Pouze chyby, o kterých zdravotníci vědí, se dají odstranit
Jakoby se v poslední době roztrhnul pytel se žalobami na nemocnice. Důvod? Pochybení lékařů nebo zdravotního personálu, ať už jde o záměnu miminek v třebíčské porodnici nebo o poněkud absurdní případy, kdy matky žalují nemocnice za to, že se jim vůbec nějaké dítě narodilo. Zdravotnická zařízení se snaží riziko pochybení eliminovat prostřednictvím nejrůznějších vnitřních i vnějších kontrol. Větší nemocnice mají specializovaná oddělení řízení jakosti nebo krizového managementu. S novým řešením přišla nyní česká poradenská a vzdělávací společnost M. C. Triton. Projekt, který nemocnicím pomáhá redukovat rizika podobných pochybení a zvýšit kvalitu péče, se nazývá Safe Health Care (SHC). Do praxe byl uveden před půl rokem v nemocnici v Ostrově nad Ohří.
S pacientem od začátku do konce
Se systémem řízení rizik bezpečnosti práce se běžně pracuje v mnoha oborech a zdravotnická zařízení nemohou zůstat pozadu. Například Krajská nemocnice Liberec provádí pravidelné interní a externí audity. „Sledujeme také spokojenost pacientů,“ doplňuje mluvčí nemocnice Alexandra Bednárková. Případná rizika mapuje také Fakultní nemocnice u svaté Anny v Brně. „Máme vypracovaný systém hlášení mimořádných událostí,“ potvrzuje její mluvčí Naďa Kuklínková.
Nyní se na trhu objevil specializovaný produkt, který pomáhá rizika jednoznačně formulovat a navrhuje jejich řešení. „Ani když jsme se dívali po okolních zemích, zda mají podobný nástroj, který bychom mohli vyzkoušet, žádný jsme nenašli,“ tvrdí senior konzultant M. C. Tritonu Petr Váňa, který je garantem projektu. SHC je postaven především na prevenci. Zkoumá, co se děje s pacientem od okamžiku, kdy do nemocnice vstoupí, do doby, než ji opustí. Nenavrhuje žádné striktní standardy, které se musejí dodržovat, ale pomáhá nalézt rizika při poskytování zdravotní péče. „Většina našich chyb by se dala odstranit, kdybychom o nich věděli,“ uvádí léčebný náměstek nemocnice v Ostrově Karel Balabán.
Každé zdravotnické zařízení samo identifikuje rizika v práci s pacientem a podle stanovené metodiky vyhodnotí jejich nebezpečnost. Hlavním úkolem je eliminovat každodenní drobná selhání způsobená například chybnou nebo nečitelnou zdravotnickou dokumentací, nesprávným podáním léků a podobně. SHC umožňuje měřit závažnost těchto rizik. Záleží na tom, jak často se situace může přihodit, jaká je její potenciální nebezpečnost a nakolik je možné toto pochybení odhalit dříve, než bude mít negativní následek na pacienta.
Tato hodnocení sestavuje tým vybraný nemocnicí. Sestry a lékaři projdou podrobně každý krok léčebného procesu a stanoví rizika, která mohou nastat. Na základě těchto údajů vyjde škála rizik a zjistí se naléhavost, s jakou je třeba problém řešit. „Jsou rizikové situace, které mohou nastat každý den, ale můžete je z devadesáti procent odhalit nebo jim zabránit. Pak jsou ale rizika, která se stávají jednou do měsíce, ale zase nemáte žádný nástroj, jak je objevit,“ doplňuje Váňa.
Léky bez vědomí doktora
Jako příklad uvádí bývalá manažerka kvality ostrovské nemocnice Jaroslava Hepnerová podávání léků pacientům bez vědomí lékaře. „Zdravotní sestry jsou dennodenně žádány pacienty o prášky na spaní nebo o léky na bolest a podobně. Jelikož chtějí pacientovi pomoci, mohou podlehnout a lék mu dát. To však může mít závažné následky. Navíc se to většinou stává večer, sestra je tam sama a nikdo na to nemusí přijít,“ popisuje Hepnerová jedno z častých pochybení. Další rizika mohou být například spojena s nečitelnou či nekvalitní dokumentací nebo špatným skladováním léků.
„V ostrovské nemocnici, kde projekt testujeme, jsme v první moment našli kolem sta rizik. Každá nemocnice nebo organizace to ale má jinak, proto všude musí dojít znovu k tomuto procesu,“ vysvětluje Váňa. Poté se určí příčiny a na jejich základě se stanoví ochranná opatření a kontroly. S odstupem času se opět provede měření a vyhodnotí se úspěšnost postupů. Riziko se sice úplně nevymaže nikdy, ale jeho hodnota se sníží. Proces se stále vyvíjí i vzhledem ke službám, které nemocnice poskytuje.
Po prvním půlroce zatím hodnotí Hepnerová kladně zejména dva aspekty projektu SHC: zlepšení kvality vnitřní komunikace a kultivaci prostředí, což v případě nemocnic není zanedbatelné hledisko.
Oficiální údaje o úmrtnosti pacientů v důsledku procedurální chyby v České republice neexistují. Také proto, že se tento problém nedá jednoduše sledovat. Lze pozorovat pouze případy, jež se objeví v médiích. To však bývají ty nejzávažnější. Projekt firmy M. C. Triton má ambice zabránit úmrtím, která vzniknou na základě drobných pochybeních, na něž se při zpětné kontrole léčby dá přijít jen obtížně.
BOX:
Varovná statistika
Příklady světových studií, které se problematice pochybení během léčebného procesu věnují.
• Harvard: Zkoumáno 31 121 pacientů. U 3,7 procenta došlo k závažným událostem následkem pochybení zdravotníků.
• Utah, Colorado: Z 15 000 chorobopisů byly nežádoucí události identifikovány u 2,9 procenta.
• Austrálie: Vzorek 14 179 pacientů. U 16,6 procenta nastala nežádoucí událost, z toho počtu 13,7 procenta pacientů bylo postiženo trvalou neschopností a pět procent zemřelo.
• Velká Británie: Z 1004 chorobopisů zjištěno pochybení u 10,8 procenta případů, z toho 34 procent bylo vážných a osm procent pacientů zemřelo.
• Dánsko: Prostudováno 1097 chorobopisů, u devíti procent bylo zjištěno pochybení.
• V ČR obdobné studie doposud provedeny nebyly.
Souvislosti
Nejčastější pochybení při léčbě a ošetřování
(v procentech z celkového počtu případů)
Chybná diagnóza a nesprávná léčba 40
Medikační chyby 28
Chyby a omyly během procedur a zákroků 23
Ostatní pochybení 9
Pramen: průzkum Harvardovy univerzity, M.C. Triton
