Po EET, zákazu hracích automatů a kouření přichází na hostinské další pohroma. Prý se blíží konec stravenek. Zástupci podnikatelů, ke kterým paradoxně nepatří restauratéři, se obávají, že to povede k dalšímu odlivu zákazníků tuzemské gastronomie. Obava je to lichá.
Tedy aspoň za předpokladu, že se stravenky využívají opravdu ke svému účelu, tedy placení oběda během pracovní pauzy. Zaměstnanec, který je zvyklý docházet pravidelně s kolegy do nejbližšího pohostinství, svůj dlouho pěstovaný návyk jen kvůli absenci stravenek nezmění a nebude celý den o hladu. Pokud by měl čas a chuť si připravovat jídlo do krabičky na příští den, dělal by to už dávno.
Stejně tak žádný z „krabičkářů“ nezavrhl svůj úspornější či zdravější životní styl jen proto, že zaměstnavatel začal náhle rozdávat stravenky. Poukázky spíše využil k nákupu něčeho jiného, v takovém případě je však na místě pochybnost, zda se to slučuje se smyslem jejich existence.
Není tedy pravda, že stravenky nějak zvlášť přispívají k utužení pracovního kolektivu, jak v minulosti tvrdili jejich poskytovatelé. Na to, jestli někdo chodí s kolegy na oběd, má vliv hlavně celková atmosféra na pracovišti, nikoliv poukázkový benefit. Stravenky nemají ani nějaký speciální přínos pro gastronomii, spíše restauracím zvyšují administrativní zátěž.
Stravenky tak představují jednu z mnoha četných daňových výjimek bez valného smyslu. Debata o jejich zrušení je zcela legitimní a bylo by dobré, kdyby tentokrát dospěla i k nějakému závěru. Jistě, z pohledu zaměstnance i zaměstnavatele jde o příjemný benefit. Otázka však je, zda by 5,5 miliardy na stravenkovém daňovém zvýhodnění nebylo možné využít efektivněji, k většímu prospěchu pracovníků i byznysu.
A právě v tom je v současnosti nejsilnější argument pro zachování jídelních poukázek. Vláda Andreje Babiše zatím ukázala, že dokáže hlavně nekoncepčně rozhazovat a uplácet vybrané skupiny voličů, bez ohledu na dlouhodobou udržitelnost. Ušetřené miliardy by tak pravděpodobně rychle zahučely v nějakém ještě nesmyslnějším příspěvku, s největší pravděpodobností určeném nějaké užší skupině, která se shodou okolností demograficky překrývá s voličskou základnou ANO.
Čtěte další komentáře autora:
