Ať už se týká vývoje malých kosmických raket, soustavy
satelitních zařízení pro podporu globálního vysokorychlostního internetu či v
současné době tolik populárního internetu věcí, ve všech případech se podle
expertů jedná o segmenty, které jsou ve velké míře závislé na financích ze
strany soukromých investorů.
Více než polovina malých startupů zaměřujících se na oblast podnikání v kosmu zatím nedosahuje vlastních zisků, vyplývá z analýzy. Jsou tak stále závislé na navyšování prostředků z prostředků soukromého kapitálu (zisk vykazuje například SpaceX Elona Muska a některé další).
Podle Justina Cadmana z Quilty Analytics lze ovšem nyní čekat, že objem privátních peněz investovaných do vesmírného odvětví vlivem recese poklesne. Peníze, se kterými Pentagon počítal na podporu svých strategických projektů, tak už najednou nemusí být dostupné, naznačuje.
Quilty Analytics uvádí, že v během uplynulých dvou let proběhlo za každé čtvrtletí kolem 25 až 30 investic, které v nějaké míře souvisely s vesmírnými startupy. Situace se ale po začátku krize změnila. Investorská aktivita v tomto odvětví v dolarech poklesla podle firmy v březnu o 39 procent a o více než polovinu v porovnání s letošním únorem, kdy se ještě nový koronavirus masivně nešířil po celém světě.
Podle odhadů firmy by po koronavirové krizi měla zůstat v dobré kondici necelá polovina amerických startupových firem podnikajících v kosmickém byznysu. A to navzdory tomu, že investice do soukromých vesmírných společností v posledních letech zaznamenaly zlatá léta.
Během uplynulých pěti let bylo podle Quilty Analytics do startupových projektů zaměřených právě na vesmír investováno astronomických 11 miliard dolarů (více než 275 miliard korun). V loňském roce pak objem privátních peněz investovaných v tomto odvětví dosáhl rekordních 6 miliard dolarů ( zhruba 150 miliard korun), uvedla americká televize CNBC.
Nedostatek peněz pro vesmír ovšem může představovat problém i pro americké vojenské projekty, uvedl portál Spacenews. Podle webu si americká armáda zvykla spoléhat se vývoji svých vesmírních programů na soukromé společnosti a peníze investorů až příliš. Už letos v únoru sdělil webu vysoce postavený důstojník kosmické divize americké armády generál John Thompson, že pouze 20 procent celkových investic do segmentu výzkumu a vývoje pocházelo z prostředků amerického ministerstva obrany. Zbylých osmdesát procent z celkové sumy investovaných peněz pocházelo ze soukromých rukou.
Problémem podle analytiků může být i to, že jen malá část investorů, o které se národní vesmírné programy americké armády opírají, jsou ostřílení veteráni, které jen tak něco nevyvede z míry. Většina z těch, jejichž peníze podpořily sektor v uplynulých třech letech, jsou v odvětví noví a někteří z nich nebudou mít žaludek na to tváří tvář ekonomické nepřízni v investicích pokračovat, míní Cadman.
Mezi projekty, které bývají pro soukromé investory v oblasti
národní bezpečnosti Spojených států lukrativní, patří například programy pro
americkou zpravodajskou komunitu nebo takzvaný program Blackjack zaměřující se
na zdokonalení využití satelitní sítě pro vojenské účely.
Vládní projekty sice podle Cadmana mohou některým vesmírným startupům zajistit v nepříznivých ekonomických podmínkách přežití, už nyní je ovšem podle analýzy jisté, že všechny firmy krizi neustojí.
Todd Harrison, analytik rozpočtu obrany a výzkumník Centra
pro strategické a mezinárodní studia (Center for Strategic and International
Studies) zase míní, že by se Pentagon měl pokusit identifikovat projekty, na
kterých mu skutečně záleží a ty konkrétně uchránit před ekonomickou pohromou a
zainvestovat.
Co se týče vesmírných startupů, jsou podle Harrisona zranitelné
především ty menší. „Pro komerčně orientované vesmírné společnosti přišla ta
krize v nejhorší možnou dobu," uvedl Harrison s tím, že startupy jsou v
raných stádiích vývoje, než sami začnou vytvářet zisk, extrémně závislé na
přísunech kapitálu.
Jedním z nejnáchylnějších sektorů vůči koronakrizi je podle
Quilty Analytics vývoj satelitního internetového pokrytí za účelem globální
podpory vysokorychlostního internetu. Podle analytiků se jedná o nejvíce
kapitálově citlivý segment vůbec.
Ze soutěže o poskytování této služby již vypadly dvě z pěti si navzájem konkurujících společností, OneWeb, která zkrachovala letos v březnu poté, co ji její největší akcionář Softbank odmítl poskytnout další prostředky na provoz a Leosat, jež ukončila činnost loni v listopadu.
O vývoj projektu se snaží ještě trojice společností, Starlink spadající pod SpaceX miliardáře Elona Muska, kanadská společnost Telesat a Project Kuiper spadající pod Amazon. Podle Quilty Analytics by měla jedna až dvě ze zbývajících firem uspět.
Ještě tvrdší podmínky podle Quilty Analytics zavládnou kvůli krizi z koronaviru v odvětví vývoje malých kosmických plavidel, ve kterém v současnosti podniká zhruba stovka společností. Tento segment je velmi náročný na investice, riskantní a náchylný k výchylkám na trhu, uvádí zpráva společnosti s tím, že zkrachují takřka všichni až na jednu či dvě úspěšné společnosti.
Třetím vysoce rizikovým sektorem je pak vývoj malých satelitů sloužících jako podpora pro tzv. internet věcí, pojem pro cílovou situaci, kdy spolu navzájem jednotlivé technologické produkty komunikují, centralizují informace a jsou navzájem kompatibilní. Sektor má podle Quilty Analytics velmi dobrý potenciál, ovšem poptávka uživatelů po internetu věcí vlivem recese pravděpodobně oslabí. Sektor je rovněž jeden z nejvíce konkurenčních.
Zdroje: www.spacenews.com, www.cnbc.com
