Menu Zavřít

Konec krize neohlásí z rádia

26. 2. 2009
Autor: Euro.cz

Na loňskou úroveň se česká ekonomika může dostat až za pět let, ...

Celý podtitul: Na loňskou úroveň se česká ekonomika může dostat až za pět let, tvrdí bývalý Špidlův poradce

Hlavním problémem české ekonomiky nejsou podle makroekonomického experta Jaroslava Ungermana vysoké náklady na práci, ale nedostatek poptávky. Sleva na sociálním pojištění pro zaměstnavatele proto situaci dlouhodobě nezlepší. Naopak za pozitivum vládního protikrizového balíčku považuje zrychlení odpisů. „Nezaměstnanost? Letos může být bez problémů desetiprocentní,“ odhaduje někdejší poradce expremiéra Vladimíra Špidly.

EURO: Kdybyste byl na místě vlády, jak by vypadal váš balíček proti krizi? UNGERMAN: Minimálně bych se snažil o aktivnější politiku v oblasti stavebnictví. Jedním z klíčových sociálních problémů jsou vysoké náklady na bydlení. Nedávno zveřejněný průzkum ukázal, že asi čtyřicet až padesát tisíc důchodců s nejnižšími důchody platí nejvyšší nájemné. To jsou lidé, kteří v uplynulých patnácti letech nemohli vyřešit svou situaci tím, že by si koupili byt. České ekonomice a firmám také chybí to, aby se vrátily na trh jako dodavatelé investičních celků. Snažil bych se proto daleko víc prosadit některé investiční celky v tradičních doménách českého exportu, jako je Východ, Indie a Čína. Samozřejmě s podporou státu, protože to je důležitá reference pro všechny. A co nejrychleji bych rozhodl o dostavbě jaderné elektrárny Temelín. Jiné řešení energetické situace pro Českou republiku stejně neexistuje.

EURO: Jak se díváte na složení Národní ekonomické rady vlády? UNGERMAN: Mám pocit, že tam některým lidem chybí pokora. Ti, kteří ještě včera byli obrazně řečeno ve školních lavicích, dnes zaujímají zásadní stanoviska. Část z nich navíc před několika měsíci tvrdila, že žádná krize není. A dnes ji chtějí řešit. Jsou si skutečně vědomi závažnosti problému? Pak je tu jednostrannost. Čekal bych, že v radě bude několik lidí, kteří si už vyzkoušeli, co je řízení firmy. Situace, kdy je za vámi tři sta nebo pět set lidí a vy pro ně musíte každý měsíc připravit výplatu. Já bohužel mezi těmi ekonomy takového člověka nevidím. Na druhé straně ne každý z podnikové ekonomiky má potřebnou schopnost nadhledu a zobecnění. Ale že bych to alespoň nezkusil? Tato jednostrannost NERV do jisté míry znevýhodňuje a zeslabuje jeho důvěryhodnost.

EURO: Co říkáte na názor prezidenta Klause, podle něhož se řešení krize podobá léčení chřipky? UNGERMAN: Má pravdu v tom, že řešení krize vůbec nezávisí na naší ekonomice. To všichni vědí, tady můžeme jen zeslabovat důsledky. Řešení je ve světové ekonomice a v podstatě závisí na tom, jak se dohodne Amerika s Čínou a dalšími zeměmi. Na druhé straně nemůžeme říct, že tomu necháme volný průběh. To by také nebylo dobře. Musíme se starat o to, abychom některé kroky, třeba výstavbu bytů s nízkým nájemným, udělali.

EURO: Ale v čem by nám byty s nízkým nájemným mohly v krizi pomoci? UNGERMAN: Dáte tím podnikům práci, a navíc je objektivně potřebujete. Mělo by se to udělat bez ohledu na to, jestli tu krize je, či není, protože to je vážný problém této země. Znovu říkám, důležitá je i aktivní politika ve vývozu, což neznamená, že zvýšíte kapitál České exportní banky. Problém je v tom, že zahraniční investoři nemají ani základní peníze, aby mohli do některých projektů vložit kapitál. Přitom tyto projekty jsou důležité z hlediska jejich země i z hlediska našeho. A dlouhodobě musíme přemýšlet o jiné ekonomice.

