Na české domácnosti dopadne růst cen, který se v posledním roce a půl odehrál na energetických burzách.
Žádných osm procent, ale 36! Mně zdražili dokonce o 60 procent. Lidé se již třetí týden vzájemně trumfují údajem, o kolik jim dodavatel od ledna zdraží elektrickou energii. Po letech cenové stability musejí odběratelé – v podstatě celý trh od chatařů a chalupářů po majitele hutí – čelit největšímu zdražení elektřiny od počátku desetiletí.
Z pohledu domácností je hlavní to, o kolik podraží celkové výdaje za elektrický proud – tedy nejen za samotnou elektřinu, ale také distribuci, obnovitelné zdroje a další poplatky. Podle propočtu týdeníku Euro se zdražení u základních produktových nabídek a dvou nejčastějších tarifů pro domácnosti pohybuje v širokém rozmezí od nuly do 23 procent. Nejčastěji se tento nárůst bude pohybovat okolo deseti procent.
Zdražení zatíží nejen rodinné rozpočty, ale navýší také provozní náklady velkých spotřebitelů – průmyslových podniků, železničních dopravců či vodáren. Podle údajů Sdružení velkých spotřebitelů energií jim dodavatelé proud zdražili již letos, typicky o pět až sedm procent. Další zhruba 14procentní růstu nákladů na elektřinu je čeká na počátku příštího roku.
Alternativci dražší než dominanti
Týdeník Euro tak jako v minulých letech porovnal nabídky hlavních dodavatelů elektřiny. Ukazuje se, že je rok od roku těžší prohlásit některého dodavatele za levného či drahého. Hlavně ti velcí nabízejí širokou paletu nabídek s fixací ceny na dva nebo tři roky či akčními slevami pro nové zákazníky. Některé se zákazníkům vyplatí, jiné už méně.
Co se týká největších dodavatelů, vypadá to, že se zaměřili na různé typy zákazníků. Lidé, kteří nevyužívají elektřinu k ohřevu vody ani k vytápění, naleznou poměrně příznivé ceny u E.ON Energie i Pražské energetiky. Naopak ČEZ je v kategorii označované kódem D02 vysloveně drahý. Jinak je tomu v nabídce elektřiny pro byty a domy vytápěné elektřinou, kde ČEZ nastavil poměrně výhodné ceny.
Jistým překvapením je, kolik alternativních dodavatelů bude mít od ledna dražší elektřinu než nejsilnější hráči na trhu. Mezi ty nejdražší patří podle cenového srovnávače webu TZB-info.cz Comfort Energy, Vemex, Armex Energy a Carbounion Bohemia. Právě tyto podniky šly s cenou nejvíce nahoru – celkový nárůst u nich dosahuje až 23 procent. Je to paradox, když uvážíme, že smyslem existence alternativních dodavatelů je nabízet elektřinu levněji oproti tradičním energetickým společnostem.
Kouzlo i prokletí fixace
Skokový nárůst potká zejména ty zákazníky, kterým v závěru tohoto roku skončila víceletá fixace ceny a dodavatel je nyní převádí na běžný tarif. Právě u nich mohou nastat extrémní skoky naznačené v úvodu článku. Tak například zákazník Bohemie Energy, který měl v posledních třech letech produkt Jubileum Plus, zaznamená od ledna nárůst sazby za odebranou elektřinu z 950 na 1529 korun za megawatthodinu bez DPH.
Podle vyjádření mluvčí Bohemie Energy Hany Novotné je takový skok vcenách nevyhnutelný. „S ohledem na nárůst cen elektřiny na velkoobchodních trzích mezi rokem 2016 až 2018 nedává z ekonomického hlediska smysl produkt Jubileum Plus nadále dotovat. Proto jej již od prvního kvartálu letošního roku nenabízíme. Zákazník má možnost přejít bezplatně na některou jinou, aktuálně nabízenou produktovou řadu,“ uvádí Novotná.
