Golf v Česku se od 90. let, kdy byl fenoménem, výrazně proměnil. Týdeník Euro získal podrobné statistiky o počtu hráčů, turnajů nebo hřišť. Plyne z nich jednoznačná zpráva: Boom je pryč, přichází vystřízlivění a spolu s tím velká proměna celého prostředí, v němž si kdysi na opulentních večírcích vyměňovali vizitky byznysmeni, politici, sportovci a královny krásy.
Novák o sobě tvrdí, že je lenoch, ale není to pravda. Srší nápady, energií a ve svých pětašedesáti vozí ve stínu golfového parku kočárek s dvojčaty. Šéf gastronomické společnosti Vyšehrad 2000 se ke golfu dostal až před deseti lety a byla to náhoda. Ve vedlejší vesnici měla vzniknout dvě osmnáctijamková hřiště, místní se postavili proti a on, coby jeden z účastníků projektu, si tvrdohlavě řekl, že postaví jinde hřiště vlastní. Tenhle přístup je pro něj typický.
Dnes se na své rozhodnutí dívá s odstupem. „Kdybych měl informace, kolik co stojí a jaká je s tím práce, nepouštěl bych se do toho. Ležíme na třech katastrech, všechna ta nutná povolení nechci ani počítat. Na druhé straně byly tehdy jiné ceny a dnes bych hřiště za tehdejší náklady nepořídil,“ vypráví na terase restaurace. Na otázku, kolik do hřiště investoval, lakonicky odpovídá, že neví. Ani to prý vědět nechce.
Hřiště se každopádně s léty rozšiřovalo. Z původních šesti jamek mělo brzy devět, dnes dvanáct. Je to zvláštní číslo, protože soutěže se na dvanácti jamkách nemohou hrát. „Já ale říkám, že devět je málo a osmnáct hodně,“ tvrdí trochu svérázně Novák. Postupem času v areálu také vznikl čtyřhvězdičkový hotel, celkem má Botanika tři ubytovací kapacity se sto lůžky, jedna se právě teď opravuje. Klub má pak kolem pěti set členů.
Přečtěte si rozhovor s Timem Bernhardem:
Zůstat stále hladový. Život automobilového závodníka není jen o řízení, říká Timo Bernhard
Pozor, velbloud
Majitel hřiště pamatuje ale i jinou dobu. Její nespoutanost symbolizuje velbloud, kterého dostal před pár lety k narozeninám, nebo třeba tváře z fotografií v knížce, která o Botanice vyšla. O něco mladší Jaroslav Novák se na nich usmívá vedle Václava Klause či Petra Bendla. Ano, v době, když hřiště vznikalo, bylo všechno ještě jinak. „Tenkrát jsme cílili na movitější klientelu. Před deseti lety byl golf něco jako taneční. Žádný fotbal nebo hokej. Lidé se museli dobře obléknout, vystupovat na úrovni,“ vzpomíná Novák.
Od té doby vyrostla řada nových hřišť. Obecně ubylo hráčů, lidé přestali mít na golf čas. Skončila i éra, kdy bohaté firmy pořádaly vlastní golfové turnaje. A klesla také jejich cena. Za co se dříve utrácely miliony, to dnes stojí statisíce. Opravdu velký turnaj na špičkovém hřišti včetně cateringu dnes vyjde na částku kolem tří čtyř set tisíc. „Když se ohlédnu zpátky, golf v Česku se vyvíjel od prvotního nadšení těch, kteří nemohli za socialismu hrát, přes období překotných bohatě sponzorovaných turnajů s módními přehlídkami až do doby, kdy se golf usazuje v klidných vodách klasického sportu. Golfová inteligence lidí se dlouholetým hraním zvýšila. Hráči chápou, v čem je kouzlo sportu, že není o handicapu, ale opár hodinách s přáteli či s rodinou,“ říká viceprezident České golfové federace Juraj Werner.
Ohrožený druh
Ale abychom neustrnuli ve vzpomínkách pamětníků. Jejich slova mají oporu v číslech českého golfu. Zatímco třeba v roce 2013 přibylo deset nových golfových klubů, v posledních letech už jen sem tam nějaký. A zatímco v roce 2004 přibylo meziročně 856 turnajů, vloni jich ubylo 128. A teď nejdůležitější číslo: kolem roku 2006 přibývalo klidně i pět šest a více tisíc hráčů ročně, v roce 2016 jich více než dva tisíce ubyly, vloni byl pak pokles o 606 hráčů. Celkově je samozřejmě golfistů více než kdysi dávno, ale nyní jsme na počtech z roku 2011.
O golfu samotném to nevypovídá nic negativního. Mění se, to je celé. Stejně jako se během let změnilo směřování bezděkovské Botaniky. „Dnes říkám, že jsme hřiště pro normální lidi. Jsme spíše domovský nízkonákladový resort, kde se drží tradice a pravidla, klub funguje jako kdysi, lidé se zdraví, žijí klubovým životem, spolupracují s klubem,“ říká Jaroslav Novák. Provozně je jeho hřiště v černých číslech, sám říká žádná hitparáda, ale člověk to musí brát optikou muže, jehož firma provozuje nejprestižnější pražské podniky, jako třeba kavárnu v Obecním domě.
Pro samotné provozovatele golfových hřišť je i přes klesající množství hráčů jejich obor pořád ziskový. I když hřišť začíná být v současné době v Česku až moc na to, kolik lidí golf hraje. Logicky s tím klesají poplatky za členství v klubech i green fee, tedy poplatky za vstup na hřiště. „Investice do golfového hřiště je dlouhodobá věc. Jde o rozumné přenesení peněz na vnoučata,“ přirovnává Juraj Werner.
