Konec protežování Telecomu

Alternativní operátoři vkládají naději do zpřístupnění místní smyčky

Byla již přijata celá řada opatření k rozvoji telekomunikačního trhu (vstup třetího mobilního operátora, konec exkluzivity Telecomu v poskytování veřejné telefonní služby, volba operátora pomocí krátké předvolby, telekomunikační licence pro mobilní služby třetí generace, licence pro bezdrátové vysokorychlostní datové přenosy). Další opatření se chystají (volba operátora pomocí pevného nastavení na ústředně, přenositelnost čísla, zpřístupnění místní smyčky). Týdeník EURO se v této souvislosti zeptal všech významných českých poskytovatelů pevných i mobilních telekomunikačních služeb na tři otázky. Přinášíme v abecedním pořadí reakce firem, která ve stanoveném termínu odpověděly.

1) Která z již přijatých opatření prospěla rozvoji telekomunikačního trhu? 2) Co považujete za největší brdu rozvoje? 3) Jak vnímáte roli Českého telekomunikačního úřadu? Aliatel (odpovídá mluvčí Martina Kemrová) 1) Veškerá zákonná ustanovení rušící monopol přispívají k rozvoji trhu. Zákonný rámec v ČR však do značné míry omezuje prostor pro konkurenci, takže nástup alternativních operátorů do oblasti hlasových služeb zdaleka není tak razantní, jak by se dalo očekávat.

2) Největší brzdou je samotný regulační rámec a postavení regulátora. Za nejdůležitější považujeme změnu zákona, který například uzákoní zpřístupnění místní smyčky či vybavení ČTÚ většími pravomocemi. V průběhu přípravy prodeje státního podílu v Českém Telecomu bylo velkým problémem upřednostňování dominantního operátora státem v zájmu navýšení prodejní ceny. Doufáme, že nyní se stát bude věnovat své hlavní povinnosti - dohledu nad rozvojem liberalizovaného trhu. Momentálním problémem je také dosud nevyjasněné zařazení telekomunikací do kompetence konkrétního ministra.

3) ČTÚ v poslední době učinil několik razantních rozhodnutí, které posunují trh vpřed. Pokud by byly překážky v činnosti Úřadu v podobě zákonného rámce odstraněny, lze očekávat, že jeho činnost bude proaktivní a rychlejší než dosud. Contactel (odpovídá mluvčí Romana Tomasová) 1) Za nejdůležitější považujeme opatření, která vedou ke zvýšení transparentnosti regulace trhu (například zavedení nové metodiky výpočtu propojovacích poplatků).

2) Nejpalčivějším problémem je konflikt zájmů vlády, která stále vlastní 51 procent akcií Českého Telecomu a zároveň by měla podporovat rozvoj konkurence a sledovat zájem zákazníků. Nejmarkantnějším projevem tohoto konfliktu je
udělení kontraktu na telekomunikační služby pro státní správu, či nedávné stanovení podmínek pro poskytování univerzální služby. Věříme, že privatizace i tuto bariéru odstraní a v roce 2003 budou v ČR působit pouze subjekty řízené logikou trhu a nikoli rozhodnutími státních úředníků.

3) Contactel se nikdy netajil kritikou regulátora, který v minulosti učinil řadu chybných rozhodnutí či některá rozhodnutí neučinil vůbec. Domníváme se ale, že jedním z důvodů byly zásahy vlády do jeho rozhodování a pevně věříme, že tyto interference ustanou. Mnohá rozhodnutí ČTÚ z poslední doby, třebaže byla učiněná se zpožděním, vnímáme pozitivně (například rozhodnutí o nové metodice výpočtu propojovacích poplatků a její použití pro volbu operátora). Eurotel (Odpovídá Luboš Borik, výkonný ředitel právní divize, odpovědný za oblast regulace) 1) Zákaz zneužívání sítí osobami, které nemají uzavřené propojovací dohody s operátory

2) Zdlouhavé a netransparentní rozhodování ze strany regulátora. Pokud regulátor není schopen řešit věci včas (čas jsou peníze) a transparentně (diskuse o jednotlivých tématech je zahalena rouškou tajemství a není umožněno telekomunikační veřejnosti prostřednictvím pracovních skupin se vyjádřit k navrhovaným opatřením, což je praxe běžná v zahraničí, která umožňuje, sledovat jestli je regulátor skutečně nezávisly anebo zastupuje zájjmy konkrétní strany) tak se těžko může telekomunikační trh rozvíjet správně.

3) Viz výše. Český Mobil (odpovídá mluvčí Igor Přerovský) 1) Pozitivní signály jsou viditelné zejména při řešení dlouhodobě trvajících sporů ohledně stanovení cen za propojení telekomunikačních sítí. Pokud by však cenová rozhodnutí byla vydána včas, k celé řadě sporů vůbec nemuselo dojít. Přínos vstupu třetího operátora na mobilní trh sice pocítili všichni uživatelé mobilních telefonů, ale to samé nelze říci o liberalizaci v pevných sítích.

2) Příliš časté uplatňování diskriminačních pravidel v oblasti regulace. Je jedno, zda se jedná o problematiku přetrvávajících sporů v oblasti propojování, uplatňování rozdílné metodiky cenové regulace mezi pevnými a mobilními operátory, případy cenové diskriminace, přispívání Českému Telecomu na krytí údajné ztráty z poskytování universální služby, legislativní nezájem o zavedení přenositelnosti čísel mezi mobilními sítěmi, nebo o znevýhodnění některých operátorů při přidělování volných kmitočtů.

