K o n k u r s n a C h e m a p o l G r o u p
Holding Chemapol směřuje k bankrotu, který nemá v dějinách českého průmyslu obdoby. Konkurs, do kterého se od 27. ledna dostala mateřská Chemapol Group, je sice zatím katastrofou jen pro její majitele, dominovým efektem však může ohrozit i výrobní část holdingu. Nebo ji může s novými vlastníky postavit na nohy.
Následující měsíce a roky se může stát kolem společnosti Chemapol Group cokoli. Lidé, kteří firmu přivedli do nynějších potíží, mohou dokonce přijít i o svůj osobní majetek.
Prohlášení konkursu není překvapivé. Naopak, kvůli předlužení a insolventnosti hrozilo tomuto kolosu už víc než rok. Podle zákona tak měli představitelé firmy podat návrh na konkurs sami. Pokud se prokáže, že dlouholetý šéf Chemapolu Václav Junek a lidé kolem něho porušili odkládáním tohoto kroku zákon, mohou se věřitelé dožadovat obstavení jejich osobního majetku.
Podle zákona o konkursu a vyrovnání je dlužník v úpadku a musí podat návrh na konkurs ve chvíli, kdy není schopen splácet své závazky. Už tím, že ho podá některý z jeho věřitelů a v návrhu uvádí, že dlužník určitou dobu nesplácí, de facto potvrzuje, že podmínky prohlášení konkursu vznikly dříve.
V případě Chemapol Group podala návrh jako první Československá obchodní banka 22. prosince minulého roku. Důvodem byla osmisetmilionová pohledávka, která přešla na Chemapol Group tři měsíce předtím. Přesněji v říjnu 1998 po konkursu na dceřinou akciovou společnost Chemapol.
Po tomto návrhu dostaly události rychlý spád. Přes horečnatá jednání posledních dnů, v nichž se snažil management ohrožené mateřské firmy dohodnout s bankou nový splátkový kalendář, a přes společné schůzky všech věřitelských bank se o měsíc později k návrhu ČSOB připojila i Credit Lyonnais. Krajský soud v Praze oběma bankám vyhověl a konkurs prohlásil ani ne týden po doručení druhého návrhu.
Proč tak rychle?
První spekulace, které se kolem konkursu vyrojily, se týkají právě toho, že ho soud vyhlásil velmi rychle. Domácí obchodní soudy dosud tak razantní nebyly. V Praze běžně uběhnou mezi návrhem a prohlášením dva až tři měsíce, na Moravě obvykle více než půl roku. U podniků Poldi, které jsou nyní v konkursu, běžela lhůta od několika měsíců do několika let. „Na české poměry je rychlost prohlášení konkursu udivující, uvedl proto k rozhodnutí o Chemapol Group mluvčí ministerstva průmyslu Jaroslav Hudec. Podle majitelů Chemapol Group na tom mohl mít někdo zájem. Například podle Václava Junka je cílem tohoto kroku rych-lé a výhodné převzetí firmy. „Lze v tom vidět i snahu, jak získat některé části Chemapolu prakticky zadarmo, řekl už před prohlášením konkursu. Lidé, kteří se konkursy zabývají, však jakýkoli nátlak odmítají. Soudce podle nich musí postupovat podle zákona a v tomto případě prakticky nebylo co zkoumat. To, že podnik je v úpadku, a splňuje tak podmínky prohlášení konkursu, potvrdili svými návrhy hned dva věřitelé. „Pokud jsou jejich návrhy po věcné stránce v pořádku a dlužník nepožádal o ochrannou lhůtu, není co řešit, řekl soudce pražského obchodního soudu Jaroslav Zelenka.
Junek i ostatní majitelé Chemapol Group však zřejmě až do poslední chvíle věřili, že ještě mají čas a že konkursu zabrání. „Vstoupili jsme do jednání i s Credit Lyonnais, řekl dva dny před soudním rozhodnutím nový člen dozorčí rady ohroženého holdingu Radim Masný. Do rozhodujícího orgánu Chemapol Group byl zvolen v pátek 22. ledna za skupinu podnikatelů, kteří koncem minulého roku nakoupili akcie za zhruba 400 milionů Kč, a získali tak v Chemapol Group téměř padesátiprocentní podíl.
Podíl ovšem ve stejné době navýšila i Investiční a Poštovní banka. Oficiálně nyní drží devatenáct procent Chemapol Group, podle odhadů však spolu se spřízněnými firmami kontroluje rovněž přes čtyřicet procent akcií. „IPB byla a zůstává zastáncem jiných řešení, která zaručí pozitivnější efekty pro českou chemii i celou ekonomiku, uvedla ke konkursu mluvčí banky Barbora Tachecí.
Stejný názor má i dosavadní šéf Chemapol Group Václav Junek, který prostřednictvím své firmy Proventa vlastní necelých deset procent akcií. Konkurs je podle něho horším řešením i pro věřitele, kteří tak dostanou méně, než kdyby nechali doběhnout restrukturalizaci. „Rychlé rozhodnutí v této záležitosti nás překvapilo a vzniklé situace litujeme, uvedla po prohlášení konkursu tisková mluvčí Chemapol Group Věra Bečvářová. Rychlost, s jakou soud rozhodl, podle ní nedala firmě dost času pro vyjednávání.