Přečtěte si rozhovor:
Vývoj cen energií je samé překvapení, říká šéfka plynárenského svazu
Výraznější skok zažijí také zákazníci, kteří si cenovou fixaci uzavřeli se společnostmi ČEZ Prodej, Centropol Energy i dalšími dodavateli. Naopak jen minimální zdražení zaznamenají lidé, kterým cenová fixace ještě neskončila. Ti, kteří před rokem zafixovali cenu na výhodných úrovních na několik let dopředu, si dnes mohou gratulovat. Do nákladů se jim promítne pouze nárůst regulovaných cen elektřiny
Energetický regulační úřad totiž v listopadu rozhodl o navýšení plateb za distribuci energie pro maloodběratele. Běžné domácnosti, které elektřinu nevyužívají k vytápění, zaznamenají nárůst plateb za sítě o zhruba šest procent, v Praze o 1,6 procenta. Rozhodnutí vyvolalo roztržku ve vedení úřadu, cenové rozhodnutí podepsali jen tři z pěti členů Rady ERÚ. Předseda a člen rady Vratislav Košťál následně na své funkce - mimo jiné i na protest proti tomuto údajně zbytečnému zdražení - rezignoval.
Dražší elektřina - vyšší inflace
Zcela opačně regulátor přistoupil k otázce plateb za sítě v případě velkoodběratelů. Podniky připojené k síti velmi vysokého napětí zaplatí od ledna o čtyři procenta méně, odběratelé napojení na síť vysokého napětí o dvě procenta méně. Tato úleva jim bude aspoň z malé části kompenzovat zdražení silové elektřiny.
Sdružení velkých spotřebitelů energií (SVSE) dotazováním svých členů zjistilo, že silová elektřina jim po Novém roce zdraží v průměru o 21 procent. V celkových nákladech za elektřinu vychází 14procentní zvýšení. „Nárůst ceny komoditní složky plynu je cca 13 procent, nárůst celkové ceny plynu je tedy necelých deset procent“ doplnil manažer SVSE Karel Šimeček.
Cena elektřiny na německé energetické burze EEX vzrostla za poslední rok a půl z 28 na 52 eur za megawatthodinu - tedy téměř dvojnásobně. Dopad na průmyslové podniky je podle Šimečka tlumen tím, že většina velkých podniků nakupuje elektřinu postupně v tranších a snižuje tím riziko prudkých výkyvů. Díky ekonomickému boomu navíc není problém promítnout zvýšené náklady do cen výrobků a služeb.
Mezi velké spotřebitele nepatří jen průmyslové podniky, ale třeba také vodárny. Některé již oznámily navýšení ceny od Nového roku, nejčastěji v rozmezí od dvou do pěti procent. Ukazuje se tak, že zdražení elektřiny vyvolává tlak na růst dalších cen a projeví se jistě i v růstu inflace na počátku příštího roku.
Další roky vypadají slibně
V situacích, jako je tato, často padá otázka: kdo za to může? Na jednoho „viníka“ tentokrát ukázat lze. Země Evropské unie se loni dohodly omezit chronický přebytek emisních povolenek na trhu tím, že část povolenek stáhnou do rezervy. Výsledek se dostavil: cena povolenky během tohoto roku vzrostla z osmi na dvacet eur za tunu emisí. Tato platba navyšuje náklady na výrobu elektřiny z uhlí i zemního plynu a promítá se do cen na trhu.
K tomu lze přičíst návrat velkoobchodních cen elektřiny ke smysluplnějším hodnotám. Hlavně v roce 2016 se cena držela až příliš nízko a nevyplatilo se provozovat plynové ani černouhelné elektrárny. Příliš nízké ceny též nemotivují elektrárenské společnosti k investování do nových zdrojů a modernizaci těch stávajících, což zavání průšvihem do budoucna.
Dobrá zpráva na závěr: z kurzů středoevropské energetické burzy EEX lze vyčíst, že ceny elektřiny by v dalších letech měly spíše klesat Zatímco celoroční pásmo 2019 se obchoduje za 51,5 eura za megawatthodinu, roční pásmo 2020 je o tři eura a roční kontrakt 2021 ještě o další dvě eura levnější. Na další zdražování to tedy -aspoň prozatím - nevypadá.
Dále čtěte:
