Poslanci přijali kompromisní variantu a omezili kasační stížnost pouze na
věci řešené v prvním stupni samosoudcem. Krajské soudy v těchto věcech
rozhodují například právě o přestupcích, za které zákon stanoví sazbu pokuty,
jejíž horní hranice je nejvýše 100 tisíc korun, nebo ve věcech důchodového či
nemocenského pojištění.
Rozhodnutí o odmítnutí stížnosti pro nepřijatelnost by navíc muselo být
odůvodněno. Dosud může NSS odmítnout pro nepřijatelnost pouze případy ve věcech
mezinárodní ochrany, například azylu.
Původní novelu předložila předloni skupina poslanců v čele s předsedou
ústavněprávního výboru Markem Bendou. Podle tohoto návrhu měl NSS odmítnout pro
nepřijatelnost jakoukoli kasační stížnost, která svým významem podstatně
nepřesahuje vlastní zájmy stěžovatele. Jinými slovy, stížnost by musela mít
významný přínos pro sjednocení soudního rozhodování. Přesvědčení stěžovatele o
zásahu do jeho práv by nestačilo.
Původní podoby novely se ovšem obával Ústavní soud, který upozorňoval, že
spory mohou být Nejvyšším správním soudem odmítány nadměrně a to pak může
způsobit větší zahlcení Ústavního soudu, jelikož lidé se budou v těchto sporech
pokoušet dovolávat svých základních práv a svobod. Hrozilo tak, že se problémy
přesunou jen o stupeň dál.
NSS se v posledních letech potýká s masivním nárůstem počtu kasačních
stížností, za posledních deset let skoro na dvojnásobek. Soud je přímo zavalen
zejména daňovými či stavebními spory nebo spory o regulaci podnikání.
