Na ČEZ si budou muset rozsvítit. Velkým státním podnikům, mezi něž patří energetický koncern, skončí doba, kdy mohly skrývat své obchodní smlouvy. Kdy je nemusely zveřejňovat v otevřeném registru smluv. Výjimku, kterou dostaly oproti ostatním státním firmám a úřadům, jim vzali poslanci na páteční schůzi. Vzhledem k tomu, jak silnou pozici podniky až dosud měly, je to obrovský posun.
Kdo má většinu
V parlamentní matematice existují dva odlišné způsoby výpočtu většiny. Ta jednodušší bere v potaz zastoupení politických stran tak, jak je vybrali voliči. Ta sofistikovanější počítá napříč partajemi poslance zastupující konkrétní zájmy. Právě z toho už roky pramení (bez ohledu na volby) teze, že nejvíce poslanců má v dolní komoře parlamentu ČEZ, následovaný ostatními státními firmami. Ne že by tato teze teď přestala platit úplně, ale velmi pravděpodobně ji poprvé v novodobých českých dějinách něco nalomí.
Poslanci v čele s Jakubem Michálkem (Piráti) navrhovali, aby zveřejňovaly všechny své smlouvy jak akciové společnosti, tak subjekty, v nichž má stát „rozhodující vliv“
Zařadit státem ovládané a na burze obchodované firmy do otevřeného registru smluv má za cíl novela zákona o registru smluv a novela zákona o svobodném přístupu k informacím. Původní nápad Pirátů, aby firmy zveřejnily všechny své smlouvy a měly jen možnost začernit obchodní tajemství, jako je to běžné u ostatních polostátních firem a úřadů, ale neprošel. Koneckonců novela ležela ve sněmovně už rok a několikrát se odložila. Tady stále fungují staré pravdy.
Poslanci v čele s Jakubem Michálkem (Piráti) v ní navrhovali, aby zveřejňovaly všechny své smlouvy jak akciové společnosti, tak subjekty, v nichž má stát „rozhodující vliv“. Dále by došlo ke zrušení výjimky, díky níž podniky nemusejí zveřejňovat smlouvy, které by mohly v konkurenčním prostředí poškodit jejich oprávněné obchodní zájmy. To je velmi silná trhavina.
Udavači a jim podobní
Tady je proto důležité říci, proč jsou smlouvy firem tak citlivé téma. Jde o miliardy korun, které nejsou pod přímou veřejnou kontrolou. Smlouvy mohou ukazovat na obchody se spřízněnými firmami, neúčelné utrácení a další věci. Ukázalo se to ve chvíli, kdy registr sám o sobě začal fungovat. Díky němu se ví, že nemocnice účtují pojišťovnám k proplacení částky včetně bonusů, které jim farmaceutické firmy poté vracejí zpět. Dalším objevem bylo, že stát stále obchoduje s řadou neprůhledných firem. A díky registru smluv také vyšlo najevo, že státní zemědělský fond posílal peníze určené malým a středním firmám holdingu Agrofert a dalším velkým zemědělským koncernům.
Otroci dotací. O závislosti Agrofertu na veřejné podpoře
Tyto zájmy na druhé straně atakují samotné firmy, na které se registr vztahuje. Často se pohybují na konkurenčním trhu a nechtějí svým protivníkům odkrýt karty. Ano, mají možnost citlivá data začernit a obchodní tajemství nezveřejnit, vystavují se ale riziku, že špatně zveřejněná smlouva v registru nebude platná. Někteří politici vidí v jejich argumentech výmluvy, jiní na jejich volání slyší.
Do zástupu takových patří například Václav Klaus mladší. „To je pirátský zákon, aby mohli nakukovat do ČEZ a dělat tam svoji udavačsko-kriminalistickou politiku,“ prohlásil.
A ještě jedna poznámka: mezi cenné papíry patří i dluhopisy. Stačilo tedy, aby podnik dluhopisy vydal a registru smluv se elegantně vyhnul. V minulosti je vydal například podnik ČEPS nebo České dráhy.