Všechno je jinak
Důvěra v odvrácení konkursu byla tak velká, že firma nevyužila ani možnosti až šestiměsíční ochranné lhůty. V této lhůtě by ovšem musela vstoupit do jednání nikoli jen s vybranými bankovními domy, ale se všemi věřiteli. Otázkou zůstává, zda by na takové vyrovnání našla zdroje. Celkem totiž její dluhy dosahují téměř deseti miliard korun. Z toho téměř šest miliard tvoří bankovní úvěry po lhůtě splatnosti.
Představitelé Chemapol Group se přesto nevzdávají. Podle Radima Masného se firma proti rozhodnutí soudu odvolá. Pokud by dosáhla zrušení konkursu, bude to podle odborníků husarský kousek. Firma by musela prokázat, že není v úpadku a že má na zaplacení dluhů.
Ani případným odvoláním se až do vyřízení této žádosti nic nezmění. Už ve středu 27. ledna, tedy v den prohlášení konkursu, do firmy nastoupili tři konkursní správci. Bez jejich souhlasu se už nestane ve společnosti Chemapol Group vůbec nic. Dohlížet budou na všechny majetkové a finanční operace. Pokud by například noví vlastníci chtěli i nadále do výkonného managementu posadit své lidi (EURO 4/1998), správci toto rozhodnutí zruší jediným škrtem pera. Stejně tak mohou svolat mimořádnou valnou hromadu a odvolat celý management, ovšem pouze ve firmách, kde Chemapol Group vykonává akcionářská práva.
Nic horšího než ztráta pravomocí však ještě dlouho ani Václavu Junkovi, ani dalším členům vedení nehrozí. Vězení pro dlužníky odporuje Listině základních práv a svobod a možnost zabavení osobního automobilu, obstavení konta nebo rodinného domu kvůli opožděnému konkursu je velmi teoretická. Navíc konec konkursu čili zpeněžení konkursní podstaty a její rozdělení je zatím velmi daleko.
Čekání se počítá na roky
Soudní znalci odhadují, že kvůli složitým majetkovým vztahům uvnitř holdingu a přeskupení majetku v posledních měsících bude konkurs, a tedy i majetkové vypořádání Chemapol Group trvat několik let. Celou tu dobu budou muset čekat i banky, které návrh podaly. Zablokované pohledávky jim navíc zhorší bilanci, protože pro ně auditoři mohou požadovat oprávky až do sta procent jejich výše. Zdaleka jisté nemají věřitelské banky ani to, že dostanou při vypořádání alespoň nějaké peníze zpět. Zejména dřívější úvěry jsou podle zkušeností soudů často špatně zajištěné nebo kvůli nedostatkům v zápisech nelze uplatnit zástavní právo. Prohlášením konkursu zanikají ze zákona zástavy, které vznikly těsně před návrhem na jeho vyhlášení.
Šetření těchto nároků provází obvykle řada soudních sporů, které se donekonečna vlečou. Zejména kvůli nim dosud nebyly podle Zelenky uzavřeny některé konkursy prohlášené už na začátku devadesátých let. Rychlejší postup lze podle něho obvykle předpokládat hlavně tam, kde se ukáže, že majetek nestačí ani na úhradu nákladů konkursu.
Pro věřitele, kteří čekají, že po ukončení konkursu získají alespoň část svých pohledávek, není příliš povzbudivý ani příklad hutí Poldi ušlechtilé oceli. Přes-tože od prohlášení konkursu už uplynul rok a půl a konkursní podstata je zpeněžena, věřitelé se zástavním právem dosud neviděli ani korunu. V kauze již proběhlo přezkumné řízení na jehož základě se teprve nyní zahajují spory o přednostní uspokojení pohledávek. Tyto spory se přitom podle odhadu soudců potáhnou ještě nejmíň rok.
Oživení, nebo nejistota?
Přestože právě Poldi je podle odpůrců konkursu odstrašujícím příkladem, výrobním podnikům Chemapol Group dává naopak naději na přežití. Po několikaleté agonii se hutě konečně dostaly z problémů, a přestože konkurs dosud neskončil, v pronajmutých provozech se vyrábí.
Výroba nekončí ani v podnicích Chemapolu. Problémy se přesto mohou objevit i v dceřiných společnostech, pokud budou potřebovat další provozní úvěry. Podle analytiků však má velkou naději na přežití zejména nově vytvořený AliaChem. Rovněž stabilizované podniky, jako například Koramo, by nynější situaci mohly přežít bez větších potíží. Otazník zůstává nad osudem pře-dlužené Spolany, v níž má Chemapol Group téměř dvacetiprocentní podíl.
O tom, zda konkurs na Chemapol Group skončí dominovým efektem, který zasáhne i dceřiné společnosti, případně i další firmy domácího průmyslu, nebo zda dojde k ozdravění, rozhodne podle odborníků rychlost konkursu. Podle analytiků by mohl tento krok české chemii prospět, pokud budou brzy nalezeni silní vlastníci. „Obecně může znamenat projasnění akciových vztahů, což bude prospěšné jak pro AliaChem, tak i pro celou chemii, tvrdí například Jaroslav Krabec z Komerční banky.
