Ministerstvo financí dokončilo novelu zákona o pojistných zprostředkovatelích. Ustoupilo tlaku trhu a některé změny odložilo na později
Zprostředkovatelé byli dosud zvyklí na to, že z jednoho klienta životního pojištění měli několik provizí, každou v řádu desítek tisíc korun, protože ho i vícekrát za rok přepojistili u jiné pojišťovny. Klientovi už ale neřekli, že převodem pojistky v podstatě přijde o to, co si do té doby naspořil. Přesně tak popsala náměstkyně ministra financí Klára Król pochybné praktiky, které byly jedním z hlavních důvodů, proč se ministerstvo financí (MF) rozhodlo udělat zásadní změny v zákoně o pojistných zprostředkovatelích.
Úředníci chtěli původně předložit velkou novelu a provést veškeré úpravy najednou. Nakonec je ale rozdělí do dvou kroků. V první fázi takzvané malé novely dojde k regulaci výše provizí vyplácených za uzavření životních pojistek. Právě kolem provizí se strhl největší boj, ministerstvo totiž původně chtělo u rezervotvorných životních pojistek zastropovat odměny na čtyřech tisících korun. Tento návrh ale definitivně padl. Dále se v první vlně sníží počet kategorií pojistných zprostředkovatelů.
Tvrdá kritika
Velkou novelu, která počítá například s požadavkem na vyšší kvalifikaci pojistných zprostředkovatelů, MF odloží na později. „Rozhodli jsme se počkat, až bude hotový nový zákon o základní registrech, který předkládá ministerstvo vnitra a kde by měli být zprostředkovatelé evidováni,“ vysvětlila náměstkyně ministra financí Klára Król. Komplexní změny v zákoně by tak mohly začít platit až od roku 2014, zatímco s účinností malé novely se počítá o rok dřív. Ministerstvo by ji nyní mělo předložit vládě.
Registr ministerstva vnitra ovšem není jediným důvodem, proč ministerstvo financí upustilo od jednorázových změn. Úředníci čelili velmi tvrdé kritice ze strany pojišťoven, finančních zprostředkovatelů, ale i z České národní banky. Ministerstvo nakonec tlaku podlehlo.
Zejména ČNB vznesla v rámci připomínkového řízení řadu zásadních námitek, například ke zmiňované regulaci provizí. Kritizovala zastropování provizí a navrhovala vypuštění této omezující regulace s tím, že to není v souladu se zásadou otevřeného tržního hospodářství. Centrální banka se v podstatě zastala pojistných zprostředkovatelů, přestože v minulosti patřila k nejhlasitějším kritikům této profese zejména kvůli stížnostem na agresivní praktiky některých prodejců pojistek, které ČNB musela řešit.
Maximální výše provize se tedy bude nově odvíjet od výše pojistného, které klient ročně odvede. Navíc pokud do jednoho roku od uzavření tohoto kontraktu dojde k převedení pojistky na jinou pojišťovnu, zprostředkovatel přijde o provizi. „S přihlédnutím například k probíhajícím regulatorním aktivitám na evropské úrovni, které bude nutné v dohledné době transponovat do české legislativy, ČNB podporuje návrat k původně navrhované menší novele, která povede k dílčím, avšak včas provedeným technickým změnám v sektoru pojišťovacích zprostředkovatelů,“ uvedla za odbor komunikace ČNB Petra Hájková.
Krycí manévr
Kritika pojišťoven a finančních zprostředkovatelů na adresu ministerstva financí ovšem neutichla. Jejich zástupci považují rozdělení novely do dvou kroků za krycí manévr. Zásadní změny, o kterých resort financí tvrdí, že udělá až v druhé fázi, jsou totiž obsaženy i v „malé novele“, a proto ji v žádném případě nelze považovat za malou, tvrdí experti. „Pro pojistný trh se stále jedná o velké změny, a to z důvodu některých problematicky realizovatelných bodů zákona a časové náročnosti na implementaci, jež navíc bude zákonitě a přitom celkem bezúčelně generovat zbytečné náklady,“ domnívá se Tomáš Síkora, šéf České asociace pojišťoven.
