Na sklonku devadesátých let jsem občas jezdíval coby televizní redaktor za podnikatelem Evženem Korcem pro komentáře k realitnímu trhu.
Bytový magnát nikdy neopomenul smutně pokývat hlavou nad tím, že „v Česku je největším hybatelem závist“. Malý český človíček vidí nejraději chcípat sousedovu kozu, a ne něčí úspěch v podnikání.
Když jsem ale letos podnikatele po čase znovu navštívil, kupodivu si pochvaloval, jak se poměry změnily. Nastupuje prý nová generace, která už není tolik potrefena komunistickou érou. Planou závist střídá činorodost a vědomí odpovědnosti za vlastní úděl.
Ostatně zášť vůči podnikatelům je dost absurdní. Co jim závidět? Nekonečnou byrokracii, permanentní shon, okleštěný osobní život? Pavlačový závistivec samozřejmě vidí jen peníze. Ale ty si stejně pravověrní podnikatelé z firmy nikdy nevyberou a většinu jich reinvestují.
V Profitu píšeme o těch lidech, pro které je skutečnou motivací spíš touha po seberealizaci. Kteří neprodají firmu, přestože by si pak mohli do konce života točit mlýnek na Havaji. Ale to zapšklí šosáci nepochopí. Doufejme, že jich snad už opravdu na pavlačích a u plotů moc nezbývá.
Tomáš Stingl
zástupce šéfredaktora