Znovu a lépe
Když už se zdálo, že tato novela na věky usne zaparkovaná ve sněmovním administrativním systému, našel se kompromis. „Je předjednaný a měl by projít,“ řekl jeho autor Adam Kalous z ANO.
Kalous bere rodině vyvolených plošnou výjimku z registru smluv, povolí jim ale zakrýt běžné obchodní smlouvy související s jejich podnikáním, čili většinu. Zdá se to jako marné opatření, onen velký posun je ale v malém detailu - firmy budou muset nově zveřejňovat například sponzorské smlouvy, smlouvy na právní služby či smlouvy týkajících se nestandardních prodejů majetku. „Zveřejňovaly by se ty smlouvy, které nejsou v běžném obchodním styku,“ říká poslanec. Malý krok pro lidstvo, velký skok pro státní molochy.
Zástupci státních firem pochopitelně odmítají tyto poslanecké snahy obsáhleji komentovat. Za ČEZ prohlásil mluvčí Roman Gazdík, že se vždy řídí platnou legislativou, České dráhy ústy mluvčího Radka Joklíka vzkázaly, že dění ve sněmovně sledují, a pokud nabude účinnosti nová právní úprava, budou se jí řídit. Společnost ČEPS pak doplnila, že nemůže všechny informace zveřejňovat, protože zajišťuje krizovou infrastrukturu. „S ohledem na své postavení bude mít společnost ČEPS vždy povinnost důkladně zvažovat, jaké informace lze v registru smluv zveřejnit, aby tím v žádném případě neohrozila bezpečnost a spolehlivost přenosové soustavy České republiky,“ řekla mluvčí Hana Klímová.
Oproti tomu státem vlastněné podniky, například Lesy České republiky, Budějovický Budvar, Letiště Praha, ani jiné subjekty, které už smlouvy v registru nyní zveřejňují, nečeká přijetím Kalousova návrhu žádná změna. Budou uveřejňovat ve stejném rozsahu jako doposud a budou moci i nadále využívat všech výjimek.
Právě Budvar dává poslanec Kalous ostatním za vzor. „Hovořil jsem s panem ředitelem Petrem Dvořákem, a že by je to nějak výrazně omezovalo, to ne. Nicméně přiznal, že musel najmout dva nové úvazky a že má obavy, že firma může být sankcionována v případě špatného zveřejnění,“ říká Kalous.
Esej: Jak odtajnit ČEZko
Budvar také usiloval o plošnou výjimku z registru smluv. Když se téma před časem otevřelo, nabalily se na něj další poslanecké nápady včetně těch registr de facto zrušit. Nakonec Budvar i další firmy, které nejsou veřejnými zadavateli a mají průmyslovou nebo obchodní povahu, dostaly měkčí režim. Nemusejí zveřejňovat smlouvy uzavřené v běžném obchodním styku. Naproti tomu ČEZ si vymohl výjimku už v prapůvodní verzi zákona.
Zákon o registru smluv dopadl od července 2016 například na stát, kraje a větší obce, jejich podniky a další organizace. Zveřejňují se smlouvy s plněním nad 50 tisíc korun. Od července 2017 platí, že nezveřejněná smlouva není platná.
Pomineme-li skutečnost, že se registr smluv stal jedním z nejpopulárnějších předmětů poslanecké tvořivosti, pomůže nám zodpovědět výše uvedenou otázku, kolik poslanců má ČEZ.
Přečtěte si také:
Bisnode: Klesá podíl firem, které neodvádějí daň z příjmu. Stále jich je ale většina
Nejvíce českých firem loni koupili Ukrajinci, Slováci a Rumuni
Zákon o registru smluv dál platí, rozhodl Ústavní soud. Senátoři varují před miliardovými škodami
Bisnode: Stát obchoduje s firmami, které nedodržují zákony
Létající kanceláře: na „dobrých adresách“ sídlí tisíce firem
