„To, co se stalo po Putinově projevu, je podle všeho řetězovou reakcí stávajícího mocenského systému na překvapivé prezidentovy nápady,“ napsal ruský deník Kommersant k nečekané rezignaci premiéra Dmitrije Medveděva, kterou sám šéf vlády odůvodnil tím, že ji s ohledem na Putinem navrhované změny základního zákona pokládá za správnou. Podle Kommersantu není důvod věřit, že Putin své plány v dlouhém předstihu konzultoval s jinými členy mocenského aparátu. „Jen nás svolali a doslova nám to jen oznámili,“ cituje ruský internetový portál The Bell jednoho z ministrů.
The Bell také napsal, že Putinem navrhované změny ústavy jsou největšími za 27 let její existence. Rozšířily by pravomoci parlamentu, oslabily prezidentský úřad nebo v mocenském systému výrazně posílily Státní radu, která nyní působí jen jako poradní orgán prezidenta a zasedají v ní představitelé ruských regionů. Putin o ní ve středečním projevu o stavu země řekl, že zajišťuje nejefektivnější posouzení „nejvýznamnějších otázek pro občany a zemi“ a přislíbil, že nově upraví její pravomoci.
Máte důvěru v ruského prezidenta Vladimira Putina?
Podle listu Kommersant mohou Putinovy návrhy znamenat konec systému „superprezidenta“.
Ruská politoložka Taťjana Stanová Rádiu Svobodná Evropa/Rádiu Svoboda řekla, že Putinovým cílem je připravit zemi na návrat „tandemové demokracie“ a že se chystá na odchod z prezidentské funkce. Podle ní počítá s tím, že se ujme vedení právě Státní rady, která bude v nové mocenské struktuře nadřazená jak prezidentovi, tak oběma komorám ruského parlamentu.
Podle bývalého ruského premiéra a nyní opozičního politika Michaila Kasjanova je hlavním poselstvím Putinova středečního projevu to, že nikam neodchází a jen to kamufluje údajným posílením obou komor parlamentu. „Začínají vtloukat Rusům do hlavy, že vše se mění k lepšímu, že se bude více diskutovat o složení vlády,“ tvrdí Kasjanov.
Esej: 20 let Vladimira Putina
Podle Stanové transformaci mocenských poměrů usnadní odchod Medveděva, kterým už byla otrávena jak veřejnost, tak politická elita. Nězavisimaja Gazeta připomíná, že dvě třetiny Rusů k němu nemají důvěru a nehodnotí jeho působení v čele vlády dobře.
Mezi ruskými politology se mluví o tom, že v Rusku by se mohl opakovat kazašský scénář a že se Putin po odchodu z Kremlu v roce 2024 postaví do čela Státní rady, odkud bude dohlížet na to, aby se jeho nástupce v prezidentské funkci nestal příliš nezávislým.
Putin slíbil podporu rodinám a boj proti chudobě. Ústava má mít přednost před mezinárodním právem
Podle deníku Nězavisimaja Gazeta by mohl nový premiér Michail Mišustin dostat šanci stát se v budoucnu novým ruským prezidentem.
„Všechny věci, které se nyní dějí, jsou kroky směřující k tomu, aby se Putin udržel u moci na neurčitou dobu,“ myslí si bývalý starosta Jekatěrinburgu, opoziční politik Jevgenij Rojzman.
Čtěte také:
Komu věří Češi? Nejdůvěryhodnějším světovým lídrem je pro ně Putin
Putin v novoročním projevu vyzval Rusko k jednotě. Ocenil předchozí generace
Putin napsal Zemanovi. Stojí o jeho účast na oslavách v Moskvě
Putin a Merkelová budou nadále podporovat plynovod Nord Stream 2
