Češi mají na zahraničních kontech schované desítky miliard korun. Skrývání peněz však už brzy skončí. Může za to nová směrnice, kterou přijala Evropská rada ke konci loňského roku.
Dosud si mohli být majitelé bankovních kont v zemích, jako je například Lichtenštejnsko či Monako, jistí, že data o jejich zahraničních účtech nikdo úřadům v Česku nesdělí. Namísto toho banky poslaly do příslušných zemí daň z úroku na těchto vkladech.
Srážkovou daň bude Česká republika inkasovat naposledy za rok 2017. „Státy, které aplikují srážkovou daň, již budou poskytovat automatickou výměnu informací dle Globálního standardu OECD a v rámci Evropské unie dle Směrnice Rady 2011/16/EU,“ uvedla pro týdeník Euro Petra Petlachová, mluvčí Generálního finančního ředitelství. Jinými slovy úřady získají seznam majitelů kont včetně sumy na těchto účtech.
Bankovní tajemství končí
Loni inkasovalo Česko na srážkové dani za rok 2014 celkem 96,4 milionu korun. Výše srážkové daně je v současné době pětatřicet procent. Čtvrtinu z daně si nechává stát, ve kterém banka „tajné konto“ poskytuje, zbytek pošle do země, ze které pochází majitel konta. Celkovou výši vkladů, které mají Češi na tajných kontech v zahraničí, lze odhadovat jen velmi zhruba. V roce 2014 činila hodnota tříměsíční mezibankovní sazby Euribor 0,21 procenta.
Pokud by banky úročily utajené vklady o něco štědřeji – například sazbou 0,41 procenta – znamenalo by to, že Češi mají v zahraničí téměř devadesát miliard korun. Od roku 2018 tedy majitelé těchto účtu sice ušetří, neboť už daň nebudou muset platit, ovšem zároveň už nebudou smět být v utajení.
Švýcarské privátní banky coby symbol naprosté informační neprůstřelnosti už nyní odmítnou otevřít účet, pokud majitel nepodepíše souhlas s poskytováním osobních údajů příslušným úřadům
Bankovnictví nyní směřuje k větší otevřenosti. Řada zemí již podepsala dohodu o plné výměně daňových informací. Například švýcarské privátní banky coby symbol naprosté informační neprůstřelnosti nyní odmítnou otevřít účet, pokud majitel nepodepíše souhlas s poskytováním osobních údajů příslušným úřadům.
„Banky v řadě zemí se připravují na automatickou výměnu informací a bankovní tajemství ve smyslu zcela utajené identity před daňovými úřady pomalu končí,“ prohlásil Štěpán Lacina ze společnosti Accredio, která poskytuje finanční poradenstvím bohatým klientům.
Monako? Raději Lichtenštejnsko
Nejvíc loni poslalo na srážkové dani do Česka Rakousko. Jen pro upřesnění: šlo o daň za rok 2014. Daň je totiž splatná vždy následující rok a úřady mají vše pohromadě až v druhé polovině daného roku. Zmiňované Rakousko přitom hlásí citelný pokles. Propady inkasa srážkové daně mohou znamenat dvě věci. Buď jde o odliv utajených vkladů, anebo banka začala informace o majitelích jednotlivých kont sdělovat, a tudíž přestala tuto daň srážet.
Například v roce 2014 podepsalo české ministerstvo financí dohodu s Andorrským knížectvím o výměně informací v daňových záležitostech, země má bez výjimek informovat i o bankovních zůstatcích na tamních kontech. Objem vkladů, ze kterých banky posílají srážkovou daň, propadl ten rok téměř na nulu. Podobný vývoj nastal v Monaku.