Kromě úpravy výše nákladů za sjednání smlouvy – jejichž součástí jsou i provize zprostředkovatelů – či snížení počtu kategorií pojistných zprostředkovatelů totiž předkládaná malá novela obsahuje například obsáhlou změnu úpravy informačních povinností a podstatné rozšíření oblasti správních deliktů pojišťoven a zprostředkovatelů pojištění. Celkový rozsah změn tedy dle Síkory není vzhledem k jejich dopadům na trh vůbec malý.
„Zásadní problém vidíme v tom, že jednotlivé body nebyly detailně vydiskutovány a návrh naprosto neřeší ekonomické dopady změn na pojišťovnictví. Bylo by nutné učinit rozsáhlé úpravy v mnoha směrech, což si vyžádá značné organizační a ekonomické dopady do činnosti pojišťoven. Navíc návrh nabytí jeho účinnosti nevytváří přiměřený časový prostor pro implementaci nových podmínek,“ namítá šéf asociace.
Diskutovali jsme dva roky
Kritiku pojišťoven ministerstvo odmítá s tím, že diskuse se vedly velmi dlouho a řada připomínek se nakonec do návrhu zapracovala. „Předložení návrhu novely předcházela více než dvouletá expertní diskuse všech klíčových subjektů trhu. Rozsahem činností a počtem zúčastněných stran se jednalo o jedno z nejširších zapojení odborné veřejnosti do konzultací k regulatorním záměrům ministerstva,“ reaguje náměstkyně ministra financí Klára Król. Jak dodává, ne všichni expertní zástupci však považovali toto konzultační fórum a jeho závěry za něco, co by mělo být bráno vážně a představovat reálná východiska pro konkrétní legislativní kroky.
Podobně jako pojišťovny se ale vyjadřuje i Asociace finančních zprostředkovatelů. Podle Król je ovšem jejich reakce logická. „Nelze čekat opak, protože se jim v podstatě ztíží byznys. Jenže situace na trhu už byla neúnosná, a to ať z pohledu velkého množství pojistných zprostředkovatelů či agresivních praktik, které byly taženy především honbou za vysokými provizemi. Pro nás je důležité, že jsme se shodli s Českou národní bankou, která s naším návrhem souhlasí,“ upozorňuje náměstkyně.
Regulaci půjde obejít
V České republice je počet pojistných zprostředkovatelů nezvykle vysoký. Registr ČNB jich eviduje přes 126 tisíc. Ministerstvo financí ovšem upozorňuje na to, že nelze zjistit, kolik jich je skutečně aktivních. Z registru totiž není povinnost se odhlašovat a ČNB nemá kapacity na to, aby kontrolovala desítky tisíc zprostředkovatelů, zda vykazují nějakou činnost. Podle některých odhadů je aktivních zprostředkovatelů zhruba čtyřicet až šedesát tisíc.
MF vysvětluje vysoký počet zájemců o zprostředkování pojistného tím, že provize jsou v oboru velmi štědré. V konečném důsledku to ovšem vede k agresivním obchodním praktikám, na jejichž konci klienti odcházejí jako jednoznačně poražení. Drtivá většina majitelů smluv o životním pojištění totiž vůbec nemá tušení, že svým podpisem se zavázali k tomu, že až první dva roky jejího trvání budou veškeré platby pojistného užity výhradně na tvorbu zdrojů, z nichž pojišťovna vyplácí zprostředkovatelské provize.
Netransparentní prodej pojistných produktů, nízká kredibilita distributorů či omezené možnosti efektivního výkonu dohledu díky návrhu MF skončí, slibuje resort financí. Pozdější velká novela by navíc měla zvýšit tlak na vzdělání zprostředkovatelů. Ti budou muset skládat zkoušky a za registraci platit. Za vstup do oboru se dle nových pravidel bude platit až deset tisíc korun.
Kritici rovněž upozorňují na to, že například provizní strop, byť nově upravený, bude mít tvrdší dopad na menší pojišťovny, kterým se v minulých letech dařilo díky dobré spolupráci s distributory výrazně růst, zatímco velcí hráči stagnovali nebo ztráceli. „Vzhledem k tomu, že ministerstvo má málo praktických zkušeností s fungováním vztahů mezi pojišťovnami a poradci, budou samozřejmě existovat cesty, jak regulaci obejít,“ shrnul v nedávném článku pro týdeník Euro své argumenty proti zmiňované novele ekonom a spolumajitel společnosti Partners Tomáš Prouza.
