Čekání na poštovních přepážkách a drahé poplatky jsou minulostí. Na výsluní se dere elektronický podpis.
Elektronický podpis prosazuje ministerstvo informatiky
Čekání na poštovních přepážkách a drahé poplatky jsou minulostí. Na výsluní se dere elektronický podpis.
Úspora času a nákladů. Dvě hlavní hesla, kterými si razí cestu vpřed elektronický podpis. V tuzemsku mu to jde ztuha, ve světě je to dobrý byznys. Ve veřejné sféře zatím trochu pokulhává, ale v soukromém sektoru se má čile k světu. Elektronický podpis nahrazuje klasické podepsané písemnosti. Takto signovaná obchodní smlouva má stejnou platnost jako tentýž dokument opatřený razítky a podpisy odpovědných osob. Elektronický podpis, občas nazývaný také digitální, začne od poloviny roku výrazněji prosazovat ministerstvo informatiky. Podle nového správního řádu by totiž měly obce od roku 2006 přijímat elektronická podání, doručovat písemnosti na e-mailové adresy a v elektronické podobě také vydávat správní akty. První digitální podpisy budou obcím vydány podle ministra informatiky Vladimíra Mlynáře v polovině roku a budou platit dvanáct měsíců. „Starostové budou moci podepisovat úřední dokumenty jménem obce elektronicky,“ říká ministr. Všechny obce získají elektronický podpis pro první rok zdarma. Náklady jim zaplatí ministerstvo informatiky, které tím chce podpořit využívání elektronického podpisu ve státní správě. Právě finance jsou kamenem úrazu, který brání širokému rozvoji e-podpisu. Digitální certifikát jednoho podpisu totiž stojí 752 koruny, a platí pouhý rok. K tomu je navíc třeba připočítat další náklady. Pokud potřebujete lepší verzi podpisu - lépe zabezpečenou - je také nutné si přikoupit čipovou kartu, kde je podpis uložen a její čtečku. V poměru k možným úsporám jde při řídkém používání o drahou věc. Zatím neexistuje příliš mnoho způsobů, jak digitální podpis využít, a tím snížit jeho cenu. Vysoká cena je způsobena skutečností, že plnohodnotný certifikát nyní vydává jediná firma. „Důvodem pro zdání vysoké ceny za certifikát může být skutečnost, že doposud nebyl ze strany státu vytvořen dostatek možností k využití certifikátů,“ vysvětlil Profitu Pavel Čekal z P rvní certifikační agentury. Zatím jediné firmy, která v ČR nyní vydává tzv. plnohodnotný certifikát. I to cenu zvyšuje.
Druhy certifikátů
Zmíněný certifikát (neboli kvalifikovaný certifikát) je obdobou průkazu totožnosti. Certifikát jednoznačně určuje totožnost fyzické osoby, která se elektronicky podepisuje, a dále obsahuje další údaje stanovené zákonem (např. kdo a kdy certifikát vydal). Elektronické podpisy jsou dostupné ve dvou variantách: zaručený e-podpis a prostý e-podpis. Rozdíl je zásadní - s tím prvním lze komunikovat se státními orgány, s druhým nikoliv. Zaručený e-podpis totiž vydává tzv. akreditovaná certifikační autorita, kterou lze přirovnávat k elektronickému notáři. Akreditaci uděluje ministerstvo informatiky a v současné době byla udělena pouze jediné společnosti. Žádné další firmy zatím nezískaly od státu povolení. V řízení je nyní jednání o certifikaci pro Českou poštu, o níž by se mělo rozhodnout do poloviny roku. Zaručený elektronický podpis je tak díky nepřímé státní kontrole bezpečnějším nástrojem než prostý e-podpis. Jako vhodné vodítko o informacích k elektronickému podpisu lze doporučit internetové stránky www. micr.cz, kde je k dispozici i tzv. abeceda elektronického podpisu. Dosud si zaručený e-podpis pořídilo jen na pět tisíc osob. „Je to bohužel začarovaný kruh,“ říká k tomu předseda představenstva První certifikační agentury Petr Budiš. „Málokdo vyvíjí nové aplikace, protože je málo držitelů zaručeného elektronického podpisu. A naopak lidé si nepořizují digitální podpis, protože není mnoho aplikací, ke kterým by ho bylo možné využít,“ dodává. N ezaručené elektronické podpisy vydává řada společností, a jak ukazují zahraniční zkušenosti, jde opravdu o dobrý byznys. Dají se dobře využívat v soukromé sféře při komunikaci mezi firmami, ale nelze je použít ve styku s úřady. Nezaručený podpis přijde ročně na 580 korun a zaručený stojí 752 korun. N e každý státní úřad je na elektronickou komunikaci připraven. Zavádění probíhá postupně a zatím nejlépe je na tom ministerstvo práce a sociálních věcí, které nabízí širokou paletu záležitostí, které se dají elektronicky na dálku vyřídit.
