Stát chce po najatých manažerech strategii a výsledky
Skončila doba růžových brýlí, rozšafnosti a světovosti Unipetrolu, skončila doba spokojenosti s výsledky a stavem řízení podniku. Takto lze shrnout zprávu o jednání valné hromady petrochemického holdingu (stát v něm vlastní 62,99 procenta akcií), která se uskutečnila minulý čtvrtek.
Fondu národního majetku a ministru financí Pavlovi Mertlíkovi totiž konečně došlo, že v Unipetrolu bobtná problém, který je třeba co nejrychleji řešit. Zřejmě začíná doba, kdy státní úředníci a vládní politici budou o Unipetrolu přemýšlet v souvislostech, jak by podnik pro státního majoritního vlastníka i drobné akcionáře vydělával peníze, a konečně ustoupí do pozadí krátkodobé osobní a politické ambice.
Akcionáři nakonec schválili na valné hromadě strategické záměry firmy, o kterých informoval generální ředitel a předseda představenstva Pavel Švarc. Strategie koncernu pro následujících pět let se zaměřuje především na razantní zvýšení výkonnosti, snížení nákladů v rámci skupiny a koncentraci na základní výrobní program.
O odprodeji akcií jednotlivých klíčových dceřiných firem holdingu akcionáři nejednali. Návrh, který by představenstvo Unipetrolu k přípravě privatizace skupiny nebo jednotlivých dceřiných společností zavázal, nepředložil ani majoritní akcionář Fond národního majetku. Nepotvrdily se tak informace místopředsedy vlády a ministra financí Pavla Mertlíka, který před valnou hromadou považoval právě privatizaci za jedno z hlavních témat jednání. „Valná hromada by měla schválit určitý záměr spočívající v tom, že by management měl připravit ve velmi krátké době strategii dalšího postupu rozvoje společnosti, která musí být založena na privatizaci, uvedl před valnou hromadou ve vysílání Českého rozhlasu Mertlík.
Informace o chystaném prodeji dceřiných společností, kterou uveřejnily Hospodářské noviny minulé pondělí na titulní straně, šokovala většinu zainteresovaných odborníků, se kterými týdeník EURO hovořil. Pravděpodobně šlo o nepochopení, protože kdyby Unipetrol prodával své majetkové účasti, peníze by zřejmě musel použít na splácení dluhopisů a dalších závazků a stát by z majetku nezískal nic. Podle důvěrných informací však mohlo také jít o záměrnou dezinformaci vysoce postaveného úředníka Fondu národního majetku, kterého čeká v nejbližší době odvolání.
Rychlý odprodej dcer je podle finančních odborníků fantasmagorie nejen proto, že Unipetrol je vázán dohodou se zahraničním konsorciem IOC, ale i proto, že tyto firmy v současném stavu nemají vysokou cenu, protože nejsou zainvestované. Obrazně řečeno, na konci potrubí dopravujícího surovinu stojí neprosperující podniky, které finančně drží Unipetrol. Pro tyto společnosti existují dva typy potenciálních zájemců. První koupí konkurenceschopnou jednotku s tím rizikem, že na obsazeném trhu bude muset někoho vytlačit. Nebo, a to je pravděpodobnější, nabízené provozy koupí někdo, kdo potřebuje z trhu dostat jejich produkci. Proslýchá se, že to může být případ nedávno prodaných Chemických závodů Sokolov (EURO 33/1999). Jestliže se v době globálních fúzí čerstvý vlastník tohoto podniku, americký Eastman Chemical, dohodne například s Dow Chemical, že mu ustoupí na trhu, tak peníze za nákup CHZ (1,15 miliardy korun), dostane od konkurenta nějakou formou kompenzace zpět a sokolovský podnik bude odsouzen do role podřadného subdodavatele.
Nové vedení, které holding Unipetrol řídí, čeká těžká zkouška. Fond národního majetku totiž dal manažerům čtyřbodové zadání, které může být nad jejich schopnosti (viz box). „Švarc a jeho kolegové jsou kvalitní manažeři, i když nikdy nevedli tak velký koncern. Mají zkušenosti z menších, ale už kapitalisticky vedených podniků. Vědí z vlastní zkušenosti, že když nemají cash-flow, nemohou vyskakovat. Jsou opatrní, dokážou zabránit utrácení peněz, ale to je pro Unipetrol už asi málo, řekl v rozhovoru pro týdeník EURO vysoce postavený úředník z ministerstva financí.
Podle něj nové vedení musí jasně formulovat strategii firmy, zda je výhodné investovat a riskovat, či zda hledat strategického partnera. Nesplní-li management Mertlíkovo očekávání, zřejmě ho čeká během půl roku výměna.
„Jsme všichni přesvědčeni a všechny analýzy to potvrzují, že naše společnost má na daleko víc, než dosahuje, za předpokladu, že bude standardně řízená. Bohužel jsme ztratili několik let a dovolím si říci, že let tučných, uvedl na valné hromadě Pavel Švarc, který se pokusil o jakousi reálnou analýzu podniku.