3) ČTÚ se v rámci daných možností snaží využívat všech pravidel daných mu platnou legislativou. Ukazuje se však, že v legislativě je nutná urychlená změna. eTel (odpovídá manažerka marketingu Markéta Novotná) 1) Rozvoji trhu přispívá samotná existence alternativních operátorů. Jenže zatímco mobilní operátoři bojují o světlo na slunci, alternativní fixní operátoři bojují zatím spíše mezi s sebou. Vůči Českému Telecomu se prozatím prosazují na úkor ekonomických ztrát. Reálný ekonomický prostor pro jejich život a rozvoj je značně omezený jak samotnou cenou za propojení s Telecomem, tak časovými lhůtami, ve kterých jsou rozhodnutí regulátora implementována. Proto jsme s napětím očekávali nové rozhodnutí regulátora o maximálních cenách za propojení, stanovených s použitím metody LRIC. Věříme, že rozhodnutí bude implementováno co nejrychleji (i tady totiž platí 90denní časový úsek). Licence pro bezdrátové vysokorychlostní přenosy přinesla trhu konkurenční technologii, která je alternativou vůči klasickému způsobu spojení a skutečně výrazně mění situaci na trhu ve všech aspektech: ceny, technologie, vzniká nový potenciál pro inovaci služeb. Ovšem vzato z pohledu operátorů FWA: za jakou cenu?

2) Velkým problémem je zpřístupnění místní smyčky, zdlouhavá jednání o cenách za propojení, pomalá implementace rozhodnutí ČTÚ. Trhu rozhodně nepřispívá zdlouhavá privatizace Českého Telecomu.

3) eTel vnímá existenci regulátora vesměs pozitivně. Háček je v tom, že zatímco se situace na světovém trhu vyvíjí překotně, přijetí správného rozhodnutí a jeho následná implementace na lokální úrovni je proces zdlouhavý. Má-li být liberalizace úspěšná a efektivní, musí být provázená výměnou názorů. O tu eTel Group usiluje nejen v České republice, ale také ve svých ostatních pobočkách na Slovensku, v Maďarsku, Polsku a Rakousku. Velice zajímavým momentem by mohlo být vytvoření nadnárodního regulátora v rámci Evropské Unie. KPNQwest/GTS (odpovídá marketingový ředitel David Duroň) 1) Rozvoj telekomunikací dnes již není otázkou kvantity na trhu, tedy počtu operátorů, ale kvality, zejména rovných příležitostí podnikání v oboru. Všechna uvedená opatření prospěla procesu liberalizace, ale opravdovou konkurenci přinese až pronájem místní smyčky. Že zde ještě není
standardní konkurence, dokládá i vývoj podílu na trhu. Dle našich odhadů alternativní operátoři nyní obhospodařují celkem jedenáct až čtrnáct procent trhu. To je stále velmi málo. Z hlediska rovnosti podmínek podnikání by trhu měla nyní prospět privatizace Českého Telecomu. Vláda konečně nebude ve střetu zájmů při přidělování veřejných zakázek.

2) Kromě notorického problému neprůchodného právního prostředí a obtížné vymahatelnosti soudních či regulačních (ČTÚ) rozhodnutí, považujeme za velký problém skutečnost, že navzdory slibům minulé vlády stále ještě nebyla projednána novela telekomunikačního zákona. Kromě zprůhlednění vztahů na trhu by měla novela posílit roli regulátora. Telekomunikační zákon by také měl reagovat na vývoj a konvergenci telekomunikací, vznik digitálních multiplexů a dalších novinek, kterým patří budoucnost.

3) ČTÚ je v procesu liberalizace nenahraditelný. Je ovšem potřeba větší razance a rychlost při prosazování jeho rozhodnutí. RadioMobil (odpovídá mluvčí Jiří Hájek) 1) Přijetí nového telekomunikačního zákona v roce 2000, především ze dvou důvodů. Za prvé v promítnutí principů regulace dle EU, za druhé v ustavení nezávislého regulátora.

2) Pomalé řešení sporů o propojovacích dohodách mezi jednotlivými operátory. ČTU má omezenou pravomoc v prosazování svých rozhodnutí.

3) Rozhodně došlo k posunu směrem k větší nezávislosti ČTÚ. Ocenili bychom větší transparentnost u důležitých cenových rozhodnutích - propojovací dohody, universální služba. TELE2 (odpovídá marketingový ředitel Lukáš Kubín) 1) Všechna jmenovaná opatření významně prospěla rozvoji telekomunikačního trhu. Nedá se však říci, že by některá byla významnější. Fungování naší společnosti samozřejmě nejvíce ovlivnila opatření dotýkající se volby operátora. TELE2 jako první zareagovala na možnosti plynoucí z liberalizace a začala nabízet levné telefonní hovory pro domácnosti a malé firmy za bezkonkurenční ceny.

2) Telekomunikační trh v ČR je na počátku, ale začíná se rychle rozvíjet. Překážkou je však stále nedokonalá legislativa, kde je potřeba řada úprav. Bylo by ideální, kdyby česká legislativa dosáhla stejné úrovně jako ve Švédsku, odkud TELE2 pochází. Švédské regulační orgány jsou natolik stabilní, že na jejich telekomunikačním trhu nedochází k významným negativním výkyvům.

3) Velmi jsme uvítali nedávné rozhodnutí ČTÚ o snížení propojovacích poplatků, které považujeme za velký krok vpřed.