Hrajte na devět
Změny, o kterých byla řeč, kolem sebe pozorují i hráči. Karel Duchek je executive director marketingové agentury Wunderman. Golf hraje něco málo přes deset let. „Lidé, které jsem na začátku poznal, pamatovali turnaje končící gala večeřemi v Puppu a cenami typu auta nebo dokonalých hodinek. To jsem já už osobně nezažil. Ale i tenkrát byly klasické komerční turnaje něco úplně jiného než dnes. Golf byl víc nafrněný a samolibý, víc byznysová záležitost. Potkávali se tam pořád stejní lidé,“ popisuje.
Dnes patří mezi ty hráče, kteří berou golf jako relax. „Vlastně ani nemám své domovské hřiště. Chodím tam, kde mě to baví, s těmi, se kterými mě to baví,“ říká.
Česko není jedinou zemí, kde golf přistává z výšek dolů na trávník. V Británii i v dalších tradičních golfových zemích, velmi sílí hnutí „play nine holes“ (nebo zkráceně play nine), které si dalo za cíl propagovat hru na zkráceném hřišti. Před pár dny se jedno takové otevřelo v novozélandském Oamaru. Když o něm informovaly tamní noviny, jeho šéf Gary Creedy v nich vypíchl to, o čem mluví i čeští provozovatelé: Za hodinu a půl máte odehráno a pro odpočinek jinak pracovně vytíženého člověka je to ideální.
Ve Francii zase získává na popularitě projekt municipálních hřišť, tedy za obecní peníze udržovaných a volně přístupných ploch, kde nejsou potřeba poplatky a členství v klubech.
Je jasné, že čísla nenechávají vedení federace klidnými a snaží se golf více otevřít i v Česku. V tom, jestli nebo jak situaci změnit, se názor jejího vedení rozchází třeba s vizí Jaroslava Nováka, ale vnitřní diskusi nechme na golfistech. Federace například upravuje pravidla pro ty, kdo si chtějí hru na začátku vyzkoušet. Nově nebudou muset mít potřebnou licenci, tedy zelenou kartu, bude stačit garant, který je doprovodí. Federace také nabádá provozovatele hřišť k tomu, aby tolik nelpěli na značkových oděvech, které k prestiži golfu patřily.
Spustila rovněž platformu Bav se golfem. „V jejím rámci třeba zdarma klubům a hřištím zveřejňujeme všechny aktivity vedoucí k tomu, aby mohl někdo začít hrát golf,“ říká Werner. Cílí i na děti, zajímavostí třeba je, že letos poprvé na vysvědčení budou mít některé z nich známku z golfu coby nepovinného předmětu. Pro školy připravila i pravidla, jak golf zanést do osnov a je připravena pomoci i s dopravou dětí na hřiště.
Volitelný předmět provozují tři školy - ve Velvarech, brněnská ZŠ Kuřim a ZŠ Komenského Slavkov u Brna. „Ředitel této školy zpracoval výukový program, který jsem využil a poskytl řediteli velvarské školy. A ten to následně nechal schválit školní inspekcí. Je to o týmové práci,“ řekl koordinátor projektu Tomáš Přikryl. Inspiraci golf našel u fotbalových tříd a dalším krokem je uspořádání meziškolních turnajů v golfu. „Stejně jako se dříve pořádaly na školách basketbalové turnaje. Máme nějakou vizi, ale k jejímu naplnění je potřeba ještě čas,“ dodal.
Jestli školáci u golfu vydrží, vychová sport v Česku snad více nadějí. Pro celý sport je to příznačné. Až po dvaceti letech pochopil, že musí začít od základu.
| Švédské cíle |
|---|
| Český golf má ambice. Smlouvu s Českou golfovou federací (ČGF) na funkci šéftrenéra reprezentace podepsal švédský expert Staffan Johansson. Johansson dříve působil ve Finsku, na Islandu a v letech 1991 až 1999 v roli asistenta švédského národního týmu. „Přínosem bude jeho desetiměsíční trvalý pobyt na české půdě. Na jeho zdejším působení kooperujeme s Golf Resortem Albatross, kde bude mít základnu,“ řekl prezident ČGF Zdeněk Kodejš. Žádný český golfista zatím nehraje stabilně vrcholné profesionální série, ať už jde o mužskou americkou PGA, evropskou European Tour či ženskou LPGA. Golf má hráčskou základnu přes padesát tisíc hráčů a podobně jako v celé Evropě řeší zásadní problém. Golf isté ubývají, respektive nepřibývají noví hráči. Johansson už s týmem absolvoval lednovou přípravu ve Španělsku plus únorový a březnový první kemp v Beleku. Z českého týmu má dobrý pocit. „Musím uznat, že jste mnohem lepší hráči, než si sami myslíte a než jsem čekal. Čeští trenéři dělají skvělou práci,“ prohlásil k nim. Úkoly má před sebou velké. Nejlepší čeští amatérští hráči patří zatím jen do širší evropské špičky a mezi profesionály je etablovaná pouze Klára Spilková, loňská vítězka profesionálního turnaje LET. Muži se mezi profesionály mezi špičku nedostali, hrají nižší série v Evropě a žádný z nich zatím neměl stabilní hrací kartu na americkou PGA Tour ani European Tour. Jedním z cílů je vedle stabilního působení hráčů na nejlepších turnajích i účast na olympijských hrách v Tokiu 2020. Loni v Riu startovala jen Spilková. |
Přečtěte si také:
