Prezidentská kampaň začíná nanovo. Druhé kolo volby je zcela novou soutěží, kde už se moc nehledí na pravidla
Dosud mu k úspěchu stačilo nevyvolávat kontroverze, chovat se uměřeně, slušně, reprezentativně a mít připravené pokud možno alespoň dva názory, aby společnost zbytečně nerozděloval. Teď vstupuje Jiří Drahoš do zcela jiného souboje. Pravidla hry se kompletně mění a i on musí začít říkat jasněji, co si myslí. Ale zároveň dbát na to, aby z druhého tábora přetáhl na svou stranu alespoň část příznivců. Kdo ze dvou prezidentských finalistů tohle dokáže, stane se na příštích pět let pánem Pražského hradu.
Druhé kolo prezidentských voleb odstartovalo prakticky hned v sobotu odpoledne po oznámení výsledků kola prvního. Těžko říct, jestli si to uvědomovali i návštěvníci jednoho z epicenter pražské kulturní scény, holešovického kulturního prostoru La Fabrika, kde slavil svůj postup do druhého kola prezidentské volby favorizovaný Jiří Drahoš.
Pohodová atmosféra připomínala spíš klidný čajový dýchánek než vzepětí energie před druhým kolem. Drahoše přišla podpořit legenda české pop music Petr Janda nebo také 92letá česká mezzosopranistka Soňa Červená. Mezi hosty se ale objevil i Ondřej Krátký, mladý zakladatel alternativní taxislužby Liftago, který působí mezi Drahošovými poradci, radí mu s moderními technologiemi a startupy.
Drahošovi přišel fandit i jeden z jeho sponzorů, teprve třicetiletý byznysmen Michal Mička, který nedávno investoval právě například do Liftaga či do módní firmy Pietro Filipi. „Seznámili jsme se v Prague Business Clubu, kam jsem zavítal, abych získal nové kontakty,“ prozradil Mička, pro něhož je finanční podpora Drahoše premiérou ve světě politiky.
Drahoš před své podporovatele předstoupil po triumfálním příchodu do štábu. „S kým vlastně budu soupeřit? S Milošem Zemanem, nebo s jeho nejbližšími spolupracovníky?“ začal s prvním ostrým výpadem vůči svému rivalovi. Drahoš si uvědomuje, že nadcházející souboj bude mnohem těžším utkáním než seriózní první kolo.
Respektovaný Fischer, zklamaný Topolánek
Letošní prezidentské volby se v mnohém liší od těch minulých. Již tradičně vysmívané průzkumy tentokrát už dlouhé měsíce předem předpovídaly stabilně silnou pozici Jiřího Drahoše. Ten se na rozdíl od favorita volby před pěti lety Jana Fischera v závěru kampaně nedopustil výraznější chyby a celkem pohodlně „doplul“ až do finále.
Kvůli Drahošovu slabému výkonu v častých debatách v závěru kampaně byli někteří jeho sponzoři zklamáni a nakonec litovali, že se český byznys nesjednotil raději pod kandidaturou konkurenčního Pavla Fischera. Bývalý diplomat na sebe v debatách upozornil jako mnohem obratnější řečník a prokázal, že se v řadě prezidentských témat vyzná lépe než Drahoš.
I proto nakonec skončil třetí.
Do svého štábu v přízemí obrovité betonové budovy bývalého Federálního shromáždění Fischer vkročil se skromností.
Svůj cíl shrnul jasně. „Budu spokojený s dvouciferným výsledkem,“ svěřil se novinářům.
Postupně se přibližoval k oné vytoužené hranici deseti procent a zároveň si upevňoval hořkosladkou bronzovou - první nepostupovou - příčku. Když deset minut před čtvrtou dosáhl na 450 tisíc hlasů, vysloužil si od svých příznivců a kolegů mocný potlesk a skandování: „Pavel, Pavel, Pavel!“„Jsem rád, že se ze mě stal respektovaný kandidát,“ zamýšlel se Fischer nad necelým půlmilionem hlasů, který nakonec získal. Během svých cest po Čechách, Moravě a Slezsku prý pochopil, že republika chce změnu.
Co se Fischerovi upřít nedá, je fakt, že porazil jak Michala Horáčka, tak Mirka Topolánka. Síla Pavla Fischera, který v závěru kampaně začal tlačit na favorizovanou dvojici Zeman-Drahoš, byla patrná i z výsledků hledanosti na českých vyhledávačích. Podle Googlu i Seznamu zaznamenal Fischer v posledním týdnu před volbami značný nárůst zájmu lidí, kteří jeho jméno vyhledávali na internetu vůbec nejčastěji ze všech prezidentských kandidátů. Lidé jeho jméno psali do vyhledávačů zejména v Praze a v moravských krajích.
Velkým zklamáním je výsledek voleb pro expremiéra Mirka Topolánka. Jak je jeho zvykem, při svém příchodu do volebního štábu se vyhnul novinářům a zamířil hned mezi své podporovatele. Od pozornosti novinářů utíkal dokonce tak rychle, že nohou naboural do železného zábradlí.
