňuje generální ředitel.
Chápavé ministerstvo
V kupní smlouvě uzavřené mezi Českou konsolidační agenturou a ÚAMK je stanoveno několik podmínek. Dvě z nich, že ÚAMK do roku 2007 udrží zaměstnanost na úrovni roku 2004 a že objem přidané hodnoty neklesne pod 63 milionů korun, nebyly dodrženy. Z výroční zprávy ABA za rok 2007 vyplývá, že počet zaměstnanců se snížil ze 105 na 95 lidí a přidaná hodnota dosáhla 45 milionů korun. Podle smlouvy má být porušení každé z těchto podmínek sankcionováno pokutou pěti milionů korun.
Ministerstvo financí však nevidí k sankcím důvod. Ke smlouvě o koupi akcií ABA byl loni uzavřen dodatek č. 2, kterým byly ukazatele „objem vytvořené přidané hodnoty“ a „minimální stav zaměstnanců“ upraveny. „Vzhledem k tomu, že distribuce dálničních kuponů je jednou ze stěžejních podnikatelských aktivit ABA, mělo snížení jejich prodeje negativní dopad do jejího hospodaření. Tyto dopady nemohl ÚAMK do podnikatelského záměru z prvé poloviny roku 2004 promítnout,“ obhajuje ÚAMK Radek Ležatka z ministerstva financí. V témže roce však ministerstvo dopravy záměr zavést mýtné předložilo ke schválení vládě. O rok dříve se o záměru zavést mýto od roku 2005 běžně psalo v novinách.
Po dokončení akvizice se kmenoví zaměstnanci ABA rozutekli a založili dvě nové asistenční služby ACA a Global Assistance. První z nich zaštítil zakladatel ABA Antonín Charouz, druhou někdejší klient, pojišťovna Kooperativa.
Založení konkurenční asistenční společnosti ACA Charouzem považuje Přibyl za podivné. „Výběr názvu společnosti (Autoklub Czech Assistance), logo i forma nabízených produktů jsou dalším jasným důkazem o nekalosoutěžním jednání.“
SITUACE
- ÚAMK získal konkurenční firmu ABA od státu v roce 2004.
- Zvítězil s nejnižší nabídkou v tendru 67 milionů korun.
- Menšinoví akcionáři ABA se proti prodeji ohradili.
- ABA musela po prohraném rozhodčím řízení zaplatit ÚAMK 27 milionů korun.
- ÚAMK pohledávku kapitalizoval, a zvýšil tak v ABA svůj podíl.
