Hutím se v německých rukou otevřel západní trh
Bývalý kladenský ocelářský gigant Poldi opět unikl osudu Titaniku. Jeho německý vlastník, firma Scholz Stahlzentrum–Ost, hrozil, že pokud továrna nebude do konce letošního května prosperovat, ukončí v ní definitivně výrobu. Vzhledem k tomu, že až do března zaznamenávala ztrátu v průměru čtyři miliony korun měsíčně, zdálo se, že je její osud zpečetěn. Společnost Scholz ale přesto ocelárny se 360 zaměstnanci nezavřela. Jaké jsou důvody tohoto rozhodnutí? „Přes nepříznivé výsledky se ukazuje, že hutě mohou prosperovat, říká manažer firmy Zdeněk Štěpánek. Společnosti Scholz se podařilo to, co neuměl žádný z předchozích majitelů, ať už to byl stát, rodina Stehlíků, nebo ocelářský magnát Zdeněk Zemek – najít pro kladenské výrobky zákazníky v západní Evropě. Zhruba 95 procent produkce, převážně nástrojová ocel, jde do Německa. „Už za Stehlíka bylo jasné, že Němci nepustí naše výrobky na svůj trh do té doby, než jim budou hutě patřit, tak jak to bylo před válkou, říká jeden z bývalých ředitelů oceláren, který vzhledem k možným problémům v současném zaměstnání nechce zveřejnit své jméno. „Není to ale pouze v tom. Scholz německý trh dobře zná, má na něm vlastní odbytovou síť a ví jak prodávat. To nikdo z Čechů prostě neuměl, dodává. Ziskový duben. Hutím pomohlo, že po trvalých ztrátách vydělaly v dubnu půl milionu korun. Květnové výsledky nejsou prozatím k dispozici. „Vypadá to, že by se situace mohla zlepšovat, říká finanční ředitelka společnosti Jana Soukupová. Tvrdí, že Scholz má zajištěny zakázky minimálně na další tři měsíce. Poldi by tak mohla zaměstnat další pracovníky. „Teď jsme přijali dvacet lidí, takže místo původně avizovaných tří stovek zaměstnanců máme 360 pracovníků, říká Zdeněk Štěpánek. Firma Scholz, která dosud provozovala jen jednu sedmitunovou pec, chce zprovoznit další pec o kapacitě 25 tun. To by pro podnik mohlo znamenat úplnou soběstačnost, dosud totiž ocelárny paradoxně kupovaly ingoty ze Žďáru nad Sázavou. „Může se to zdát nepochopitelné, ale bylo to mnohem levnější, než kdybychom při malém objemu výroby produkovali ocel sami, říká Štěpánek. Připouští, že po spuštění pece se ale může vše změnit. „Ve Žďáru si nebudeme zavírat dveře, dodává. Firma Scholz koupila huť Poldi od bývalého majitele Zdeňka Zemka loni v listopadu. Výrobu zahájila 1. prosince, na ni pak navázaly provozy kováren a zušlechťoven. V lednu dosáhly tržby 6,8 milionu korun, v únoru již 22,5 milionu a v březnu 27,8 milionu korun. Základním výrobním programem zatím zůstává kovárenské zpracování a zušlechťování oceli. „Nyní bychom se mohli orientovat také na antikorozní oceli, tvrdí Štěpánek. Kovárna Američanům. Firmě pomohl k vylepšení bilance také prodej zařízení zápustkové kovárny americkému koncernu Wyman Gordon Company, který se specializuje na výrobu zápustkových výkovků a výlisků pro letecký průmysl a energetiku. Ani jeden z účastníků transakce nechce prozradit cenu, za kterou byl obchod sjednán. Koncern zvažuje, že v bývalém areálu Poldi vybuduje svou pobočku. Nyní se rozhoduje, zda využije některou z hal bývalé kladenské Huti Koněv, či svou filiálku zřídí v Plzni nebo v některém z polských měst. „Zástupci amerického koncernu by vytvořili asi stovku nových pracovních příležitostí. Vzhledem k tomu, že má zápustková kovárna v Kladně tradici, mohli by tu najít kvalifikovanou pracovní sílu, míní kladenský starosta Milan Volf. Ředitel kladenského úřadu práce Miloslav Tauber potvrdil, že Američané původně zamýšleli odkoupit od firmy Scholz kompletní provoz kovárny včetně haly.
Po třech letech Výplatu dlužných mezd 1671 zaměstnanců „stehlíkovské Poldi Ocel za dobu před prohlášením úpadku před třemi lety zahájil konkursní správce Tomáš Pelikán. Zaměstnancům vyplatí 38,6 milionu korun, které jim podnik dluží od prosince 1996 do února 1997. Vyplácené částky se pohybují mezi 20 000 a 30 000 korunami, výjimkou však není ani 70 000 korun. Vyplatit předkonkursní mzdy zaměstnancům Poldi Ocel umožnila správci novela konkursního zákona, která vstoupila v platnost 1. května. Zhruba 38,6 milionu korun na výplatu předkonkursních mezd má Pelikán již několik měsíců na účtu, na který přišly z prodeje zásob, majetku v huti Koněv a jako nájem Třineckých železáren za Ocelárnu v Dříni. Blokován však zůstává prodej výrobního komplexu Poldi–Dříň, na nějž si činí nárok německá firma Spontan. Konkursní správce již loni v únoru a prosinci vyplatil veškeré dlužné mzdy za dobu po prohlášení úpadku, které však nebyly součástí konkursního vyrovnání. Více než 1300 zaměstnanců Poldi tehdy dostalo 37,6 milionu korun.