Ke svým věrným pronesl ihned projev a jeho silný hlas doléhal i mezi novináře. „Podařilo se lidi probudit z letargie a dali jsme jim naději. Pokud prohrajeme, nevadí“ burcoval kolegy ještě před vyhlášením konečných výsledků.
Protože sčítání hlasů běželo rychle, už za pár minut přišel mezi novináře se svým konečným prohlášením. „Uznávám výsledky voleb před sečtením hlasů. Nejsem zklamán. Musel jsem se přinutit zvednout hlas a ten byl slyšet, i když to podle výsledků voleb tak nemusí vypadat,“ prohlásil. Vzápětí vyzval své podporovatele, aby v druhém kole volby odevzdali svůj hlas Jiřímu Drahošovi. „Bude to dobrá volba pro Českou republiku,“ míní bývalý premiér, který hodlá dál pokračovat ve své práci pro Daniela Křetínského.
Dovoleno téměř vše
Druhé kolo prezidentské volby je zcela odlišnou disciplínou, v níž se na pravidla už moc nehledí. Čtrnáct dní mezi oběma koly je velmi krátkou dobou na to, aby kandidáti začali znovu naplno agitovat a objíždět zemi. A není čas ani vyvracet případné slovní útoky oponenta. Rozhodnout o výsledku tak může jen jediná televizní debata, čehož jsme byli svědky před pěti lety.
Tehdy byl klíčovým okamžikem upřímný výrok Karla Schwarzenberga o české křivdě vůči sudetským Němcům, za který ho začal popotahovat řečnicky silný Miloš Zeman, ačkoli se sám dříve vyjádřil podobně.
Žádný rozhodčí férovost obou finalistů mezi prvním a druhým kolem nehlídá.
Jediným soudcem je volič, který si často fakta a kontext jednotlivých informací sám nedohledá. Ještě výraznější roli tedy hrají nezávislá média, která se ale na druhé straně mohou stát také prostředkem k ještě odpudivější formě předvolebních faulů. Před pěti lety Miloši Zemanovi pomohl také lživý inzerát o Karlu Schwarzenbergovi, který si v Blesku objednal advokát a bývalý důstojník StB Vladimír Zavadil. V této finálové prezidentské hře „buď, anebo“ je dovoleno téměř vše a Zemanův protikandidát Jiří Drahoš na to musí být připraven.
Bývalý šéf Akademie věd se může spolehnout na to, že se za ním tentokrát s největší pravděpodobností sjednotí i voliči Pavla Fischera, Marka Hilšera či Michala Horáčka. Všichni tři neúspěšní kandidáti z prvního kola už dříve slíbili, že Drahoše v případě postupu podpoří.
Nebude se tedy opakovat situace z roku 2013, kdy se Jan Fischer přiklonil na stranu Miloše Zemana a veřejně ho podpořil proti Karlu Schwarzenbergovi. Zeman může v druhém kole oslovit především voliče Mirka Topolánka, Jiřího Hynka, Vratislava Kulhánka a Petra Hanniga. Dohromady mu ale zřejmě nepřibude více než 15 procent hlasů. Drahoš v tomto souboji o zbylé hlasy voličů jasně vyhrává.
Naopak značnou Drahošovou nevýhodou je jeho řečnická neobratnost v debatách, což prokázal už před prvním kolem. Snad kromě posledních dvou debat ve veřejnoprávní televizi a rozhlase je na něm znát, že se debatovat s protikandidáty spíše bojí, nerad vede dlouhé monology k jednotlivým tématům a netouží před publikem dokázat, co všechno zná. To ho může v přímém televizním střetu se Zemanem znevýhodnit. Zeman je totiž při debatách jeho přímým opakem a hravě ho dokáže zastínit. Ačkoli stávající prezident trpí o poznání horším zdravotním stavem než před pěti lety, ještě stále zůstává lepším diskutérem než Drahoš.
V neposlední řadě je také nutné si uvědomit, že hledáme prezidenta pro období, v němž bude Česko podruhé předsedat Radě Evropské unie. Předsednickou zemí se staneme podle plánu v druhé polovině roku 2022. Prezident republiky se sice nestane předsedou rady (tuto funkci zastane premiér), ale nepochybně bude reprezentovat zemi na řadě evropských summitů a bude jednat s evropskými lídry. Během těchto chvil si nemůžeme dovolit vyslat na setkání muže, o jehož zdravotní kondici už nyní panují velké pochybnosti, muže, jehož názor na Evropskou unii se v posledních pěti letech zcela proměnil v důsledku surfování na vlně populismu.
Druhé kolo: Zeman vs. Drahoš
Výsledky prvního kola prezidentských voleb
MIloš Zeman
38,58 %
Jiří Drahoš 26,59 %
Pavel Fischer 10,22 %
Michal Horáček 9,17 %
Marek Hilšer 8,83 %
Mirek Topolánek 4,30 %
Jiří Hynek 1,23 %
Petr Hannig 0,56 %
Vratislav Kulhánek 0,47 %
ZDROJ: ČSÚ, V DOBĚ UZÁVĚRKY LISTU (SEČTENO 99,9 % HLASŮ)
Aktuální volební zpravodajství sledujte na www.euro.cz
O autorovi| Jan Novotný, novotnyj@mf.cz s přispěním Petra Weikerta a Ondřeje Stratilíka
