O b c h o d n í p o l i t i k a E U a U S A
Nekončící spor mezi USA a Evropskou unií kvůli režimu dovozu banánů do zemí patnáctky, jenž zvýhodňuje bývalé evropské kolonie z oblasti Karibiku a diskriminuje levnější produkci z Latinské Ameriky, přerůstá v obchodní válku. USA využily své legislativy a jednostranně vyhlásily stoprocentní sankce na evropský dovoz.
USA se rozhodly uvalit na vybranou produkci z unie v hodnotě 520 milionů USD stoprocentní sankční clo se zpětnou podmíněnou platností od 3. března, aniž by počkaly na konečnou zprávu arbitrů Světové obchodní organizace o maximálním rozsahu možných sankcí a o oprávněnosti stížností USA proti evropskému režimu při dovozu banánů. I když sankce by měly být pouze nástrojem k uplatnění amerických práv, skutečným důsledkem je okamžité zastavení dovozu vybraných produktů. Na černé listině jsou tak typické produkty jako irský kašmír, italská šunka a ovčí sýry, německá káva nebo francouzské kabelky.
Evropská komise zatím jen mapovala stanoviska Američanů. „Pokud USA věří, že náš současný režim je nepřiměřený, pak je na nich, aby vysvětlily v čem a nastínily možné reformy. Spojeným státům jsme dali velmi jasně najevo, že každý nápad musí vzít v potaz ekonomické blaho zemí ACP, prohlásil minulý týden evropský komisař pro vnější ekonomické vztahy a obchodní politiku Leon Brittan. Bolavým bodem tahanice je výše sankcí. Američané svou škodu ohodnotili na 520 milionů dolarů ročně. O tom, zda jsou výhrady USA oprávněné, by v 60denní lhůtě měli rozhodnout arbitři WTO, kteří musejí vzít v potaz již nově zreformovanou banánovou politiku unie. Podle všeho však bude zmíněná částka snížená o hodnotu nepřímých škod, tedy o polovinu. Rozhodčí panel WTO, který má určit, zda pozměněný režim dovozu banánů do EU vyhovuje pravidlům WTO, vynese svůj nález nejdříve 12. dubna.
Patová situace vedla Evropskou komisi ke svolání Všeobecné rady WTO. EU žádá WTO, aby Všeobecná rada jako vrcholný rozhodovací orgán vyslechla stížnost na postup USA a umožnila diskusi o souladu amerických kroků s pravidly a procedurami organizace. EU rovněž vyzvala WTO ke zprostředkování konzultací s USA. Brusel dal najevo, že ve své při počítá s podporou ostatních členů WTO, protože v sázce jsou zájmy většiny členů tohoto seskupení.
„My všichni jsme do nového systému řešení sporů (u WTO) investovali příliš mnoho, než abychom jej dovolili zničit nezodpovědnou jednostrannou akcí, uvedl v dopise pro vedení WTO velvyslanec EU u této organizace Roderick Abbott. Neshody kolem banánových strategií obou mocností jiskřily přes Atlantik již delší dobu. Celý spor, v němž WTO a její předchůdce GATT již čtyřikrát rozhodly v neprospěch EU, aniž by došlo ke skutečné nápravě, hrozí přerůst v ničivou transatlantickou obchodní válku. „Na obchodní válce ještě nikdy nikdo nevydělal, zvedá varovně prst komisař Brittan.
Zamotané paragrafy
Podle paragrafu 301 amerického zákona o obchodu z roku 1974 je možné, aby Spojené státy uplatnily vůči ostatním státům jednostranné sankce. Evropská unie míní, že tato legislativní úprava porušuje klíčová ustanovení WTO, přímo zákaz jednostranné akce ve světle článku 23 v pravidlech pro řešení konfliktů. Při vzniku WTO však EU tento rozpor nenapadla. Tehdejší evropský vyslanec to zdůvodnil tím, že „tento zákon je aplikován tak, že se shoduje s pravidly WTO .
V případě banánové války tomu tak není. USA mají za to, že unie porušuje pravidla obchodní organizace, protože podporuje obchod s banány ze zemí spjatých s unií (jde převážně o bývalé kolonie zemí unie) v neprospěch ostatních, zejména Latinské Ameriky.
Ve válce Washington rezolutně zastupuje zájmy tří velkých nadnárodních severoamerických firem: Chiquita, Dole a Del Monte, které společně kontrolují 80 procent světového obchodu s banány. Z vypuknutého sporu je jasné, jak mimořádně účinné je jejich lobbování u poslanců Kongresu či v Bílém domě. Jejich moc je ještě citelnější na latinskoamerických banánových plantážích, kde uplatňují zvlášť brutální metody vůči zaměstnancům.
Otrokářská, a proto levná Chiquita
Traduje se, že státní převrat v Guatemale v roce 1954 byl zaštítěn americkou službou CIA s cílem ubránit vlastnictví United Fruit Company, předka dnešní Chiquita Brands International, které hrozila státní zemědělská reforma. Ještě dnes evokují praktiky nadnárodních producentů banánů konec 19. století. Odíraní zemědělci vyhnaní ze svých vesnic pod imperativem pesticidové produkce - takový je obrázek, který vloni přinesli dva američtí novináři z terénu impéria Chiquita.
Z pracovního průzkumu u Chiquity v Hondurasu a Guatemale vynesli na denní světlo postindustriální společnosti snímky ze života domorodců žijících v chatrných příbytcích a pod přísným dohledem soukromé policie, která okupuje nejen plantáže, ale i vesnice a města. Odbory jsou v tamních končinách v pozici revolucionářů, dosud nebyl objasněn důvod smrti jednoho z guatemalských odborových předáků z roku 1996. Na tyto praktiky pak upozorňují země Karibiku, jejichž produkce je i dvakrát dražší zejména kvůli lepšímu zacházení s pracovní silou.
Pokřivené zrcadlo velmoci
Spojené státy se octly na tapetě kritiky v posledních týdnech hned třikrát. Kromě netrpělivého vyhlášení sankcí vůči dovozu z unie si pohněvaly Itálii, když neodsoudily svého pilota za loňský přelet nad údolím v italském Cavalese, který skončil pádem lanovkové kabinky a smrtí dvacítky osob. Německo pak bylo nuceno přihlížet popravě svého občana v arizonské plynové komoře.
Koncepce jednotného trhu, kterou ještě před rokem USA a EU rozvíjely, je dnes posunuta do roviny snů a zapomnění. Současný obrázek obchodních vztahů mezi USA a unie je spíše ilustrací z dob koloniálního členění světa a vynálezu lodního šroubu.
