Nová legislativa přinese delší odpisy a vyšší daň
Pozvánka pro Českou republiku do Evropské unie signalizuje sektoru leasingu blížící se zemětřesení. Změní se totiž legislativa, díky níž byl v tuzemsku pronájem výhodný pro podnikatele. Hlavně díky nim se Česká republika stala doslova evropským rájem finančního pronájmu aut. A soukromé osoby nezůstávaly pozadu. Statistiky hovoří o tom, že zhruba tři čtvrtiny všech nákupů nových aut byly v minulých letech uskutečněny prostřednictvím leasingu. Jen patnáct procent připadá na spotřební úvěry a asi desetina na hotovost. V západní Evropě si přitom většina zákazníků bere na pořízení vozu bankovní půjčku, leasing je v menšině.
První liga.
Ve východní Evropě je Česká republika rekordmanem. Celkový objem leasingu (včetně strojů a nemovitostí) činil loni v tuzemsku téměř tři miliardy eur. Stejný údaj ve čtyřicetimilionovém Polsku jen lehce převyšuje sumu dvou miliard. Srovnatelné Maďarsko už je pod dvoumiliardovou hranicí a Slovensko na pouhých 828 milionech eur. O Rusku už se nedá hovořit vůbec, pronájem se tam kvůli nestabilnímu právnímu prostředí v podstatě vůbec neuchytil.
Proč je tedy leasing v Česku tak úspěšný? Hlavním tahounem těchto prodejů jsou firmy hromadně nakupující auta, které v současnosti mohou odepsat leasingové splátky z daní za tři roky. Účetní vedení nájmu je jednoduché a průhledné, není proto důvod sahat po bankovním úvěru. Leasing se dokonce odepisuje lépe než investice v hotových penězích.
U soukromníků zase leasing boduje svou operativností. Banky se do spotřebitelských půjček moc nehrnuly, vyřízení takové půjčky může dodnes trvat dva tři týdny. „A prodejce či bazar na zákazníka s vyhlédnutým vozem dlouho čekat nemíní,“ říká produktový manažer GE Capital Leasingu Peter Mikuš.
V unii ale bude vše jinak – automobil tam za tři roky odepsat prostě nelze. Řada firem v České republice se pak jistě raději přikloní k úvěru nebo nákupu za hotové. Změní se také odpočitatelná daň z přidané hodnoty – z pěti na pravděpodobných patnáct procent. Vyšší daň společnosti následně promítnou do výše splátek, což odradí kromě firem i část soukromé klientely.
Důležité úroky.
Jaký díl ukrojí vstup do Evropské unie z koláče leasingu ve prospěch dalších produktů, zatím nelze odhadnout. Záleží také na pohybu úrokových sazeb. Každý pronajímatel totiž financuje svoji činnost z bankovních úvěrů, a tak snížení úroků znamená zároveň zlevnění leasingu, a naopak.
V minulosti se v sektoru projevil pád úroků dost razantně. Na konci devadesátých let spadly sazby bank z úrovně kolem patnácti procent na jednociferné částky a ceny pronájmů aut se často snížily o desetitisíce. „V současné době je díky tomu cena leasingu nejnižší v historii trhu,“ říká výkonný ředitel pro strategii a rozvoj a člen představenstva ČSOB Leasingu Ota Mandys.
Otázkou je, co by se přihodilo, kdyby ceny úvěrů naopak podražily. Nabízí se paralela s jarem roku 1997, kdy úroky náhle prudce vylétly nahoru. Před pěti lety se totiž nestalo v podstatě nic. Tvrdá konkurence přitlačila leasingové firmy ke zdi a nenechala jim velký manévrovací prostor. Konkrétně největší ŠkoFIN se tehdy rozhodl podražit pouze pronájmy pro podnikatele. Nabídka soukromým osobám zůstala stejná. Podobně se sazby nepohnuly ani u dalších v pořadí - CAC Leasingu a OB Leasingu. Posledně jmenovaná firma se rozhodla dokonce některé koeficienty snížit, aby nalákala další klienty. Není divu – OB i CAC mají kvalitní finanční zázemí, OB má za zády silnou Československou obchodní banku, CAC zase tandem Komerční banka–Creditanstalt Bankverein. Nakonec musely podražit jen některé menší firmy, které jsou zcela závislé na externích úvěrech.
Ani v současnosti, kdy leasingové firmy hospodaří na hranici rentability, nelze očekávat nějaký dramatický scénář. Konkurence drastická zdražení prostě nepovolí. Navíc většina již uzavřených smluv počítá s pevnou sazbou, takže by je vývoj na mezibankovním trhu neohrozil. Přesto i představitelé firem, které mají za zády silný finanční ústav, určitý růst v příštím roce nevylučují.
