Není žádným tajemstvím, že finišují přípravy úvěrového registru dlužníků – fyzických osob. To samo o sobě není nic zvláštního, ve vyspělých tržních ekonomikách běžně úvěrové registry fungují a úvěrovými institucemi jsou také hojně využívány. V České republice však vznikají registry dva. Budují se také dvě vzájemně nezávislá zpracovatelská centra, která v budoucnosti mezi sebou zřejmě svedou tuhý konkurenční boj o to, komu bude patřit ono pověstné „místo na slunci . V delším časovém horizontu totiž může zvítězit jen jeden.
Bankovní versus nebankovní.
Vzniká registr bankovní a také nebankovní a spolu s nimi i dvě zpracovatelská centra.
Bankovní registr bude provozován firmou Czech Credit Bureau, která v tomto smyslu úzce spolupracuje se šesti peněžními ústavy v České republice, a to s Českou spořitelnou, Komerční bankou, IPB, Živnostenskou bankou, GE Capital bank a Bank Austria Creditanstalt. Tento registr bude obsahovat informace, které dají k dispozici zúčastněné banky a na něž se bude vztahovat bankovní tajemství. Jeho rozšíření pro potřeby jiných subjektů než bank je tedy podle platné legislativy nemyslitelné. Nevýhodou registru je jeho poměrně malý záběr, neboť podíl bank na trhu úvěrů fyzických osob v Česku nepředstavoval k poslednímu březnu letošního roku celkově ani 20 procent tohoto trhu. Fungování registru a připojení k němu velmi usnadňuje organizační struktura jednotlivých bank, na kterou je napojen. Asymetricky působí snad jen fakt, že 70 procent veškerých historických informací dodá Česká spořitelna, což je však dáno především historickým vývojem v této oblasti.
Nebankovní registr bude provozován firmou Profira. Tato firma také nezahálí a má uzavřeny předběžné smlouvy o spolupráci s předními market makery úvěrového trhu fyzických osob, tedy především se společnostmi realizujícími nákup na splátky, jako jsou například Home Credit, GE Capital Multiservis a Leasin. Zájem projevily též Citibank a ČP leasing. Hlásí se však rovněž mobilní operátoři, kteří patří k nezanedbatelným hráčům na trhu. Při napojení na tento registr se bere ohled na organizační strukturu jednotlivých klientů, což svědčí o vysoké flexibilitě řešení. Nebankovní registr však nemusí poskytovat své informace jen nebankovním subjektům, ale může je dávat také bankám. Vzhledem k certifikaci systému nebude nebankovní registr méně spolehlivý než bankovní, kterému tedy bude velmi tvrdě konkurovat. Měl by totiž mít přehled o více než 80 procentech úvěrového trhu fyzických osob. Co se týče historie informací, uživatelé si budou moci zvolit, zda začnou využívat systém od takzvaného roku nula, tedy od data spuštění systému, či se zpětnou dvouletou historií.
Dobří dlužníci.
Důvodem vzniku obou registrů je především prevence poskytování špatných úvěrů. V praxi se totiž objevuje mnoho případů, kdy dlužník nesplácí úvěr nikoli proto, že by mu to jeho finanční situace nedovolovala, ale protože ho prostě splácet nechce. K tomu si přibere ještě další úvěr, který opět nesplácí, přičemž poskytovatel nemá možnost si před poskytnutím úvěru či zboží na splátky prověřit úvěrovou kázeň dlužníka, a potažmo tedy jeho úvěruschopnost. Při posuzování takzvaného scoringu totiž vychází zpravidla z výše pravidelného měsíčního příjmu, což může být v mnoha případech údaj zcela zavádějící. Nelehká je také situace drobných živnostníků. Ani oni nemají možnost jednoduše prokázat svoji dobrou platební morálku. Nebývá přitom výjimkou, že lidé s často mnohem nižšími příjmy a horším životním standardem jsou jako dlužníci zcela spolehliví a splácejí své závazky pravidelně.
Zlevněné úvěry.
O tom, že jeho údaje jsou registrovány v úvěrovém registru, se dlužník samozřejmě brzy dozví. Příslužný registr jej totiž o tom bude písemně neprodleně informovat. Tuto povinnost mu ukládá zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů, který nahrazuje zákon č. 256/92 Sb. Pokud po obdržení informačního dopisu o zařazení do registru začne dlužník splácet, má možnost, aby jeho úvěruschopnost znovu vzrostla. V opačném případě však riskuje v případě bankovního registru odebrání veškerých platebních instrumentů, tedy především platebních karet a šeků. V případě nebankovního registru pak odebrání zboží a možné propadnutí splátek bez náhrady.
Ačkoli se to zdá na první pohled nelogické, dobrý dlužník může po zavedení registrů do praxe očekávat zlevnění úvěru, obdržení nižší než standardní úrokové sazby. Instituce, která úvěruje, nepromítá dobrým dlužníkům do jejich sazby zvýšené riziko nesplácení, jak se to dnes u všech dlužníků šmahem děje jenom kvůli tomu, že nejsou k dispozici informace o platební morálce jednotlivých dlužníků.
Bez výmazu.
Nesplácení úvěru je v současné době vnímáno společností jako „kavalírský delikt . Jinými slovy, jestliže je někdo dlužníkem, je především chybou až hloupostí věřitele, že mu půjčil. Zavedením registrů dlužníků tato praxe definitivně skončí. Pokud se dlužník ocitne v registru, má smůlu na doživotí. Výmaz informace z registru se totiž neprovádí.
