Slepá víra v pohádkové zisky zničila technologické akcie
EUFORIE DAVU investorů ukládajících své peníze do amerických technologických akcií letos na jaře neznala hranic. Nebo si je spíše nikdo nepřipouš–těl. Téměř každý Američan nechal své úspory u nějakého makléře a třeba z domova se přes internet vrhl do obchodování na burze s vidinou snadného a rychlého bohatství. Našli se i takoví zoufalci, kteří opustili své „nudně placené místo v kanceláři. Podobně však uvažovali i ti, kdo zakládali nové internetové firmy a s velkou pompou je během extrémně krátké doby přiváděli na kapitálové trhy. Stejně přemýšleli rovněž šéfové fondů rizikového kapitálu a investiční bankéři. Chamtivost všech, kteří slepě následovali první vlnu skutečných vizionářů, zůstala zcela logicky nenaplněná. Ode zdi ke zdi. Celkem snadno se dá odhadnout, že letošní osobností roku časopisu Time nebude žádný internetový byznysmen. Vloni se jí stal šéf snad nejznámějšího obchodu na síti Amazon.com Jeff Bezos. Jeho rozšiřující se databáze zákazníků, miliardová hodnota firmy na burze a permanentní široký úsměv na tváři byly příkladem úžasného potenciálu Nové ekonomiky. Našlo se sice hodně expertů, kteří nevěřili v nekonečný exponenciální růst internetových akcií, většina ale předpovídala spíše mírnou korekci než „prasknutí bubliny . Na druhé straně do rozjetého vlaku nasedlo mnoho lidí těsně před konečnou stanicí. A pak přišel osudný březen. Ještě v polovině třetího měsíce roku se americký akciový index Nasdaq Composite doslova „naládovaný technologickými společnostmi přehoupl přes magickou hranici 5000, když si na krátko sáhl na úroveň 5132 bodů. Během následujících osmi měsíců kompletně vymazal uplynulou rallye, která začala někdy v polovině roku 1999. Ze svého rekordu ztratil téměř padesát procent. Chytré peníze, hloupé nápady. V historii burz dosud neznámý rychlý růst, který zažil Nasdaq, byl možný jedině díky přesvědčení mnoha obchodníků. Boom začal s příchodem nových technologií a představami, že je z nich možné vytvořit obchodní model, který v budoucnu zcela určitě přinese pohádkové zisky. Přesně takové zprávy chtějí slyšet lidé z fondů rizikového kapitálu. Na kolotoč přisedli investiční bankéři, kteří rozprodali nově emitované akcie dychtivým lidem. Omezené množství akcií na trhu hnalo ceny vzhůru a k novým rekordům. Zlatou éru boomu podnikání na webu charakterizovala nová záplava peněz, kterou financovali pouhé myšlenky. Na své si při ní přišly i takové nápady, které nedávaly smysl nebo byly pouhou kopií. Venture kapitalisté stále ještě sklízeli velmi zajímavé výnosy, jakmile mladá firma dosáhla vysněného cíle, primárního úpisu na burze (IPO). Právě v tomto okamžiku odcházeli od rozjíždějící společnosti s výjimečnou mírou zhodnocení. Analytici z Wall Streetu vesele publikovali nažhavené předpovědi. Potenciální zisky přilákaly přesně podle ekonomických učebnic další hráče do oboru. Zároveň vznikl nový typ internetového podnikatele. Skutečné vizionáře vystřídali manažeři, kteří doufali, že se ještě stihnou přiživit v začínajícím oboru. Instinkt dobytka. V přibližně stejné době se rovněž objevují noví investoři. Typickým příkladem jsou otcové rodin, ve Spojených státech početné střední vrstvy, kteří vyzvedávají úspory z bankovních účtů a vrhají se na akciové spekulace. Motivuje je krátkodobý zisk a přicházejí pozdě. Kursy společností se neřídí fundamentálními faktory. Zisk je naprosto nerelevantní veličina. Vše – jak říkají analytici – závisí na očekávání. V současnosti se prý parceluje budoucí trh, cenné papíry reagují pozitivně na růst ukazatelů typu počet návštěvníků internetových stránek. Výkonní ředitelé takzvaných start-upů začínají podléhat nebezpečnému přesvědčení, že tradiční pravidla byznysu jsou překonaná. Současně Nasdaq šplhá ke svým historickým stropům, na kterých se krátce zastavuje. Všeobecně se očekává, že přijde mírná korekce a poté návrat na vzestupnou trajektorii. Mezitím ale soudce Thomas Penfield Jackson vynáší svůj verdikt nad softwarovým gigantem Microsoft, který je jakýmsi vlajkonošem Nové ekonomiky. Hrozba nuceného rozdělení společnosti Billa Gatese odstartovala únik drobných obchodníků od internetových akcií. Významní hráči na amerických burzách většinou své pozice mají dávno uzavřené. Prodělávají zejména malí investoři. Ke