Stoupající teploty by spolu s nestálým počasím v Evropě mohly zasáhnout i oblast luxusu. Konkrétně je řeč o šampaňském, které je již po staletí jeho jednoznačným symbolem. Nyní je budoucnost oblíbeného nápoje ohrožena – změny klimatu, které doléhají i na francouzskou oblast Champagne, by se totiž mohly podepsat na jeho chuti.
Pro představu, jen v roce 2022 vyexpedovala oblast Champagne přes 325 milionů lahví šampaňského, díky čemuž tržby za tuto komoditu poprvé přesáhly hranici šest miliard eur (zhruba 144,3 miliardy korun). S odkazem na data obchodní asociace Comité Champagne to uvádí web CNBC, který zároveň doplňuje, že do roku 2050 budou fyzikální rizika způsobená nedostatkem vody téměř třikrát větší, což představuje pro vinice docela závažný problém.
Pesimistickou předpověď přinášejí i další. Dle společnosti S&P Global Sustainable1 se aktuální nebezpečí sucha do poloviny století zvedne na stupnici od 1 do 100 ze současných 16 bodů na 43. Bez většího důrazu na klimatická opatření se do roku 2090 aktuální hodnoty dokonce ztrojnásobí.
Ztráta chuti a nebezpečí ,úpalu‘
Nedostatek vody nepředstavuje naneštěstí jediný problém, jenž může mít dopad na produkci šampaňského. V posledních letech úrodu ohrožuje také nevyzpytatelnost počasí, konkrétně pak třeba stále častější požáry, záplavy a mrazy. Hrozny jsou sice schopné růst i v měnícím se klimatu, nevhodné podmínky ale mohou změnit způsob, jakým se plod vyvine.
„Pokud jsou vystaveny příliš extrémnímu UV záření, dostanou ekvivalent našeho úpalu, což poškodí chuť,“ vysvětluje zakladatel anglického prodejce vín Grape Britannia Matt Hodgson a dodává, že přidané teplo může ovlivnit i kyselost hroznů, jež šampaňskému dodává typickou svěžest, a učinit nápoj přirozeně sladší. „Už nyní máme díky slunci tolik cukru v hroznech, že ho není třeba přidávat. Zatím to nepředstavuje problém, ale musíme být ostražití,“ komentuje mluvčí Champagne Taittinger Claire Sarazinová.
Změny chuti jsou dle kritiků patrné již teď, kdy se i současné šampaňské od toho, jež se prodávalo před lety, výrazně liší. „Pokud jde o chuť, všímáme si mnohem zralejších vlastností,“ míní kritik Tom Hewson. Dle jeho názoru se šumivé víno postupně přibližuje ostatním bílým vínům a stává se ,transparentnějším‘. Měnící se chuť zaznamenala rovněž jeho kolegyně Susy Atkinsová: „Za svých 30 let jsem si všimla jemné změny. Na to, že je chuť bohatší, poukazují i ti, kteří mají s ochutnáváním vína více než 50 let zkušeností.“
Šance pro nové alternativy?
Aby si společnosti obchodující s vínem v tomto odvětví zachovaly budoucnost, přistupují k různým opatřením. Část z nich například hledá lokality s podobným klimatem, jako nabízí Champagne. Jednu z alternativ by mohlo představovat třeba anglické šumivé víno. Do něj ostatně už v roce 2015 jako první v oboru investoval šampaňský dům Taittinger, kterého posléze následoval také Pommery. Anglická výroba nicméně nemá za cíl tu francouzskou nahradit, naopak konkrétně šumivé víno značky Taittinger má být určeno výhradně pro britský trh.
Vyrobit pravé šampaňské koneckonců není jen tak. Skutečnost, že se musí produkovat jen ve francouzské oblasti Champagne, je jen jedním z mnoha pravidel, která jsou pěstitelé povinni dodržovat. Kromě toho hrají roli také specifické metody lisování plodů a využívání jen vybraných odrůd. Při pěstování je rovněž zakázané používat pesticidy a jakékoli dodatečné okyselování výsledného produktu musí probíhat v Champagne až po etiketování lahví.
Otázkou je, co s přísnými pravidly udělají právě klimatické změny. „Pokud si výrobci budou vybírat mezi neexistencí nebo změnou oblasti, ve které pěstují a po níž by se víno mohlo nově nazývat, je těžké odhadnout, co nakonec zvolí. Nicméně nezvažovat tuto možnost by byla sebevražda,“ uzavírá Hodgson.