EURO: Jiné v jakém smyslu? UNGERMAN: Když si uděláte analýzu, jaký podíl tvoří export na hrubém domácím produktu, tak v české ekonomice to předloni bylo osmdesát pět procent. Ze zemí OECD má větší podíl už jen Belgie. Slovensko s Maďarskem jsou na tom zhruba stejně jako my. O čem to svědčí? Tato ekonomika byla v posledních pěti či osmi letech zřejmě postavena na tom, že funguje jako rezervní kapacita pro západoevropské země. My jsme připraveni pro ně udělat cokoliv, s nízkými náklady práce a slušnou kvalitou. Ale ve chvíli, kdy oni pocítí problém, tak to plnou silou dopadá na nás. Struktura ekonomiky, jak se vyvinula za posledních deset let, je velmi zranitelná. Naše životní úroveň, která je s tím spojená, tudíž taky.

EURO: Jaká je další varianta? UNGERMAN: My jsme vždy, i před válkou, byli zemí, která byla schopna dodat velké investiční celky, ať už to byly elektrárny nebo pivovary. Nyní toho schopni nejsme. Chybí nám základní finalizace. Postavili jsme tady dvě automobilky, ale nepřišly s nimi žádné projekční kapacity. To jsou jen montovny, postavené na nízkých nákladech na práci. Nevím, jestli takovou ekonomiku můžeme dlouhodobě profilovat. Stejnou situaci prožívají i Maďarsko a Slovensko, které jsou skoro stejně velké jako my.

EURO: Vy tvrdíte, že krize dopadne na Česko mnohem razantněji, než předvídá vláda. Ta v černých scénářích uvádí na letošní rok pokles HDP kolem dvou procent, podle vás to bude procent pět… UNGERMAN: Spočítejte si, jak vypadá český průmysl. Já si to nepřeju, ale obávám se, že trendy tomu nasvědčují. Víte, odsud chápeme krizi tak, že se někdy v květnu probudíme a rádio bude hlásit, že skončila. Tady si všichni myslí, že se dotkneme dna a okamžitě vyskočíme nahoru. Jsem přesvědčen, že to bude naopak, po malých krůčcích. Než se dostaneme na úroveň loňska, tak to může trvat pět let.

EURO: Čili mluvit nyní o světle na konci tunelu je předčasné? UNGERMAN: Samozřejmě. Vždyť ani Američané to zatím neřekli. Chápu naše politiky, ale myslím, že by v jejich vyjádřeních měla být určitá profesionalita.

EURO: Jednou z věcí, které vládnímu protikrizovému balíčku vytkla opozice, byla absence termínu přijetí eura. Má v tuto chvíli cenu vůbec o něm mluvit? Státy eurozóny jednotná evropská měna neochránila… UNGERMAN: Myslím, že nemá. Podle mě jsou to dokonce účelová tvrzení. Teď se přece nikdo nebude bavit o maastrichtských kritériích. Za chvilku budou všechny země ve velkých deficitech. Není rozumné vyhrožovat, že přijetí nebude dřív než v roce 2015 nebo 2018. Jedním z výsledků této krize bude možná to, že se státy dohodnou, jak dál s eurem. Je to o politickém rozhodnutí zemí eurozóny. Kritéria mohou být modifikována.

MM25_AI

EURO: Kurz koruny v poslední době zažíval turbulentní období. Máte pocit, že je nyní česká měna spíše nadhodnocená, nebo naopak? UNGERMAN: Normální úroveň musí být podle mě podstatně níž, kolem 24 až 25 korun za euro (nyní kolem 28,5 – pozn. red.). Ale dnes jsme v nestabilní ekonomice, která je ve velkém pohybu, a koruna je předmětem spekulace. Nepouštěl bych se proto do odhadů.

BOX
Ing. Jaroslav Ungerman, Csc. (1952). Absolvent VŠE v Praze působil jako poradce premiéra Vladimíra Špidly. V letech 2000–2005 zastával post poradce předsedy Fondu národního majetku. Nyní spolupracuje s Českomoravskou konfederací odborových svazů jako makroekonomický expert.

  • Našli jste v článku chybu?