ztrátě důvěry na trhu navíc pomohly makroekonomické zprávy, které potvrzovaly úspěch kormidelníků americké ekonomiky při zpomalování růstu hospodářství. Šéf Fedu Alan Greenspan navádí Spojené státy na takzvané „lehké přistání . Vývoj technologických papírů nyní hodnotí někteří experti jako klasický příklad teorie ekonomického cyklu mánie a paniky. S davovým instinktem, přisuzovaným spíše dobytku, jsou investoři v období mánie ochotni dát za akcie z „horkých sektorů cokoli. Jakmile dosáhnou opravdu vysoké úrovně, vypukne pověstná panika. Cenné papíry firmy Priceline.com, která prodávala zboží na internetu za cenu nabídnutou zákazníkem, v den vstupu na Nasdaq vyšplhaly na 160 dolarů. Nyní se dají koupit zhruba za dva až tři dolary. Kde je dno? Kupící se ztráty a katalyzátor v podobě kolapsu akcií uvrhly internetové firmy v USA zpátky do reality. Začíná se šířit trend ve světě rostoucích mladých firem dosud nemyslitelný. Mnoho z nich donutila finanční situace k omezení počtu zaměstnanců, který patřil k měřítkům úspěšnosti a expanze. Jednou ze společností, která se rozhodla snížit stavy, byla i Etown.com. Téměř polovina lidí opouštějících své kanceláře v San Francisku se těsně před rozvázáním pracovní smlouvy pokoušela dát dohromady odbory. Organizace hájící práva zaměstnanců v sektoru informačních technologií zatím prakticky nefungují. Vysoká míra konsolidace provázela většinu nových oborů. S nástupem nové technologie vznikají zpravidla stovky firem. Podobnou euforii vyvolal začátkem dvacátého století automobilový průmysl. Z původních přibližně pěti set společností v USA jich přežily rok 1908 pouze dvě desítky. Během dalších devíti let se nad vodou udrželo již jen 23 koncernů. Analytik Merrill Lynch Henry Blodget nedávno pro CNN prohlásil: „Kdykoliv se zrodí nové odvětví, mnoho želv zahyne, jenom několika z nich se podaří dostat z pláže do moře. Poslední průzkumy říkají, že internetové akcie v ročním hodnocení průměrně oslabily o 75 procent. Jak hluboko mohou ještě spadnout, si nikdo netroufá odhadnout. Do bodu zlomu v březnu se hodnota Nasdaqu za uplynulé čtyři roky zpětinásobila. Stále se tedy index pohybuje na více než dvojnásobné úrovni roku 1996. Někteří analytici z Wall Streetu sázejí na to, že k obratu by mohlo dojít počátkem příštího roku. Skeptici naopak upozorňují, že hospodářské výsledky firem za čtvrté čtvrtletí by mohly ještě konec tisíciletí na burzách „pěkně opepřit . „Ke změně se musí nakumulovat větší množství pozitivních zpráv. Investoři se totiž nechovají racionálně. Spíše opožděně reagují až na mírně stabilizované trendy, domnívá se Miloš Filip z ABN Amro. Špatná a dobrá zpráva. Z internetu se podobně jako z výroby populárních mobilních telefonů stává obchod jako každý jiný. Situace na světových burzách nemůže zastínit skutečné výhody, které e–commerce přináší společnostem z ostatních sektorů. Navíc svět teprve možnosti mezinárodní počítačové pavučiny objevuje. Manažerům ve fondech rizikového kapitálu stále chodí nepřeberné množství návrhů na nové projekty. Akcioví investoři tak mohou vzestup a pád technologií chápat jako špatnou a dobrou zprávu zároveň. Nejdříve špatná: Doba přehnaných tržních hodnot takzvaných dot.com společností bez realistického plánu, jak vydělávat peníze, skončila. Dobrá zpráva zní: Éra nadhodnocených akcií internetových firem je pryč.
Akcie stojí za riziko Přestože burzy po celém světě zažívají čas od času své perné chvilky, nevyplatí se je zavrhovat po vzoru termínovaných vkladů u českých kampeliček, kde je takový postoj na místě. Akciové trhy a z nich odvozené finanční instrumenty totiž z historického hlediska zcela suverénně překonávají veškeré konkurenční způsoby ukládání volných prostředků. Od obligací i nástrojů peněžního trhu nikdo závratné výnosy ani nečeká. Zvýšené riziko akcií se ale v dlouhodobém horizontu – jak říkají ekonomické poučky – vytrácí. Prakticky každá burza se totiž zatím ze svých, byť děsivě vyhlížejících pádů během určité doby vzpamatovala. Stačilo obrnit se dostatečnou trpělivostí. Drobnému a nezkušenému investorovi se spíše než každodenní dřina a nervové vypětí při individuálním obchodování více vyplatí svěřit své peníze některému z investičních fondů s dobrou pověstí. I zde je ale nutné počítat s minimálním časovým horizontem dvou až pěti let.
