Hubená léta českých sportovců se chýlí ke konci. Zatímco letos jim stát pošle 3,75 miliardy korun, za dva roky by to mohlo být skoro 12 miliard korun. Návrh prosadili šéfové České unie sportu a Českého olympijského výboru.
Od roku 2018, nejpozději pak od roku 2020 by kromě pravidelného rozpočtového příspěvku 3,75 miliardy mělo do odvětví směřovat dalších zhruba osm miliard korun, které vybere stát na různých loteriích. Sportovci tak budou mít zhruba stejné příjmy, jako mělo letos ze státní kasy s 11,707 miliardy ministerstvo kultury.
Podle objemu peněz, jež má sport dostat, se před tuzemskými sportovci rýsuje ideální budoucnost, kdy se v Česku budou stavět nová, moderní sportoviště, každý sportující žáček dostane tašku plnou vybavení a medailisté z olympijských her se budou počítat po stovkách.
Jenže realita je zatím jiná. Sportovní svazy sice po roce 1989 získaly majetek v účetní hodnotě zhruba 60 miliard korun, problém je v tom, že neměly dostatek prostředků pro jeho rozvoj, ale ani na běžnou údržbu. Nestačil ani přísun peněz v podobě dividend z loterijní a sázkové společnosti Sazka (v dobách největší slávy až více než miliarda korun ročně). Sportovci o ně navíc nakonec přišli – kvůli špatným manažerským rozhodnutím šéfa Aleše Hušáka a neschopnosti Českého svazu tělesné výchovy (ČSTV, předchůdce České unie sportu) jako majoritního akcionáře Hušáka „zarazit“.
Podle šéfa České sportovní unie (ČUS) Miroslava Jansty půjde zásadní díl „nových peněz“ právě na rekonstrukci zastaralých sportovišť, na podporu sportu mládeže, na kvalitní trenéry a částečně i na reprezentaci země na vrcholové sportovní úrovni. Jansta ale upozorňuje, že peníze nejsou jediným tématem, které je třeba v českém sportu řešit.
„Chybí především koncepce a metodika, jak vychovávat nové sportovce, a také adekvátní legislativní úprava. Potřebujeme zákon o sportu, který jasně definuje a upraví speciální vztahy ve sportu, třeba mezi státem a sportovními organizacemi,“ tvrdí Jansta.
Více čtěte v novém vydání týdeníku Euro
ČLÁNKY DO MAILU