Konec levnějších časů

6. 5. 2010

Proud podražil, což souvisí s lehkým oživením ekonomiky

Je to dobrá zpráva pro výrobce elektřiny, ale špatná pro jejich odběratele: Po několikaměsíčním pádu ceny proudu opět rostou. Velké odběratele, kteří si do konce března nezajistili kontrakt na dodávky elektřiny pro příští rok a podepíšou jej až nyní, vyjde jejich váhání na několik milionů korun.

Dorovnaný propad
Zatímco od počátku letošního ledna zhruba až do konce března ceny silové elektřiny klesaly, v posledních týdnech se tento trend změnil. Elektřina začala výrazně zdražovat. Jen za první tři dubnové týdny ceny stouply o tolik, že vyrovnaly propad z prvních třech měsíců letošního roku. Zatímco koncem března se cena megawatthodiny elektřiny u kontraktu na dodávky pro rok 2011 pohybovala lehce přes 40 eur, o měsíc později to již bylo přes 50 eur. A zdražování pokračuje i počátkem května, i když ne tak divokým tempem jako v předchozích týdnech, což potvrzuje i mluvčí ČEZ Ladislav Kříž. „V posledních dnech ceny elektřiny na burzách v Evropě nepatrně rostly. Aktuálně se megawatthodina silové elektřiny v základním pásmu, takzvaném base load, na příští rok prodává za více než 51 eur.“ V sousedním Německu jsou ceny ještě o něco vyšší, megawatthodina dodávek pro příští rok se prodává kolem 52 eur. „Postupně se začíná umazávat převis nabídky nad poptávkou. Okolní ekonomika lehce oživuje, a s tím i spotřeba elektřiny,“ tvrdí jeden z manažerů ČEZ. Kvůli předvolebním slibům ČSSD zavést institut superregulátora si ale nepřál zveřejnit jméno. Současně však upozornil, že není možné hodnotit růst cen jako dlouhodobý trend. „Zda je to jen nějaký výkyv, nebo nástup nějakého dlouhodobějšího trendu, se ukáže až v následujících týdnech,“ konstatoval. Právě ČEZ sleduje aktuální vývoj cen velmi bedlivě. Firma plánuje akvizice v zahraničí a tuzemsku, současně s tím i výstavbu nových zdrojů. Čím vyšší ceny elektřiny budou, tím vyšší budou firemní marže z jejího prodeje, a tím větší balík peněz bude na zahraniční akvizice a další plánované investice. Dle aktuálního vývoje na světových trzích navíc vedení ČEZ může trošku litovat, že v předchozích letech nepostavilo elektrárnu na zemní plyn.

Zapomeňte na uhlí V energetice totiž dochází k jevu, který by ještě před několika lety nikdo neočekával. Prodejní ceny zemního plynu jsou aktuálně na nejnižší úrovni za posledních několik let. Plyn je dokonce levnější než energetické černé uhlí. „Některé energetické firmy kvůli tomu přestávají vyrábět elektřinu v uhelných zdrojích, a místo toho ji produkují v paroplynových cyklech, které spotřebovávají zemní plyn,“ upozornil majitel společnosti Carbounion Bohemia Petr Paukner. Firma, již vlastní, je největším nezávislým obchodníkem s elektřinou a rovněž obchoduje s hnědím i černým uhlím. Přitom paroplynové elektrárny ještě donedávna sloužily většinou jako špičkové zdroje, a protože jejich produkce byla v porovnání s uhelnými a jadernými elektrárnami dražší, vyráběly elektřinu jen v době největší spotřeby. To už teď ale neplatí. Proč se vyplatí v některých případech vyrábět elektřinu ze zemního plynu, a ne z energetického uhlí? Velké plynárenské firmy mají s producenty zemního plynu – především těmi ruskými – uzavřeny takzvané „take or pay“ (odeber nebo zaplať) kontrakty na předem dojednané množství zemního plynu. Cena dodávek se pravidelně určuje dle předem daného vzorce a zjednodušeně lze říci, že největší vliv má na konečnou cenu především vývoj cen ropy a ropných produktů. Ta se v posledních měsících citelně zvyšuje, a tím v dlouhodobých kontraktech i cena zemního plynu. Jenže kvůli ekonomické krizi poptávka po něm výrazně klesá. A energetické firmy, jež s dodavateli uzavřely take or pay kontrakty, se jej potřebují zbavit. Snaží se proto plyn udat za relativně nízké ceny na spotových trzích. „Ceny mezi dlouhodobými kontrakty a spotovým trhem se liší až o několik eur,“ konstatoval člen představenstva SPP CZ Dušan Randuška. Rozdíl v ceně zdůvodňuje tím, že spotové trhy zaplavilo velké množství zemního plynu. „Obchodníci jsou pod velkým tlakem. Lze očekávat, že minimálně tři čtyři roky potrvá, než se spotřeba plynu vrátí na úroveň, na níž byla před ekonomickou krizí,“ dodal Randuška. A je tu ještě jeden důvod, proč se v některých případech vyplatí vyrábět elektřinu ze zemního plynu místo z uhlí. Mohou za to ocelářské firmy. Především kvůli rostoucí poptávce v Asii stoupá i poptávka po hutních výrobcích, a tím i ocelářům spotřeba koksu, který je jednou ze základních surovin při výrobě železa. „Klesá tak přebytek uhlí na trzích a jeho ceny rostou,“ vysvětlil Paukner z Carbounionu Bohemia.

Nejsem věštec
Jakým směrem se budou ceny elektřiny vyvíjet v následujících měsících? Týdeník EURO v této souvislosti oslovil několik větších i menších obchodníků s proudem. Všichni shodně tvrdí, že za současné situace je nějaká přesnější predikce velmi složitá a záleží hlavně na dalším vývoji poptávky v průmyslu. „Nejsem věštec, ale obecně lze říci, že pokud poroste poptávka, poroste i cena,“ nastínil další vývoj jeden z obchodníků. Spotřeba elektřiny za únor a březen sice rostla, na úroveň před krizí se však tak rychle nedostane. Český průmysl se totiž nevrací do dobré kondice takovým tempem, jak to ještě nedávno tvrdili někteří ekonomičtí analytici. Alespoň to dosvědčuje výsledek dubnového šetření Svazu průmyslu a dopravy ČR mezi 1600 členskými firmami. Většina tuzemských podniků se i nadále potýká s dopady globální recese. „A ani výhled na druhé a třetí čtvrtletí nepřinese žádný zásadní obrat,“ tvrdí svaz. Tuto skutečnost potvrzuje i zjištění, že pouze patnáct procent firem plně využívá své výrobní kapacity. „Ani vývoj objemu zakázek ve druhém čtvrtletí 2010 nepřináší příliš pozitivní změnu: přibližně třetina respondentů předpokládá jejich nárůst, zatímco patnáct procent pokles,“ konstatoval v tiskové zprávě svaz.

Srazí cenu?
Domácnosti by měly v příštím roce platit za elektřinu zhruba stejně jako v letošním roce. Tedy pokud ČSSD nespustí svůj předvolební projekt „Regulační a cenový úřad“. Ten – alespoň jak tvrdí sociální demokraté – při využití všech kompetencí srazí cenu elektřiny o 20 až 30 procent. Jenže tyto plány je nutné brát s rezervou. Před několika lety ČSSD zase tvrdila, že si stát ponechá kontrolní balík akcií v ČEZ kvůli tomu, aby mohl lépe ovlivňovat ceny elektřiny a zajistit tak konkurenceschopnost českých firem. Několik měsíců po tomto prohlášení začal mnohaletý a strmý růst cen elektřiny.