Desetistránková zpráva s názvem „Strategické cíle a základní úkoly dlouhodobého podnikatelského plánu , kterou má týdeník EURO k dispozici, svědčí o tom, že řešení obtíží podniku již nelze oddalovat. Zpráva záměrně neuvádí konkrétní číselné hodnoty některých cílů a možných akvizic. Důvodem je zachování obezřetnosti, protože - jak materiál uvádí - „nacházíme se na otevřeném trhu, kdy každá informace může být použita konkurencí pro dosažení lepšího postavení na trhu . Vedení na valné hromadě se tvářilo jako tým, který je schopen potíže Unipetrolu řešit. „Současná neuspokojivá situace není pro nové vedení překvapením ani zklamáním nebo nepřekonatelnou obtíží. Pro profesionální tým vedení Unipetrolu je tato skutečnost výzvou, hozenou rukavicí, zda dokážeme to, co jsme ve své strategii definovali, uvádí ve zprávě pro akcionáře ředitel Švarc.
Asi ví, co říká. Mateřský podnik a jeho majetkové účasti jsou už od začátku dubna podrobeny důkladným analýzám, zejména v oblasti obchodní a finanční. Výsledek je bohužel víc než zdrcující. „Souhrnně lze říci, že dosahovaná výkonnost skupiny Unipetrol nedosahuje ani průměru v odpovídající oblasti podnikání, stojí ve zprávě.
Švarc se proto pokusil načrtnout vizi, která má dvě části: konsolidaci a expanzi. Unipetrol podle nové strategie má klíčový cíl: dosáhnout do roku 2004 kladné konsolidované hodnoty EVA (ekonomická přidaná hodnota, tedy výnosnost kapitálu po odečtení odpovídající rizikové úrokové sazby - pozn. red.) a nepřekročit míru zadlužení 50 procent z celkové bilanční sumy. Nyní se EVA nachází v úrovni minus čtyři miliardy korun, což znamená, že pro akcionáře je kapitál vložený do společnosti ztrátový.
Unipetrol, který má základní jmění 18,133 miliardy korun, vykázal za loňský rok ztrátu 2,519 miliardy korun při celkových výkonech 201,748 miliardy korun, cena akcií se pohybuje kolem 50 korun.
Další strategii na valné hromadě vedení Unipetrolu shrnulo do 30 bodů. Podle informací týdeníku EURO bude v polovině září každý člen skupiny muset prezentovat své představy, jak formulované cíle uskutečnit.
Unipetrol by rád snížil vydané prostředky na jednotku výkonů na úroveň srovnatelnou s evropskou konkurencí, a to následujícími zásahy. Například klesnout mají měrné náklady na suroviny a materiál na jednotku produkce, a to až o deset procent, o dvacet procent se má snížit měrná spotřeba energií, klesnout musí výdaje na údržbu i další fixní náklady v provozech.
Každá dceřiná společnost má své úkoly. Například Benzina by měla do roku 2001 snížit osobní náklady na polovinu, což představuje velmi razantní propouštění. Zároveň se počítá s prodejem nepotřebných aktiv v hodnotě zhruba 750 milionů korun. Dcery bude odprodávat i Chemopetrol, který musí snížit náklady nejméně o půl miliardy. Změny proběhnou i v dalších dceřiných společnostech.
Cílem je dosáhnout obratu na zaměstnance odpovídajícího srovnatelné evropské konkurenci. Podstatné je, že financování nových investic má být zajištěno ze 30 procent z vlastních zdrojů Unipetrolu. Celkové investice skupiny v loňském roce dosáhly 7,117 miliardy korun, když o rok dříve to bylo 6,932 miliardy korun. Z toho investice do životního prostředí loni představovaly 1,356 miliardy korun.
Možná že se vedení Unipetrolu nakonec nepodaří obhájit zvolenou strategii, neboť je otázka, jak se k ní postaví klíčový podnik holdingu Česká rafinérská, kde 49 procent akcií drží mezinárodní konsorcium IOC (Agip, Conoco a Shell). „Česká rafinérská přes udržování ziskové marže ztrácí svůj podíl na trhu. Unipetrol jako majoritní akcionář České rafinérské inicioval zásadní jednání všech akcionářů v září na téma obchodní politika a snížení nákladů České rafinérské. Je nutno být připraven na zhoršení situace na trhu nájezdem nových kapacit Slovnaftu, stojí ve Švarcově zprávě.
Jednání Unipetrolu s Českou rafinérskou o její cenové politice bude zásadní a těžké i proto, že smlouva se zahraničními partnery dovoluje státu asi tolik jako smlouva s Volkswagenem ve Škodě Mladá Boleslav. Stát může o důležitých problémech maximálně vyvolat jednání. Zahraničnímu partnerovi nelze nic nařídit, ačkoliv státní Unipetrol drží 51 procent akcií. Jestliže na valné hromadě, která v případě České rafinérské znamená schůzku pěti lidí (tři za IOC, dva za Unipetrol), chce Unipetrol něco prosadit, musí se domluvit se zahraničními partnery. Ty ale lze přesvědčit pouze rozumnými argumenty a jasnou strategií, kterou Fond národního majetku od manažerů Unipetrolu nyní žádá.
