Loterijní společnost bude stát výstavba arény v konečném součtu o polovinu více
Sazka má problémy. Provoz pražské Sazka Areny nevynáší zdaleka tolik, kolik její propagátoři v čele se šéfem loterijní firmy Alešem Hušákem před třemi roky během její stavby slibovali. Provoz haly musí společnost financovat z jiných aktivit a o dividendy pro změnu přicházejí sportovní svazy - akcionáři Sazky, které byly doposud zvyklé na bezproblémový a stabilní penězovod.
Hušák v ohrožení.
Na konci dubna dopadlo na Sazku více nepříznivých zpráv najednou. Výzva ministryně školství Petry Buzkové, aby akcionáři odvolali z čela firmy Aleše Hušáka, který podle ní nemá na svém místě co dělat, je tou s nejmenším dopadem. Pro společnost mnohem horší je rozhodnutí poslanců, že sázková firma nemůže počítat s vrácením čtvrt miliardy korun na dani z přidané hodnoty. Zprávou nejtěžšího kalibru je ale překvapivé rozhodnutí ratingové agentury Standard & Poor´s snížit rating Sazky na již hodně rizikové „B“. Ještě na počátku března přitom Sazka a její dluhopisy byly hodnoceny ratingem BB-, v polovině března snížila ratingová společnost hodnocení na B+. Pro Sazku bude toto další přehodnocení důvěryhodnosti znamenat, že bude muset na nové emisi dluhopisů nabídnou zhruba o 0,5 procentního bodu vyšší úroky, než dle původního ratingu počítala. Nová emise proto bude muset nabídnout úrokovou sazbu blížící se devíti procentům. Pro srovnání, aktuální emise, kterou firma vydala na financování arény před dvěma roky, vynáší investorům 7,375 procenta. Beze zbytku se naplnila varování týdeníku EURO, který již během stavby Sazka Areny vícekrát upozorňoval, že hala je navrženým způsobem neufinacovatelná. „Sazka a její vedení činí kroky, které by se v budoucnu mohly stát stejně problematické jako mnoho preferovaných a ceněných bank a podniků, za které stát a daňoví poplatníci byli nakonec nuceni zaplatit nemalé částky,“ psali jsme například (EURO 45/2003, 13 a 17/2004). Na splátky haly a na slib neochudit o stabilní příjmy akcionáře padla během dvou let od otevření haly většina rezerv loterijní společnosti. Sazka ze svých fondů, zejména investičního, vyplatila sportovním svazům mezi 500 až 600 miliony korun. Fakt, že letos již není kde brát, je také hlavním důvodem, proč ve středu 26. dubna akcionáři společnosti na mimořádné valné hromadě schválili výměnu dluhopisů za novou emisi v objemu kolem šesti miliard korun se splatností v roce 2021. Sazka původně ambiciózně předpokládala, že celou halu zaplatí dluhopisy do roku 2014. Prodloužení splatnosti a zvýšení úroků bude znamenat, že na splátkách haly za šest miliard korun zaplatí Sazka v konečném součtu bez rozlišení časové hodnoty peněz patnáct miliard korun. Během původní desetileté splatnosti vycházely celkové náklady na stavbu a financování na deset miliard.
Naučili se počítat.
Na výzvu, aby vyměnili původní dluhopisy za nové s delší splatností a vyšším úročením, reagovalo kladně 73,5 procenta jejich držitelů. Přefinancování, které pro Sazku organizuje stejně jako první emisi Credit Suisse First Boston a Penta Finance, by se mělo uskutečnit v horizontu týdnů. Původně sice chtěla Sazka přeměnu uskutečnit co nejdříve, po snížení ratingu se ale rozhodla počkat na vyhlášení auditovaných výsledků hospodaření. Loňský čistý zisk 1,56 miliardy korun znamená meziroční zlepšení hospodaření o bezmála 200 milionů korun. Pro srovnání, ještě v roce 2002 dosahovala Sazka zisku „jen“ 1,2 miliardy. Rekordní čísla navíc čeká i v letošním roce, kdy za první čtvrtletí vydělala 560 milionů korun čistého. K panice a odepisování Sazky není důvod. Nové dluhopisy jsou bezesporu drahé. Kdyby akcionáři tušili, kolik bude hala v konečném součtu stát, pravděpodobně by nebyli z její stavby tak nadšení. Nově ale Sazka bude na splátkách dluhopisů platit jen zhruba 600 milionů korun, takže i při stagnaci zisku na loňské úrovni akcionáři svou slíbenou miliardu korun ročně dostanou. Škoda že relativně jednoduché kupecké počty - porovnat zisk s náklady na splátky dluhopisů a závazky vůči svazům - nenapadly sportovní funkcionáře a management Sazky již dávno.
