Zlato platilo donedávna mezi investory za jeden z nejbezpečnějších přístavů. S tím, jak v eurozóně přituhuje, zájem o tuto komoditu paradoxně opadá. Během prvního čtvrtletí letošního roku klesla světová poptávka po zlatě meziročně o pět procent, uvedla organizace World Gold Council.
Na první pohled nelogické ochlazení novodobé zlaté horečky, kterou podnítila finanční krize, souvisí mimo jiné s nákupy pokladničních poukázek a dluhopisů USA, Německa a Británie, které se staly v posledních týdnech útočištěm při odlivu peněz z rizikových evropských oblastí. Zvýšená poptávka po amerických poukázkách totiž tlačí na posilování dolaru, kterým se zase oceňuje zlato. Investorům, kteří drží jinou měnu, tím pádem hrozí při nákupu drahého kovu kurzová ztráta. Neznamená to ale, že by vysokým cenám zlata úplně odzvonilo. Očekávané prohloubení obtíží v Evropě a nervozita spojená s americkými prezidentskými volbami by mohly zájem o třpytivé ingoty znovu podnítit.
Rostoucí obavy, spojené hlavně s opakovanými řeckými volbami a nesnadným bojem španělské vlády s následky krize, se projevují také v přesunu pozic od eura směrem ke švýcarskému franku. To dělá stále větší starosti Švýcarské národní bance (SNB), která brání loni stanovenou hranici 1,20 franku za euro. V Curychu se v příštích týdnech určitě ještě zapotí. Ostatně podle listu Financial Times už SNB při květnových intervencích utratila desítky miliard franků.