Daně přes internet
Nejzajímavější je posílaní daňových přiznání. U daní fyzických osob to zatím možné není. „Pokud nedojde ke komplikacím, bude to možné v červnu,“ slíbila mluvčí ministerstva Eva Nováková. V elektronické podobě jsou již formuláře pro silniční daň, daň znemovitostí a daň z přidané hodnoty. Daňová přiznání přes internet budou moci letos podávat pouze právnické osoby, které k jeho zpracování využívají služeb daňových poradců. Ostatní museli své daně přiznat už ke konci března. Firmy mohou elektronicky podepisovat svá přiznání k dani z přidané hodnoty, silniční dani či k dani z nemovitosti už několik měsíců. Po počátečním růstu ale jejich počet stagnuje. Od začátku tohoto roku společnosti podaly přes 1700 přiznání k DPH a kolem 900 přiznání k silniční dani. Rozvoji zaručeného elektronického podpisu by pomohlo, kdyby jej svým klientům začaly za výhodných podmínek nabízet i české bankovní domy, tvrdí odborníci. Zatím to dělá jen ČSOB, která jej zároveň využívá jako ověřovací prostředek k internetovému bankovnictví. Mail podepsaný zaručeným pod pisem má váhu papírového doporučeného psaní. Zákon např. říká, že pokud občan podá žádost o informace, je úřad povinen odpovědět do 15 dnů. Nebo alespoň odeslat zprávu, že se jich dotaz netýká, případně se na něm pracuje. Pokud takových dotazů posíláte víc nebo vaši obchodní partneři elektronický podpis používají, neváhejte a pořiďte si ho. Ušetříte.
Na úřady s e-podpisem
Ministerstvo práce a sociálních věcí umožňuje elektronicky podat žádost o příspěvek na dítě, sociální příplatek, příspěvek na bydlení, příspěvek na dopravu, porodné, pohřebné, dávku pěstounské péče, rodičovský příspěvek, zaopatřovací příspěvek pro nezaopatřené děti vojáka nebo o zaopatřovací příspěvek pro manželku vojáka. Elektronicky je také možné hlásit změny. Není dovoleno podání bez e-podpisu. Nevýhodou je povinnost doložit k žádostem příslušná potvrzení, která musejí být v písemné formě doručena na úřad, a to osobně nebo poštou. Ministerstvo chystá možnost elektronického potvrzování dokladu Potvrzení o studiu školami. Ministerstvo financí umožňuje elektronické podání přiznání k dani z nemovitostí, přiznání k DPH, přiznání k silniční dani, oznámení o nezdaněných vyplacených částkách fyzickým osobám a podání obecné písemnosti.
Elektronicky mezi podnikateli
Základem systému e-podpisu je podepsání dat a ověření jejich autentičnosti. Dva podnikatelé, kteří mají e-podpis, mohou obchodovat třeba takhle: Podnikatel Novák zašle e-mailem zprávu (objednávku na zboží) živnostníkovi Šrámkovi. K ní přiloží e-podpis použitím speciálního softwaru, jenž vytvoří k datové zprávě elektronický podpis. Podnikatel Šrámek si tak při obdržení objednávky může ověřit, jestli je tento požadavek skutečně od Nováka a zda došel nezměněn či neporušen. Učiní tak použitím prostředku pro jednoznačné ověřování e-podpisu. Tím je opět speciální software, který pracuje na obdobné bázi jako ten, jenž byl použit při vytváření e-podpisu. Pokud je všechno v pořádku, obchod je uzavřen se stejnou platností, jako kdyby si vyměnili papírovou objednávku. Ale ušetřili na poštovném nebo na poplatcích za fax.
Výhody elektronického podpisu
- Možnost fakturovat elektronicky. Ušetří se za poštovné, administrativní náklady, výdaje na pracovníky, papír. *
Novela zákona o dani z přidané hodnoty (322/2003 Sb.) přímo zmiňuje a do určité míry upravuje daňové doklady v elektronické formě. Podle této novely je plátce povinen uchovávat daňové doklady v písemné nebo elektronické formě. Dále je umožněno převést doklady vystavené v písemné formě do formy elektronické. Elektronická forma dokladu, která byla tímto převodem vytvořena, se tak považuje za daňový doklad. Z technického hlediska je nutno zabezpečit, aby takto vytvořený daňový doklad byl hodnověrný a nemohl být změněn po jeho vytvoření. * Lze odesílat nejrůznější podání na orgány veřejné správy včetně soudů elektronickou cestou za použití elektronického podpisu včetně podání přiznání k některým daním.
Jak si pořídit e-podpis
Digitální podpis vydává zatím jediná organizace - První certifikační autorita (I.CA). Obdržíte ho na počkání, s sebou je nutné mít pouze doklad totožnosti a peníze na poplatek. Uživatel dostane od I.CA disketu, z níž se podpis nahraje do počítače a Windows jej automaticky uloží do správného adresáře. Podpis lze k e-mailu snadno přiložit přes poštovního klienta, například Microsoft Outlook. V horní liště šablony „Nová zpráva“ je umístěna ikona „Digitálně podepsat zprávu“. Digitální podpis je ale potřeba nejprve nastavit (viz obrázek). Digitálními podpisy je možné „zapečetit“ i e-mailovou poštu, například v rámci firmy, nejen při komunikaci s úřady. Elektronický podpis je šifra, která zaručuje, že obsah e-mailu nebude po odeslání změněn a potvrzuje identitu odesílatele.
Jihoafričan vydělal na cestu do vesmíru
Na poskytování elektronických podpisů se dá vydělat. Mark Shuttleworth v roce 1994 založil v Jihoafrické republice společnost Thawte a začal firmám tyto podpisy nabízet. To vše v době, kdy neexistovaly nikde na světě zákony o elektronických podpisech. Jeho podnikání mělo takový úspěch, že firmu v roce 1999 dobře prodal a za část peněz si udělal výlet do vesmíru.
